Hrabovka (usedlost)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrabovka
Usedlost Hrabovka
Usedlost Hrabovka
Základní informace
Výstavbapolovina 18. století
Přestavba1850
Další majiteléJosef Hraba
Současný majitelČeské dráhy, a.s.
Poloha
AdresaTrocnovská, původní č.p. 1, Praha 3 - Žižkov, ČeskoČesko Česko
UliceTrocnovská
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky51129/1-2281 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabovka je bývalá usedlost v Praze 3 – Žižkově, která se nachází v ulici Trocnovská poblíž křižovatky s ulicí Husitská, západně od budovy Armádního muzea Žižkov.[1][2] Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

altán Hrabovky na vrchu Vítkov

Vinice se původně nazývala Červený lis a je doložena již v 16. století. Rozkládala se od západního úpatí Vítkova až k Wilsonově třídě. Usedlost zde stála od roku 1730 a je nejstarším obytným domem na území Žižkova.[4] Původně barokní vila, kolmá na ulici Trocnovskou, měla mansardovou střechu. Patřil k ní vyhlídkový altán na západní straně Vítkova, postavený na konci 18. století. Když 31. srpna 1791 vjel Leopold II. Špitálskou branou do Prahy aby zde byl korunován českým králem, vznikla patrně nejstarší rytina, na které je tento altán zachycen.[4]

V době, kdy usedlost s pozemky vlastnil knihkupec Martin Neureutter, byla obytná vila přestavěna do podoby, ve které se dochovala. Neureutter usedlost koupil z pozůstalosti, nechal k ní přistavět pavlač a změnil typ střechy.[4]

Vinohrad zřejmě zanikl ještě koncem 18. století, v 1. polovině 19. století je uváděn pouze poplužní dvůr. Roku 1850 nový majitel Josef Hraba, bývalý hoteliér v Saském dvoře v Praze, upravil stavbu na zahradní restauraci s názvem Hrabova zahrada.[4]

Konec 19. století[editovat | editovat zdroj]

Roku 1872 probíhaly stavební práce v areálu Státního nádraží Praha a jako součást Pražské spojovací dráhy byla stavěna Výhybna Hrabovka – krátká spojka z Dráhy císaře Františka Josefa k trati Společnosti státní dráhy. Usedlost byla železnicí oddělena od vrchu Vítkov a dostala se do areálu nádraží. Její pozemky získal na začátku 20. století c.k. erár, který ji nechal z velké části zbořit. Dochovala se z ní pouze část.

Dopravna Praha-Hrabovka[editovat | editovat zdroj]

Kromě spojky „Výhybna Hrabovka“ byla po usedlosti pojmenována železniční zastávka na této výhybně, k níž vedly schody od odstraněného železničního mostu „Malá Hrabovka“ v Trocnovské ulici. Zastávka sloužila zejména pro dělnické vlaky až do 40. let 20. století.[4] Od roku 1957 do 22. prosince 1980 v dopravně Praha-Hrabovka zastavoval a prováděl úvrať mezinárodní expres Vindobona.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Císařské povinné otisky map stabilního katastru. CPO evid. č. 3498–1, mapový list č. II. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy. Dostupné online.
  2. Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné online Archivováno 4. 9. 2017 na Wayback Machine..
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2001-10-01]. Identifikátor záznamu 163266 : venkovská usedlost Hrabovka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. a b c d e MVDr. Bronislava Svejkovská: Z historie Žižkova. In: Žižkovské listy. Časopis Klubu přátel Žižkova. XVII. ročník, č. 56. S. 8, 15. Dostupné online Archivováno 24. 3. 2017 na Wayback Machine..

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BEČKOVÁ, Kateřina. Nádraží a železniční tratě. Zaniklé, proměněné a ohrožené stavby. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2009. 155 s. Zmizelá Praha. ISBN 978-80-7185-991-8. s. 28, 29.
  • LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 108.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]