Holub chathamský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxHolub chathamský
alternativní popis obrázku chybí
Holub chathamský
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádměkkozobí (Columbiformes)
Čeleďholubovití (Columbidae)
Rodholub (Hemiphaga)
Binomické jméno
Hemiphaga chathamensis
(Rothschild, 1891)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holub chathamský (Hemiphaga chathamensis) je velký druh lesního holuba, který je endemický Chathamským ostrovům (jihozápadní část Tichého oceánu). Původně byl hojně rozšíření po Chathamově ostrově, Pittově ostrově a ostrovech Rangatira a Mangere. Po kolonizaci Chathamských ostrovů osadníky evropského původu (19. století) se populace holubů začala rapidně zmenšovat, a to následkem zavlečených savčích predátorů (hlavně koček) i z důvodu masivního odlesňování. Populace holubů chathamských dosáhla minima kolem roku 1989, kdy přežívalo posledních 45 jedinců. Následkem intenzivní kontroly predátorů došlo k obnově populace, která se k roku 2009 odhadovala na 600 holubů chathamských.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Druh poprvé popsal Lionel Walter Rothschild, druhý baron Rothschild v roce 1891. Rothschild nově popsaného holuba pojmenoval jako Carpophaga chathamensis.[2] Druh byl později přeřazen do rodu Hemiphaga. Rothschild považoval holuba za nový, plnohodnotný druh, nicméně většina autorů 20. století o taxonu psala jako o poddruhu holuba maorského (Hemiphaga novaeseelandiae), a pojmenovávala jej tedy jako Hemiphaga novaeseelandiae chathamensis. Rozsáhlá osteologicko-morfologická studie z roku 2001 se však jednoznačně přiklonila k tomu, že se jedná o samostatný druh.[3] Klíčové taxonomické autority nedlouho na to uznaly samostatnost druhu.[4][5]

Holub chathamský se společně s holubem maorským řadí do rodu Hemiphaga a čeledi holubovití (Columbidae). Domorodý název druhu zní parea.[6]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Holub chathamský

Délka těla holuba chathamského dosahuje kolem 55 cm. Holub váží cca 800 g,[7] což z druhu činí jednoho z nejtěžších zástupců holubů.[8]

Hlava, krk a horní část hrudi jsou modročerné s jemným nádechem modré až zelené iridiscentní barvy. Spodní část hrudi, břicho a stehna jsou čistě bílé, přičemž přechod mezi modročernou vrchní částí hrudi a bílou spodní částí je velmi ostrý. Kostřec a ocasní krovky jsou světle šedé, záda a křídla jsou kaštanová. Zobák je červený s výrazným oranžovým zakončením, nohy a duhovky jsou karmínové.[9][7] Juvenilní jedince lze rozpoznat podle fádněji zbarveného opeření a jejich bílá hruď často mívá rozmazané šedé skvrny.[9]

Holub chathamský je velmi podobný holubu maorskému, který žije na novozélandské pevnině. Holub chathamský je však větší (v průměru asi o 4 cm), těžší (o cca 150 g) a peří holuba chathamského je výrazněji do šeda.[7] Na Chathamských ostrovech nicméně záměna nehrozí, protože holub chathamský je jediný druh holuba na tomto souostroví.[9]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Sbírka peří holuba chathamského

Jedná se o lesní druh holuba, který ke svému životu nutně potřebuje zalesněné území, nicméně vyskytuje se i v otevřené zemědělské krajině v blízkosti lesa, občas v hejnech o stovce jedinců. Hřaduje vysoko v korunách stromů. Je poměrně krotký. Jedná se o velmi důležité roznašeče semen velkých křovin i vysokých ovoconosných stromů.[9]

Živí se hlavně ovocem, jídelníček doplňuje listy, pupeny a květy. V době nedostatku ovoce se holubi maorští krmí hlavně listy. K rozmělnění této tuhé stravy jim dobře slouží jejich silný zobák, který je mnohem silnější než u holuba maorského, a který se patrně vyvinul pro tyto účely.[9]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Může zahnízdit kdykoliv v roce, nejčastěji však zahnizďuje mezi červnem a listopadem v zimním a časně jarním období.[10] Doba zahnízdění je úzce napojena na množství úrody místního ovoce, zejména místní aralkovité křoviny Pseudopanax chathamicus. V případě hojné úrody ovoce může pár vyvést i 2 či 3 snůšky, které se mohou překrývat, tzn. k novému zahnízdění může dojít ještě v době, kdy se pár na jiném hnízdě stará o mládě.[11] Samice nejčastěji snáší 1 vejce,[11] avšak v případě hojnosti potravy i 2.[9][10]

Hnízdo je mělké, talířovitého tvaru, umístěno bývá 1–10 m nad zemí ve stromoví či ve změti popínavých rostlin. Samice klade 1 bílé vejce o rozměrech 51×34 mm. Doba inkubace trvá kolem 28 dní, na vejcích sedí oba rodiče. O ptáče na hnízdě se starají oba rodiče po dobu 36–53 dní. Nejdříve jej vykrmují tzv. holubím mlékem (kašovitá hmota, kterou holubi vytváří ve voleti z buněk bohatých na bílkoviny a tuky), později regurgitací sezobané ovocné stravy. Po opuštění hnízda je ptáče nadále po několik týdnů krmeno regurgitací potravy, načež dochází k úplnému osamostatnění. Holubi chathamští poprvé zahnizďují v 1. či 2. roce života.[11]

Hnízdící páry jsou poměrně teritoriální. V době hnízdění často posedávají na území svého teritoria na nápadných místech jako jsou okraje nebo vrcholky stromů rostoucích na vyvýšených místech. V případě narušení teritoria jedincem téhož druhu dochází k teritoriálním obranným letům, během kterého se holubi rozletí z bidla strmě vzhůru s roztaženým ocasem, aby se vzápětí snesli zpět na bidlo, kde pak stojí s napnutou hrudí a načepýřením peřím. [9]

Rozšíření a ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Holubi chathamští byli původně hojně rozšíření po Chathamově ostrově, Pittově ostrově a ostrovech Rangatira a Mangere. Subfosilie holubů jsou dokonce nejčastěji nalezenými subfosiliemi z oblastí dun na Chathamově ostrově. Populace holubů začala rapidně ubývat počátkem 19. století po kolonizaci souostroví evropskými osadníky, kteří začali s masivním odlesňováním ostrovů, kde zanesli nepůvodní savce jako jsou kočky, kusu liščí a prasata. Zatímco kočky lovily holuby přímo, kusu liščí začali konkurovat holubům v potravě a prasata měla velký podíl na destrukci původního habitatu.[12]

Z ostrovů Rangatira a Mangere holubi chathamští vymizeli někdy počátkem 20. století. V 70. letech 20. století holubi takřka vymizeli z Chathamova ostrova.[13] V roce 1989 dosáhla populace holubů absolutního minima s pouhými 45 přežívajícími jedinci. Po spuštění projektů na intenzivní odchyt predátorů však začala populace holubů chathamských opět stoupat. V roce 2009 bylo napočítáno 263 jedinců a celková populace se tehdy odhadovala na 600 holubů. Většina současné populace je soustředěna do jižních částí Chathamova ostrova, kde se stále nachází kvalitně zalesněné území. Vedle zmíněných introdukovaných savců se k novodobým predátorům holubů chathamských řadí i chřástal weka. Vedle kontroly predátorů patří k ochranným opatřením holubů i stavba plotů kolem zbývajících zalesněných koutů ostrovů, což pomáhá v obnově habitatu. Mezinárodní svaz ochrany přírody druh hodnotí jako zranitelný.[14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. GILL, B.J.; BELL, B.D.; CHAMBERS, G.K.; MEDWAY, D.G.; PALMA, R.L.; SCOFIELD, R.P.; TENNYSON, A.J.D. Checklist of the birds of New Zealand, Norfolk and Macquarie Islands, and the Ross Dependency, Antarctica. Wellington: Te Papa Press in association with the Ornithological Society of New Zealand, 2010. 502 s. Dostupné online. ISBN 978-1-877385-59-9. S. 26. (anglicky) 
  3. MILLENER, P. R.; POWLESLAND, R. G. The Chatham Islands pigeon (Parea) deserves full species status; Hemiphaga chathamensis (Rothschild 1891); Aves: Columbidae. Journal of the Royal Society of New Zealand. 2001-06-01, roč. 31, čís. 2, s. 365–383. Dostupné online [cit. 2022-06-14]. ISSN 0303-6758. DOI 10.1080/03014223.2001.9517659. (anglicky) 
  4. Pigeons [online]. IOC World Bird List v12.1 [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. The eBird/Clements checklist of Birds of the World: v2021. www.birds.cornell.edu [online]. 2021 [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. 
  6. Chatham Island pigeon/parea. www.doc.govt.nz [online]. Department of Conservation [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c Heather, Robertson & Onley 2015, s. 150.
  8. Aikman & Miskelly 2004, s. 80.
  9. a b c d e f g POWLESLAND, R. G. Parea | Chatham Island pigeon. nzbirdsonline.org.nz [online]. New Zealand Birds Online, 2022 [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b POWLESLAND, R. G.; DILKS, P. J.; FLUX, I. A. Impact of food abundance, diet and food quality on the breeding of the fruit pigeon, Parea Hemiphaga novaeseelandiae chathamensis, on Chatham Island, New Zealand. Ibis. 2008-06-28, roč. 139, čís. 2, s. 353–365. Dostupné online [cit. 2022-06-15]. DOI 10.1111/j.1474-919X.1997.tb04634.x. (anglicky) 
  11. a b c Heather, Robertson & Onley 2015, s. xxx.
  12. Parea Recovery Plan 2001-2011 [online]. Wellington, New Zealand: Department of COnservation, 2001 [cit. 2022-06-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Aikman & Miskelly 2004, s. 80–81.
  14. Chatham Pigeon [online]. BirdLife International, 2016 [cit. 2022-06-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • AIKMAN, Hilary; MISKELLY, Colin, 2004. Birds of the Chatham Islands. Wellington, New Zealand: Department of Conservation. Dostupné online. ISBN 0-478-22565-2. (anglicky) 
  • HEATHER, Barrie; ROBERTSON, Hugh; ONLEY, Derek, 2015. The Field Guide to the Birds of New Zealand. Auckland: Penguin Books. ISBN 9780143570929. (anglicky) 
  • HIGGINS, P. J.; DAVIES, S.J.J.F, 1996. Handbook of Australian, New Zealand & Antarctic Birds: Volume 3, Snipe to pigeons. Svazek 3. Melbourne: Oxford University Press. Dostupné online. ISBN 978-0195530704. (anglicky) 
  • Kolektiv autorů, 2010. Reader's digest complete book of New Zealand birds. Příprava vydání C. J. R. Robertson. Wellington: Reader's Digest Service Pty Limited. ISBN 0-474-00048-6. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]