Hlubinná ekologie

Tento článek není ozdrojován a může obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámeni, pomozte prosím vylepšit tento článek doplněním věrohodných zdrojů, které dokládají uvedená tvrzení.

Hlubinná ekologie je směr environmentální etiky, holistický způsob nazírání na přírodu jako na součást člověka a na člověka jako součást přírody. Dualita klasické etiky já - svět je nahrazena jedním velkým Já, které zahrnuje celý ekosystém Země, živé bytosti i jejich prostředí. Hodnota přírody tak není odvozena užitečností pro člověka (antropocentrismus), ale má hodnotu sama o sobě. Člověk ji je schopen poznat vcítěním, ztotožněním se, důležitějším nástrojem pro to jsou emoce než rozum.

Hlubinnou ekologii poprvé definoval norský myslitel Arne Næss v roce 1973. Od té doby se hlubinná ekologie stala hnutím, které ovlivnilo mnoho současných ekologických organizací.

Odkazy

Související články

• Biocentrismus

Literatura

• Seed, J. Myslet jako hora: Shromáždění všech bytostí. Abies, 1988.
• Naess, A. Ekologie, pospolitost a životní styl. Abies, 1993.