Homolýza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Jako homolýza (z řeckého ὅμοιος, homoios, „stejný“, a λύσις, lusis, „štěpení“) či homolytické štěpení se v chemii označuje rozpojování chemických vazeb neutrální molekuly za vzniku dvou volných radikálů.[1] Tedy dva elektrony, které se účastní vazby, se rozdělí po jednom do každého ze vzniklých radikálů. Každý z těchto dosud kovalentně sdílených elektronů je „stažen“ vždy jedním atomem z každého radikálu.[2]

Homolysis (Chemistry).png

Takové reakce lze vyvolat ozářením v ultrafialové oblasti (včetně slunečního světla) nebo peroxidem. Vyšší teploty bez přítomnosti vzduchu (pyrolýza) mohou taktéž vyvolat homolytickou eliminaci uhlíkových sloučenin.[3]

Energie figurující v tomto procesu se nazývá vazebná disociační energie (BDE). K rozštěpení vazby může dojít také procesem nazvaným heterolýza (heterolytické štěpení).

V biologii se jako homolýza označuje proces dělení buněk, kdy z jedné buňky vznikají dvě stejně velké buňky dceřiné. Obecně pojem znamená rozštěpení či rozpad („lýzu“) na stejné části (homo = stejný).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Homolysis na anglické Wikipedii.

  1. IUPAC, Compendium of Chemical Terminology, 2nd ed. (the "Gold Book") (1997). Online zkorigovaná verze:  (2006–) "homolysis (homolytic)".
  2. Chemistry Part II, Text Book for Class XI (Part 2); Pg 342
  3. I. Pastorova, "Cellulose Char Structure: a Combined Analytical Py-GC-MS, FTIR, and NMR Study", Carbohydrate Research, 262 (1994) 27-47.