Hošnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - sídlo Hošnice (německy Hoschnitz) jsou malá vesnice, část obce Strupčice v okrese Chomutov. Nachází se na pravém břehu Srpiny asi 2 km na jihovýchodně od Strupčic. Prochází zde silnice II/251. V roce 2014 zde bylo evidováno 24 adres.[1] V roce 2011 zde trvale žilo 62 obyvatel ve 24 domech.[2]

Hošnice leží v katastrálním území Sušany o výměře 7,77 km2.[3]

Název

Název vesnice je odvozen z osobního jména Hošna ve významu ves lidí Hošnových. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Hosniz (1203), Hoschniz (1207), Hosnicz (1341), v Hossniczy (1507), wes hassniczy (1575), HOsznitz nebo Hoschnitz (1787) a Hoschnitz (1846).[4]

Historie

Hošnice jsou v písemných pramenech uváděny poprvé v roce 1203 jako majetek oseckého kláštera.[5]

V polovině 19. století u Hošnic vznikl hnědouhelný důl Magdaléna založený J. Willfahrtem. Tři až pět horníků v něm v hloubce 20 m dobývalo z 2,2 m mocné sloje 100–150 t uhlí ročně. Důl později získala rodina Richterů a s jednou delší přestávkou byl v provozu až do přelomu 19. a 20. století.[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 125 obyvatel (z toho 61 mužů), z nichž bylo jen 21 Čechů a ostatní Němci. Tři lidé byli bez vyznání a ostatní patřili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 171 obyvatel: 31 Čechoslováků, 139 Němců a jednoho jiné národnosti. Počet lidí bez vyznání vzrostl na osmnáct, jeden byl evangelík, dva židé a ostatní se hlásili k římskokatolické církvi.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[2][9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 142 158 133 125 119 125 171 111 74 46 50 52 52 62
Domy 24 27 27 31 26 30 32 29 . 17 16 21 23 24
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů Sušan.

Pamětihodnosti

Ve vesnici stávala kaple svatého Víta z roku 1846. Na obdélnou loď navazoval užší trojboký presbytář. V průčelí členěném toskánskými pilastry stála hranolová věž s jehlancovou střechou s lucernou.[10] Zbořena byla na počátku šedesátých let dvacátého století, ale památková ochrana byla zrušena dodatečně až v roce 2009.[11] V místech u zaniklé kaple se dochovalo pískovcové sousoší svaté Anny Samotřetí v životní velikosti z roku 1716. Svatá Anna v něm v náručí drží děvčátko Pannu Marii a Krista (také jako dítě).[10][12] Kromě něj na návsi stojí pískovcový sloup Nejsvětější Trojice z roku 1861 od místního kameníka Dietze[13] a na západním okraji vesnice sloup s ukřižovaným Kristem na volutovém podstavci s reliéfem Panny Marie z roku 1739.[14] U cesty do Malého Března bývala socha svatého Jana Nepomuckého.[10]

Galerie

  • Kamenný kříž
    Kamenný kříž
  • Svatá Anna Samotřetí z roku 1716[5]
    Svatá Anna Samotřetí z roku 1716[5]
  • Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1861
    Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1861
  • Bývalý hostinec
    Bývalý hostinec
  • Statek v severní části návsi
    Statek v severní části návsi

Reference

  1. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. [cit. 2014-07-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Český statistický úřad, a kol. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293. 
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 644. 
  5. ↑ a b BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Hošnice, s. 232–234. 
  6. ↑ BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. Kapitola Ostatní doly na JV okraji chomutovské oblasti, s. 127. 
  7. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 209. 
  8. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I.. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 99. 
  9. ↑ Český statistický úřad, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381. 
  10. ↑ a b c POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Hošnice, s. 446. 
  11. ↑ Kaple sv. Víta [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-05-23]. Dostupné online. 
  12. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-08]. Identifikátor záznamu 139589 : Socha sv. Anny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  13. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Umělecké památky okresu Chomutov, 24. pokračování. Památky, příroda, život. 1984, roč. 16, čís. 3, s. 85. 
  14. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-08]. Identifikátor záznamu 134724 : Kříž kamenný. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Strupčice
Části obce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hošnice&oldid=15327737“