Ilse Braunová
| Ilse Braunová | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Ilse Ruth Braun |
| Narození | 18. června 1909 Mnichov  Německá říše |
| Úmrtí | 28. června 1979 (ve věku 70 let) Mnichov  Západní Německo |
| Příčina úmrtí | rakovina |
| Místo pohřbení | Mnichov |
| Bydliště | Berlín Ruhpolding Vratislav Mnichov |
| Povolání | sekretářka |
| Zaměstnavatelé | Albert Speer (1937) Deutsche Allgemeine Zeitung (1940–1941) Schlesische Zeitung |
| Rodiče | Friedrich Braun a Franziska Kronbergerová |
| Příbuzní | Eva Braunová a Gretl Braunová (sourozenci) Adolf Hitler (švagr) Hermann Fegelein (švagr) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ilse Braunová (18. června 1901 Mnichov – 28. června 1979 Mnichov[1]) byla sestra Evy Braunové a Gretl Braunové. Narodila v Mnichově jako nejstarší dcera učitele Friedricha "Fritze" Brauna a švadleny Franzisky "Fanny" Kronbergerové. Po svatbě Evy Braunové dne 29. dubna 1945 se stala švagrovou diktátora Adolfa Hitlera, necelých 40 hodin před jejich sebevraždou dne 30. dubna 1945.[2]
Život[editovat | editovat zdroj]
V roce 1929 se odstěhovala od rodičů a přijala pozici asistentky židovského otorhinolaryngologa a chirurga Martina Levyho Marxe. Dostala k dispozici pokoj v ordinaci svého zaměstnavatele. Této práce se v roce 1937 vzdala, protože Martin Levy Marx se připravoval na emigraci do Spojených států kvůli pronásledování Židů. Neárijští lékaři byli v dubnu 1933 vyloučeni z plateb v rámci státního zdravotního pojištění. Přijetí zákona na ochranu německé krve a německé cti v roce 1937 pak znamenalo, že mu společně s Braunovou hrozilo zatčení na základě obvinění z „hanobení rasy“.[3] V roce 1938 byla Marxovi odebrána licence k výkonu lékařské praxe a v dubnu 1939 byl vyhoštěn. Doktorát mu byl odebrán v říjnu 1939; v té době již emigroval do Spojených států. Ilse po válce tvrdila, že se se svou sestrou Evou neúspěšně snažily za něj orodovat.[4]
Eva se dne 28. května 1935 při pokusu o sebevraždu předávkovala prášky na spaní.[pozn. 1] Ilse jí poskytla první pomoc a zavolala lékaře.[5] Odstranila příslušné stránky z Evina deníku, aby ochránila Evin vztah s Hitlerem; z deníku vyplývalo, že si na Evu nedokázal udělat dostatek času.[6] Toto byl již její druhý pokus o sebevraždu – v srpnu 1932 se postřelila.[7]
Dne 15. března 1937 Ilse nastoupila do práce v berlínské kanceláři Alberta Speera. Speer byl právě jmenován generálním stavebním inspektorem hlavního města a Ilse se tak stala jedním z jeho prvních zaměstnanců. V říjnu téhož roku zaměstnání opustila a provdala se za muže jménem Höchstetter. Po třech letech manželství rozvedli.[4] Po absolvování studia žurnalistiky začala pracovat jako redaktorka v konzervativních novinách Deutsche Allgemeine Zeitung. V roce 1941 se znovu provdala za muže jménem Fucke-Michels a přestěhovala se do Breslau, kde byla zaměstnána v listu Schlesische Zeitung.[8]
V politice se nijak neangažovala. Na rozdíl od svých sester Evy a Gretl nebyla členkou Hitlerova nejbližšího kruhu ani pravidelnou návštěvnicí bavorského Berghofu, ačkoli tam na konci války uprchla.[9] Ráda tančila a stala se amatérskou mistryní Evropy ve společenském tanci.[10] Po otcově smrti v roce 1964 žila se svou matkou v rodinném domě v Ruhpoldingu v Horním Bavorsku.[11] Zemřela na rakovinu v roce 1979 v Mnichově. Byla pohřbena vedle své neteře Evy Fegeleinové (dcera Gretl Braunové).[12] Byla bezdětná.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Je možné, že k sebevražednému pokusu nikdy nedošlo; viz Goeschel 2009, s. 150.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ilse Braun na anglické Wikipedii.
- ↑ Braun, Ilse Ruth.. WW2 Gravestone [online]. [cit. 2023-05-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Beevor 2002, s. 342, 343, 359.
- ↑ Görtemaker 2011, s. 36–37.
- ↑ a b Görtemaker 2011, s. 38.
- ↑ Görtemaker 2011, s. 94.
- ↑ Brouwers 1995, s. 112.
- ↑ Görtemaker 2011, s. 48–51.
- ↑ Görtemaker 2011, s. 39.
- ↑ Görtemaker 2011, s. 40.
- ↑ Gun 1974, s. 25.
- ↑ Görtemaker 2011, s. 57.
- ↑ Lambert 2006, s. 463.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Beevor, Antony (2002). Berlin: The Downfall 1945. Viking-Penguin Books. ISBN 0-670-88695-5.
- Brouwers, Jeroen (1995). Adolf & Eva & de dood. Amsterdam: Arbeiderspers. ISBN 90-295-0768-3.
- Goeschel, Christian (2009). Suicide in Nazi Germany. New York: Oxford University Press. ISBN 0-19-953256-7.
- Görtemaker, Heike B. (2011). Eva Braun: Life with Hitler. New York: Alfred A. Knopf. ISBN 978-0-307-59582-9.
- Gun, Nerin E. (1974). Hitler y Eva Braun, un amor maldito (španělsky). Barcelona: Editorial Bruguera. ISBN 84-02-03806-9.
- Lambert, Angela (2006). The Lost Life of Eva Braun. London: Century. ISBN 1-84413-599-3.
