Horná Strehová
| Horná Strehová | |
|---|---|
 Obecní úřad | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°16′46″ s. š., 19°25′42″ v. d. |
| Nadmořská výška | 205 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Banskobystrický |
| Okres | Veľký Krtíš |
| Tradiční region | Poiplí |
  Horná Strehová | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 7,8 km² |
| Počet obyvatel | 153 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 19,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Marek Gondáš |
| Vznik | 1493 (první písemná zmínka) |
| Telefonní předvolba | 047 |
| PSČ | 991 02 (pošta Dolná Strehová) |
| Označení vozidel (do r. 2022) | VK |
| NUTS | 516015 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Horná Strehová je obec na Slovensku, v okrese Veľký Krtíš v Banskobystrickém kraji. Žije zde 153[1] obyvatel.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Obec leží na jihovýchodním okraji Krupinské planiny v údolí řeky Tisovník, která protéká jihozápadní hranicí obce. Povrch území obce je rovinný až kopcovitý tvořený andezitickými tufy.
Na úbočích a v lesících rostou dubové, habrové a akátové lesní porosty.[2]
Obcí křižují silnice I/75 Lúčenec – Sládkovičovo II/591 Víglaš – Dolná Strehová.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na území obce byly nalezeny fragmenty halštatské kultury a byla zde sídliště pilinské kultury a slovanské z období povelkomoravské.
Písemná zmínka o obci z roku 1493 uvádí název Zthergowa.[3] Další historické názvy jsou: v roce 1549 – Felsewstragowaa, 1582 – Feolsio Ztryhoua, 1573 – Folsó Stregowa, 1773 – Felső-Sztregova, Horne Strhare, 1786 – Felschő-Stregowa, Strehowa, 1808 – Felső-Sztregova, Horní Střehowá, 1863 – Felsőstregova, 1873 – Felsősztregova, 1920 – Horná Strehová.
V soupise papežských desátků z let 1332–1337 je uveden kněz z farnosti Stregova a v listině z roku 1338 je uvedeno, že kostel je zasvěcený Všem svatým. V záznamu o sporu o majetky je uveden i název Dolni Strehové (Alsoztregowa), to dokládá rozdělení Strehové na dvě části.[2]
Obec původně patřila rodu Abolovců, od roku 1327 Szécsényiovcům, následně k panství Divinskému. V 17. století byly majetky obce rozděleny mezi panství Divinské a Modrokamenské. V roce 1828 zde bylo 36 domů a 301 obyvatel.
Hlavní obživou bylo zemědělství.[2][3]
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Evangelický kostel z roku 1776, barokně-klasicistní jednolodní stavba s věží. Koncem 19. století upraven v neogotickém slohu. V interiéru je dřevěný malovaný strop.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Horná Strehová na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
- ↑ a b c d OKRESVK. Okres VK [online]. 2014-05-28 [cit. 2019-10-23]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b Horná Strehová - História - Okres Veľký Krtíš - E-OBCE.sk. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2019-10-23]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KROPILÁK Miroslav, ed., Vlastivedný slovník obcí na Slovensku I, Bratislava : Veda, 1977, 526 s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horná Strehová na Wikimedia Commons - Okres VK – Horná Strehová
