Heterolýza
Jako heterolýza či heterolytické štěpení (z řeckého ἕτερος, heteros, "odlišný," a λύσις, lusis, "štěpení") se v chemii označuje štěpení vazby neutrální molekuly za vzniku odlišně dvou nabitých iontů (kationtu a aniontu).[1] V tomto procesu se dva elektrony, které tvořily vazbu, naváží na tentýž fragment - a to na ten, který má větší elektronegativitu.
Energie v tomto procesu se nazývá heterolytická disociační energie vazby. K rozštěpení vazby může dojít také procesem zvaným homolýza. V heterolýze je potřeba dodatečná energie k oddělení páru iontů. Tuto energie může snížit ionizující rozpouštědlo.
V biologii se se jako heterolýza označuje rozklad buněk a tkání vyvolaný hydrolytickými enzymy z okolí (obvykle z bílých krvinek). Autolýza je rozklad jejími vlastními enzymy.
Související články [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heterolysis na anglické Wikipedii.
- ↑ IUPAC, Compendium of Chemical Terminology, 2nd ed. (the "Gold Book") (1997). Online zkorigovaná verze: (2006–) "heterolysis (heterolytic)".