Poustka (dělostřelecká tvrz)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Základní údaje | ||
|---|---|---|
| Umístění tvrze | mezi Slavětínem a Petříkovicemi na Trutnovsku |
|
| Objekty tvrze | T-S 45 - pěchotní srub T-S 46 - pěchotní srub T-S 47 - pěchotní srub T-S 48 - dělostřelecká věž T-S 49 - dělostřelecký srub T-S 49a - dělostřelecký srub T-S 50 - minometná věž T-S 50a - vchodový objekt T-S 51 - pěchotní srub T-S 52a - pěchotní srub |
|
| Zkratka tvrze | Pa | |
| Jiné názvy | Grünwald | |
| Vedení tvrze | ||
| Velitel tvrze | nebyl ustanoven | |
| Nadřízené ŽSV | ŽSV Trutnov | |
| Plánovaný počet osádky | cca 700 mužů | |
| Výstavba | ||
| Stavební firma | tvrz nebyla zadána | |
| Zahájení výstavby | práce nebyly započaty | |
| Počet smrtelných úrazů | - | |
| Stav výstavby 30. září 1938 | tvrz nepostavena | |
Dělostřelecká tvrz Poustka (též Grünwald) je tvrz, která byla plánována v důsledku zvolení Adolfa Hitlera kancléřem v Německu. Patřila mezi páteř obrany československého opevnění na severní hranici Československa. Stavba tvrze byla plánována do prostoru kóty 658 Grünvald (dnes 669 Poustka) mezi Slavětínem a Petříkovicemi na Trutnovsku. Co do počtu zbraní se tvrz řadila k největším. Velikost osádky se plánovalo na cca 700 vojáků. Stavba tvrze nikdy nebyla zadána žádné stavební firmě.
Poustka byla tvořena pěti pěchotními sruby (T-S 45-47, T-S 51 a T-S 51a), dělostřeleckou otočnou věží (T-S 48), dvěma dělostřeleckými sruby (T-S 49 a T-S 49a), minometnou věží (T-S 50) a vchodovým objektem (T-S 50a). Dálka podzemí spojující jednotlivé sruby měla činit 2 kilometry.
[editovat] Úkol tvrze
Tvrz měla houfnicemi podporovat izolované pěchotní sruby nalevo až za sousední tvrz Stachelberg a napravo se palebný vějíř T-S 49a křížil s vějířem tvrze Jírová hora. Dělostřelecká tvrz měla postřelovat důležitou silnici od hranic s Německem přes Zlatou Olešnici směrem na Trutnov. Dělostřelecká otočná věž měla dostřel až k Žacléři do prostoru silnice Žacléř - Trutnov, napravo pak celý úsek hranic v prostoru Adršpach a Teplice nad Metují. Jelikož byla tvrz umístěna dostatečně blízko hranic, zasahovala její dělostřelecká postřelovatelnost hluboko na území nepřítele.
[editovat] Reference
- Stehlík, Eduard: Lexikon tvrzí československého opevnění z let 1935-38. Praha: FORTprint, 1992, s. 60-61.
| Související články obsahuje Portál Československé opevnění |

