Ióta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ióta — majuskulní i minuskulní varianta
Řecká abeceda
Α α alfa Β β beta
Γ γ gama Δ δ delta
Ε ε epsilon Ζ ζ zéta
Η η éta Θ θ théta
Ι ι ióta Κ κ kappa
Λ λ lambda Μ μ mí
Ν ν ný Ξ ξ ksí
Ο ο omikrón Π π pí
Ρ ρ ró Σ σ ς sigma
Τ τ tau Υ υ ypsilon
Φ φ fí Χ χ chí
Ψ ψ psí Ω ω ómega
Stará písmena
Ϝ ϝ digamma Ϻ ϻ san
Ϛ ϛ stigma Ϸ ϸ šo
Ͱ ͱ heta Ϙ ϙ koppa
Ͳ ͳ sampí

Ióta či Jóta (majuskulní podoba Ι, minuskulní podoba ι, řecký název Ιώτα, výslovnost [jɒ:ta] IPA) je deváté písmeno řecké abecedy a v systému řeckých číslovek má hodnotu 10. V řečtině staré i moderní se používala pro záznam hlásky [i] IPA, tedy pro zavřenou přední nezaokrouhlenou samohlásku. Jsou z ní odvozena písmena 'i' a 'j' v latince i písmena 'і', 'ї' a 'ј' v cyrilici.

Výskyt v kultuře[editovat | editovat zdroj]

  • podle písmene ióta získala svoje jméno jotace
  • ióta je explicitně zmíněná v Bibli, ve verši Mt 5, 18 (Kral, ČEP), ovšem je překládána opisem jako „nejmenší písmenko“ — v tomto významu bývá dnes také někdy používána


Reprezentace v počítači[editovat | editovat zdroj]

V Unicode je podporováno jak

  • majuskulní iota
    • U+0399 GREEK CAPITAL LETTER IOTA
  • tak minuskulní iota
    • U+03B9 GREEK SMALL LETTER IOTA


V HTML je možné iotu zapsat pomocí Ι respektive ι. Lze ji také zapsat pomocí HTML entit Ι respektive ι.

V LaTeXu se pro zápis majuskulní ioty používá písmeno I z latinky a minuskulní iota se píše příkazem \iota.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RYBIČKA, Jiří. LATEX pro začátečníky. 3.. vyd. Brno : KONVOJ, spol. s.r.o., 2003. ISBN 80-7302-049-1. S. 88.