Harry Giese
| Harry Giese | |
|---|---|
 | |
| Narození | 2. března 1903 Magdeburk |
| Úmrtí | 20. ledna 1991 (ve věku 87 let) Berlín |
| Povolání | dabér, divadelní herec, filmový herec a hlasový herec |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Harry Giese (2. března 1903 Magdeburg – 20. ledna 1991 Berlín) byl německý herec, dabér a voiceover německého filmového týdeníku v době národního socialismu.
Svou kariéru zahájil jako divadelní herec. Vystupoval v Magdeburgu, Meiningenu, Cáchách a Hamburku odkud přišel ve 30. letech 20. století do Berlína, kde hrál v divadle Nollendorfplatz a Komödienhaus. Spolupůsobil jako první, tehdy ještě začínající postsynchronní filmový dabér. Daboval do němčiny herce jakými byli například John Boles, Franchot Tone, Robert Montgomery, Douglas Fairbanks a John Loder. V Tobis-Wochenschau začal svoji kariéru jako hlasový moderátor zpráv a dokumentárních filmů.
Po začátku druhé světové války došlo ke sjednocení filmových týdeníků pod jedno centrální vysílání "Die Deutsche Wochenschau". Postupem času se stal jedním z nejprotežovanějších hlasových moderátorů a existují důkazy, že byl pro práci na toto vysílání vybrán samotným Adolfem Hitlerem. V roce 1940 namluvil současně komentář k propagandistickému filmu Der ewige Jude (Věčný Žid). Jeho hlasový projev byl charakteristický agresivní intonací a silným důrazem na přízvučné slabiky.
Po druhé světové válce mu bylo zakázáno další účinkování, ačkoli nebyl nikdy členem NSDAP. Jako postsynchronní dabér pracoval opět od roku 1947. K jeho dalšímu angažmá došlo začátkem 50. let, kdy daboval například Fred Astaira nebo protifašistický film Být, či nebýt (Sein oder Nichtsein) z roku 1942. Protože byl jeho hlas v 50. letech ještě spojován s obdobím nacismu, nebyl vybrán pro nový německý filmový týdeník v roce 1950. Současně byl ale příliš starý na divadelní role, bylo mu již 47 let. Pracoval na filmových reklamách a dokumentech, jako například Der goldene Garten (1953), aj. Známá je rovněž reklama na automobil Opel Kapitän z roku 1958.
S ubývajícími zakázkami se stále více starala o příjem jeho žena pracující jako ředitelka školy. Jeho koníčkem bylo pěstování orchidejí a v Berlíně se ve volném čase angažoval jako vedoucí spolku pěstitelů orchidejí. Postupem času se stáhl z veřejného života, upadal do depresí. Zemřel roku 1991 v Berlíně.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harry Giese na německé Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- GIESE, Harry. Životopis Harry Giese. www.deutsche-synchronsprecher.de [online]. Synchronsprecher Kurzporträts G, 2011-12-03 [cit. 2018-03-17]. Roč. 2009-12-25. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (německy)
