Hiranya Peiris
Hiranya Peiris | |
---|---|
Hiranya Peiris (28. března 2012) | |
Narození | 1974 (49–50 let) Šrí Lanka |
Alma mater | Princetonská univerzita (do 2004) Univerzita v Cambridgi |
Povolání | astrofyzička |
Zaměstnavatelé | Univerzitní kolej v Londýně Stockholmská univerzita |
Ocenění | Fred Hoyle Medal and Prize (2018) Cena Görana Gustafssona za fyziku (2020) Eddingtonova medaile (2021) Max Born Prize (2021) |
Funkce | profesor (od 2015) profesor (od 2016) |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hiranya Peiris (Hiranya Vajramani Peiris, *1974 na Srí Lance) je britská astrofyzička, která je profesorkou astrofyziky na Univerzitě v Cambridgi.
Hiranya Peiris provádí přední světový výzkum, který významně ovlivňuje naše poznání o původu a prvních okamžicích vesmíru. Nejvíce se proslavila svou prací na reliktním záření kosmických mikrovln a na interdisciplinárních vazbách mezi kosmologií a fyzikou vysokých energií.[1]
V roce 2018 byla Hiranya Peiris členem 27členného týmu, který získal cenu Breakthrough Prize in Fundamental Physics.[2][3] Odměna ve výši 3 milionů USD byla udělena za detailní mapy raného vesmíru vytvořené sondou Wilkinson Microwave Anisotropy Probe (WMAP).[4] WMAP je průzkumná americká sonda vypuštěná NASA v roce 2001, která byla určená pro měření fluktuací reliktního záření. Výsledky jejího měření a jejich interpretace změnily moderní kosmologii.[5]
Hiranya Peiris je v současnosti ředitelem iniciativy Cosmoparticle Initiative na University College London, která sdružuje fyziky z různých výzkumných specializací, aby řešili základní otázky na rozhraní kosmologie a částicové fyziky.
Vzdělání a kariera
[editovat | editovat zdroj]Hiranya Peiris se narodila v roce 1974 na Srí Lance.[6] V roce 1998 dokončila studium přírodních věd na britské Univerzitě v Cambridgi.[7][8][9]
Doktorát získala na americké Princetonské univerzitě na katedře astrofyzikálních věd pod vedením Davida Spergela, kde se zabývala fluktuací reliktního záření na základě dat získaných Wilkinsonovou mikrovlnnou anizotropní sondou (WMAP).[10][11][12]
Po získání doktorátu pracovala v Kavliho institutu pro kosmologickou fyziku na Chicagské univerzitě jako spolupracovník na Hubbleově vesmírném teleskopu. Absolvovala několik postdoktorandských stáží a v roce 2007 se vrátila na univerzitu v Cambridgi jako pokročilý vědecký pracovník Science and Technology Facilities Council (STFC).[13] V roce 2008 získala juniorské výzkumné stipendium na King's College v Cambridge. V témže roce získala cenu Leverhulme Trust za kosmologii.
Několik let byla Hiranya Peiris ředitelkou Centra Oskara Kleina pro kosmickou částicovou fyziku na Stockholmské univerzitě a profesorkou astrofyziky na University College London.[14] V roce 2023 byla jmenována profesorem astrofyziky na Institute of Astronomy v Cambridge.[15][16][17]
Výzkum a ocenění
[editovat | editovat zdroj]- V roce 2012 byla Hiranya Peiris členkou týmu WMAP, který získal Gruberovu kosmologickou cenu za vynikající měření anizotropie v reliktním záření z Velkého třesku – kosmickém mikrovlnném pozadí.[18] Reliktní záření nebo také kosmické mikrovlnné pozadí je elektromagnetické záření, které přichází z vesmíru ze všech směrů a je považováno za pozůstatek konce velkého třesku. Je jedním z nejvýznamnějších zdrojů poznatků o raného vesmíru a předmětem intenzivního výzkumu v současnosti.
- Tento výzkum vědcům umožnil odhadnout stáří vesmíru, jeho expanzi a základní složení. Hiranya Peiris na základě pozorování WMAP testovala teorie raného vesmíru a její výzkum přispěl k novým definicím hranice mezi kosmologií a fyzikou vysokých energií. Výsledky WMAP o kosmické inflaci popsal britský teoretický fyzik Stephen Hawking jako nejzajímavější vývoj ve fyzice během jeho kariéry.[19]
- Hiranya Peiris sehrála klíčovou roli v analýze dat kosmického mikrovlnného pozadí (Cosmic Microwave Background, CMB) z družice Planck ESA a je průkopníkem nově vznikající oblasti astrostatistiky. Vyvíjí inovativní statistické metody, které nyní tvoří součást standardní sady nástrojů pro analýzu kosmologických dat.
- V roce 2014 byla velmi skeptická k oznámení o objevu primordiálních gravitačních vln v kosmickém mikrovlnném pozadí.[20] Její skepse se ukázala jako opodstatněná, neboť v roce 2015 byla publikována společná analýza dat z družic BICEP2 a Planck. Evropská kosmická agentura pak oznámila, že signál lze zcela připsat prachu v Mléčné dráze. Přesto byly (neprimordiální) gravitační vlny od té doby detekovány různými experimenty.[21]
- V roce 2016 byla zvolena členem Americké fyzikální společnosti.
- V roce 2018 byla oceněna Hoylovou medailí a cenou britského Fyzikálního institutu za její přední příspěvky k pochopení původu a vývoje kosmické struktury.[22]
- V roce 2020 byla oceněna Cenou Görana Gustafssona za fyziku od Nadace Görana Gustafssona a Královské švédské akademie věd za její inovativní výzkum dynamiky raného vesmíru, který propojuje kosmologická pozorování se základní fyzikou.[23] Byla také zvolena členkou Rady STFC, hlavního strategického poradního orgánu Rady pro výzkum, která financuje částicovou fyziku a astronomii ve Velké Británii.
- V roce 2021 byla oceněna medailí a cenou Maxe Borna Německou fyzikální společností a Eddingtonovou medailí Královské astronomické společnosti jako uznání za její přínos kosmologii.[24][25]
- V roce 2022 byla zvolena zahraničním členem Královské švédské akademie věd (švédsky Kungliga Vetenskapsakademien, KVA).[26]
Veřejná angažovanost
[editovat | editovat zdroj]- Vedle akademických přednášek pořádá Hiranya Peiris veřejné přednášky o kosmologii.[27][28]
- Píše články a poskytuje rozhovory pro rozhlas i tištěná média. Objevila se v podcastech, televizních programech a celostátních zprávách.[29][30]
- V roce 2013 měla přednášku o Znásobení dimenzí a byla časopisem Astronomy Magazine vybrána jako jedna z deseti nejlepších hvězd časopisu.[31][32]
- V roce 2017 Hiranya Peiris spolupracovala s umělkyní Penelope Rose Cowley na vytvoření uměleckého díla s názvem Cosmoparticle.[33][34][35]
- V roce 2018 přispěla k uměleckému dílu umělkyně Goshky Macugy připravovanému na výstavu, která se konala v roce 2019 ve švédském Bildmuseet. Byla tam představena díla 14 umělců z celého světa, která byla inspirována částicovou fyzikou.[36][37][38]
Přehled ocenění
[editovat | editovat zdroj]- 2022 – zvolena členem Královské švédské akademie věd[26]
- 2021 – ERC Advanced Grant[39]
- 2021 – Eddingtonova medaile, Královská astronomická společnost[25]
- 2021 – Medaile a cena Maxe Borna Fyzikálního ústavu a Německé fyzikální společnosti[24]
- 2020 – Cena Görana Gustafssona za fyziku, Nadace Görana Gustafssona švédská akademie věd[23]
- 2018 – Buchalterova kosmologická cena[40]
- 2018 – Medaile a cena Freda Hoylea, Fyzikální ústav[22]
- 2018 – Cena za průlomové objevy ve fundamentální fyzice[41][42]
- 2014 – Buchalterova kosmologická cena[43]
- 2012 – Gruberova cena za kosmologii nadace[18]
- 2012 – Fowlerova cena, Royal Astronomical Society[44]
- 2009 – Cena Philipa Leverhulmeho, Leverhulme[45]
- 2007 – Halliday Prize, STFC[46]
- 2007 – Kavli Frontiers Fellow, Nároední akademie pro vědu[47]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hiranya Peiris na anglické Wikipedii a Hiranya Peiris na německé Wikipedii.
- ↑ STFC Council member - Professor Hiranya Peiris [online]. STFC Council [cit. 2020-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Oral history interview transcript with Hiranya Peiris on 21 April 2021, American Institute of Physics, Niels Bohr Library & Archives
- ↑ Breakthrough Prize – Fundamental Physics Laureates – Norman Jarosik and the WMAP Science Team [online]. [cit. 2017-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RAS Vice-President Professor Hiranya Peiris shares Breakthrough Prize in Fundamental Physics [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wilkinson Microwave Anisotropy Probe (WMAP) [online]. [cit. 2017-12-12]. Dostupné online.
- ↑ GOODYEAR, Charis. The cosmologist solving questions at the boundary of our understanding [online]. This Cambridge Life [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.
- ↑ THOMPSON, Michael T J. Advances In Astronomy: From The Big Bang To The Solar System. [s.l.]: World Scientific, 2005. ISBN 1-78326-019-X. S. 122.
- ↑ Career Path: Exploring fingerprints from the Big Bang [online]. 19 November 2015 [cit. 2019-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ UCL. Hiranya Peiris [online]. 26 January 2018 [cit. 2019-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PEIRIS, Hiranya. First year Wilkinson Microwave Anisotropy Probe results: Cosmological parameters and implications for inflation. [s.l.]: [s.n.], 2003. Bibcode 2003PhDT.........9P. OCLC 53202248 Šablona:ProQuest.
- ↑ Iris View Profile [online]. [cit. 2017-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Thompson J Michael T. Advances In Astronomy: From The Big Bang To The Solar System. [s.l.]: World Scientific, 26 October 2005. Dostupné online. ISBN 978-1-78326-019-5. S. 99–.
- ↑ Dr Hiranya Peiris. Astronomy & Geophysics. February 2012, s. 1.37. DOI 10.1111/j.1468-4004.2012.53136_7.x.
- ↑ The Leverhulme Trust, 2009 Award Winners [online]. [cit. 2017-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 April 2016.
- ↑ Hiranya Peiris appointed Professor of Astrophysics (1909) [online]. [cit. 2023-10-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Prof Hiranya Peiris - Oskar Klein Centre [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Prof Hiranya Peiris [online]. [cit. 2018-01-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b 2012 Gruber Cosmology Prize Citation | The Gruber Foundation [online]. [cit. 2017-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2013 Smart Guide: New maps to rein in cosmic inflation. New Scientist. Dostupné online [cit. 12 December 2017]. (anglicky)
- ↑ Gravitational waves: have US scientists heard echoes of the big bang?. the Guardian. 14 March 2014. Dostupné online [cit. 24 August 2022]. (anglicky)
- ↑ COWEN, Ron. Gravitational waves discovery now officially dead. Nature. 30 January 2015. DOI 10.1038/nature.2015.16830. S2CID 124938210.
- ↑ a b PHYSICS, Institute of. 2018 Fred Hoyle Medal and Prize [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b PHYSICS DEPARTMENT, Stockholm University. Göran Gustafsson Prize [online]. [cit. 2020-03-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b 2021 [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Eddington Medal 2021 – Professor Hiranya Peiris [online]. Royal Astronomical Society [cit. 2021-01-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Kungl. Vetenskapsakademien [online]. [cit. 2022-06-20]. Dostupné online.
- ↑ THE ROYAL INSTITUTION. Cosmology: Galileo to Gravitational Waves – with Hiranya Peiris. [s.l.]: [s.n.], 10 August 2016. Dostupné online.
- ↑ Hiranya Peiris | In the Dark [online]. [cit. 2017-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Multiverse Proof Possibility From Colliding Universes | Quanta Magazine. Quanta Magazine. Dostupné online [cit. 12 December 2017].
- ↑ DEVLIN, Hannah; JACKSON, Graihagh. Cross Section: Hiranya Peiris – Science Weekly podcast. The Guardian. 24 May 2019. Dostupné online [cit. 19 February 2021]. (anglicky)
- ↑ TEDxCERN | TED [online]. [cit. 2017-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Astronomy Magazine names "Rising Stars of Astronomy" [online]. [cit. 2017-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Scientist (PhD in astrophysics) shocked by reference to her ethnicity. The Independent. 21 March 2014. Dostupné online [cit. 12 December 2017]. (anglicky)
- ↑ MEIKLE, James. Daily Mail accused of insulting top female scientists. The Guardian. 21 March 2014. Dostupné online.
- ↑ Groundbreaking science is blind to prejudice. Times Higher Education (THE). 27 March 2014. Dostupné online [cit. 12 December 2017]. (anglicky)
- ↑ COSMOPARTICLE [online]. [cit. 2017-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Imaginative intersection [online]. 18 June 2020 [cit. 2021-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Entangled Realities: Minding the Gap by Ariane Koek [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online.
- ↑ LARSSON, Per. Stockholm University receives four ERC Advanced Grants – Stockholm University [online]. [cit. 2022-05-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Cosmoparticle Physicists awarded share in Buchalter Cosmology Prize [online]. 29 January 2019 [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Awards Won – Astrophysics Science Division – 660 [online]. [cit. 2017-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Fundamental Physics Breakthrough Prize [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Buchalter Cosmology Prize for Bubble Collision Simulations [online]. [cit. 2017-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MASSEY, Robert. RAS honours leading astronomers and geophysicists [online]. [cit. 2017-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Young researchers win Philip Leverhulme Prizes. Astronomy & Geophysics. December 2009, s. 6.08. DOI 10.1111/j.1468-4004.2009.50604_16.x. Bibcode 2009A&G....50f...8..
- ↑ Dr Hiranya Peiris – Research Councils UK [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 July 2017. (anglicky)
- ↑ Kavli Frontiers of Science Alumni [online]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hiranya Peiris na Wikimedia Commons