Ignoramus et ignorabimus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ignoramus et ignorabimus (v latině neznáme a nepoznáme) je výraz, který zformuloval německý zoolog Emil du Bois-Reymond jako vyjádření jeho názoru, že má člověk ohraničené a nepřekročitelné hranice možností poznání přírody. Je to projev extrémního agnosticismu.[1]

Tato teze často zkracovaná na pouhé ignorabimus (nepoznáme) bývá předmětem mnoha vědeckých diskuzí. Vystupoval proti ní (nazývaje jí idiotickou) matematik David Hilbert, přemítal o ní i Wolf Lepenies.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Emil du Bois-Reymond: Über die Grenzen des Naturerkennens, 1872, v knížce: Emil du Bois-Reymond: Vorträge über Philosophie und Gesellschaft, Hamburg, Meiner, 1974

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FILIT. Ignoramus et ignorabimus. [online]. [cit. 2008-11-08]. Dostupné online. (slovensky) 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ignoramus et ignorabimus na polské Wikipedii.