Hrad Nowy Dwór
| Hrad Nowy Dwór | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 14. století |
| Poloha | |
| Adresa | Valbřich,  Polsko |
| Souřadnice | 50°44′3,6″ s. š., 16°17′37,9″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 113/660 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nowy Dwór (někdy nazývaný též hrad Ogorzelec) je zřícenina hradu v jihovýchodní části Valbřišských hor, v pohoří Střední Sudety nedaleko od polského města Valbřich.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hrad Nowy Dwór na Zamkové hoře byl postaven na místě původního hradu pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století, za vlády piastovských knížat ze svídnicko-javorské linie, Boleslava I. Surového nebo Boleslava II. Malého.[1] První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1364. Hrad byl součástí vnitřního prstence pevností chránících slezsko-české pohraničí a spolu s dalšími okolními hrady představoval důležitý článek obrany jižní hranice knížectví a zároveň dal podnět k rozvoji osady Podgórze.
Po smrti Bolka II. připadl hrad jeho manželce Anežce Habsburské. Do roku 1392 patřil hrad svídnickým a javorským vévodům, poté na základě dědické smlouvy přešel spolu s vévodstvím na Českou korunu. V roce 1434 hrad od synů Jana Liebenthala koupil Heřman Czetryc. V rukou Czetryců zůstal s krátkými přestávkami až do 17. století, kdy hrad opustili. V letech 1450–1462 patřil hrad Zedlitzům a poté opět předchozím majitelům. Drobné stavební úpravy byly provedeny v letech 1402 až 1417, velká přestavba v renesančním slohu proběhla na konci 16. století. Během bojů mezi králem Vladislavem Jagellonským a uherským králem Matyášem Korvínem v roce 1471 byl důležitým obranným bodem. V té době se na hradě již nacházelo dělostřelectvo. Po podepsání míru v roce 1490 přešel hrad do vlastnictví Fabiána Czirnhause (Tschirnhaus), aby se o několik let později vrátil zpět Czetterům. Hrad nebyl dobyt ani během bojů o Slezsko za Bolka II. ani za husitských válek, ani v období bojů mezi uherským králem Matyášem Korvínem a Ladislavem Jagellonským. Teprve třicetiletá válka v 17. století, ukončila jeho historii.
Po požáru v roce 1581 způsobeném úderem blesku již nebyl hrad obnoven a jeho roli převzal palác, který na úpatí hradního vrchu postavili již zmínění Czettrové. Opuštěná tvrz byla ještě za třicetileté války opevněna, aby chránila majitele paláce před ozbrojenými tlupami využívajícími válečného bezvládí. Později přestal být tento palác využíván a časem zcela zchátral.
Funkce hradu[editovat | editovat zdroj]
Hrad sloužil k upevnění vrchnostenské moci v dosud velmi řídce osídlených horských oblastech. Spolu s hrady Radosno, Grodno a Rogovwiec představoval lokální pohraniční opevnění na jižní hranici s Čechami a střežil středověkou obchodní stezku na úpatí Zamkové hory v údolí Pełcznice. Kromě toho sloužil jako titulární sídlo správy panství.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Zbytky kamenného hradu Nowy Dwór z přelomu 13. a 14. století se nacházejí ve Walbrzyském sudetském krajinném parku v jihovýchodní části Valbřišských hor, jižně od valbřišské městské části Podgórze.[1] Hrad byl postaven na kuželovitém a skalnatém kopci Zamkowa Góra s nadmořskou výškou 618 metrů.[1] Vrchol je tvořen permským melafyrem. Celý kopec a okolí zříceniny hradu je porostlé bukovým lesem. Svahy hradního vrchu jsou strmé a částečně obklopené malými, ale hlubokými údolími.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Hrad Nowy Dwór byl postaven na skalnatém strmém kopci podél vrcholu v délce asi 140 metrů z neopracovaného štípaného kamene na protáhlém zalamovaném čtyřúhelníkovém půdorysu, přizpůsobeném reliéfu. Hrad se skládal z horního hradu ze 14. století, obvodových valů a dvou domů, v nichž byly umístěny stáje, hospodářské budovy a prostory pro personál.[1] Obdélníkový umístěný v severozápadním rohu o rozměrech přibližně 10 × 5 metrů a druhý s protáhlým tvarem u severní hradby, oba se nacházely uvnitř hradeb, zatímco věž byla umístěna vně hradeb.[1] Na západní, nejsnáze přístupné straně, byla pevnost zpevněna suchým příkopem vytesaným do skály. Vstupní brána se pravděpodobně nacházela v západní části obranného komplexu a v příkopu byla umístěna nádrž na vodu. V 16. století bylo na západě vybudováno předhradí lichoběžníkového tvaru.[1] Delší úseky jeho hradeb byly zesíleny ve středních částech, na jihu byla příď a na severu půlválcová bašta. V 17. století během třicetileté války dostala pevnost bastionové opevnění.[3]
Z hradu se dochovaly pozůstatky charakteristického gotického portálu brány se dvěma baštami, základy obytných budov, fragmenty obranných zdí kolem nádvoří a středověkého horního hradu a zbytky pozůstatků věže.[4]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Přes hrad vede žlutá turistická trasa z Valbřichu do Jedliny.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Nowy Dwór -
Nowy Dwór -
Nowy Dwór -
Nowy Dwór -
Nowy Dwór -
Nowy Dwór
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zamek Nowy Dwór w Wałbrzychu na polské Wikipedii.
- ↑ a b c d e f BOGUSZEWICZ. Corona Silesiae. [s.l.]: BIGI, 2010. Dostupné online. ISBN 978-83-922130-8-6. S. 275-278. (polsky)
- ↑ Zamek Nowy Dwór [online]. http://zamki.net.pl. Dostupné online. (polsky)
- ↑ zamki.pl. Dostupné online. (polsky)
- ↑ fotogalerie hradu Nowy Dwór [online]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- L. Kajzer; Leksykon zamków w Polsce; Wyd.: "Arkady"; Warszawa: 2001; ISBN 83-213-4158-6
- Romuald Łuczyński: Zamki, dwory i pałace w Sudetach. Legnica: Stowarzyszenie „Wspólnota Akademicka”, 2008, ISBN 978-83-89102-63-8.
- J. Rozpędowski; Stowarzyszenie Historyków Sztuki; Zamek Grodno w Zagórzu Śląskim i zamki Nowy Dwór, Radosno, Rogowiec; Ossolineum, Wrocław 1960r. Nr Bibl. Nar.:PB 6462/60
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrad Nowy Dwór na Wikimedia Commons - Popis zříceniny
