Holandská nemoc (hospodářství)
Holandská nemoc je v ekonomii označení paradoxu, kdy snadné zisky z přírodních zdrojů a jejich vývozu vedou k výraznému zhodnocení měny, což oslabí domácí sekundární sektor a v důsledku i celé národní hospodářství, které se stane závislým na výkyvech mezinárodní ceny hlavní vyvážené komodity. Jedná se o jeden z problémů tvořících prokletí přírodních zdrojů.
S označením holandská nemoc přišel v roce 1977 týdeník The Economist při popisu potíží nizozemského hospodářství, které postihla holandská nemoc po objevení Groningenského ložiska zemního plynu v roce 1959. Po zahájení těžby stoupl export zemního plynu, v důsledku toho začal velký zájem ze zahraničí o nákup guldenů. Posílení domácí měny mělo negativní vliv na ostatní sektory ekonomiky a propad investic, například nezaměstnanost stoupla z 1,1% v roce 1970 na 5,1% v roce 1977.[1].
Další příklady onemocnění holandskou nemocí jsou Venezuela,[2], Rusko[3] nebo Norsko.[4], všechny v důsledku těžby ropy a zemního plynu.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ VYBÍRAL, Jaroslav. Sláva, či prokletí přírodního bohatství?. Ekonomika a trhy [online]. ČSOB [cit. 2022-10-05]. Čís. Říjen 2022. Dostupné online.
- ↑ HRUŠKA, Pavel. Teorie prokletí přírodních zdrojů na případu Venezuely. [s.l.]: Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, 2012. Diplomová práce.
- ↑ HAVELKA, Robert. Holandská nemoc v Rusku. [s.l.]: [s.n.], 2013. Dostupné online. Bakalářská práce.
- ↑ Ekonomové: Přebytek ropy Norsku škodí, lidé zapomínají pracovat. E15 [online]. 2014-2-28 [cit. 2015-3-1]. Dostupné online.