Harald IV. Norský
| Harald IV. Gille | ||
|---|---|---|
| norský král | ||
 |
||
| Harald Gille při zkoušce žhavým železem, ilustrace Gerharda Muntheho. | ||
| Doba vlády | 1130 – 1136 | |
| Narození | asi 1102 | |
| Irsko/Hebridy | ||
| Úmrtí | 14. prosinec 1136 | |
| Bergen] | ||
| Předchůdce | Sigurd I. Norský | |
| Nástupce | Inge I. Norský Sigurd II. Norský |
|
| Manželky | Ingrid Ragnvaldsdotter | |
| Potomci | Inge I. Norský Sigurd II. Norský Øystein Haraldsson Brigida Haraldsdotter |
|
| Otec | údajně Magnus III. Norský | |
Harald IV. Gille (staroseversky: Haraldr gilli nebo Haraldr gillikristr; † 14. prosinec 1136) byl norský král v letech 1130-1136. Jeho přízvisko Gille zřejmě vychází z fráze Gilla Críst, sluha Kristův.
Život [editovat]
Harald se narodil okolo roku 1102 v Irsku nebo na Hebridách. Okolo roku 1127 odplul do Norska a prohlásil se za nemanželského syna krále Magnuse III., který navštívil Irsko krátce před svou smrtí v roce 1103. Ve skutečnosti tato verze není nepravděpodobná, protože irské zdroje uvádějí další Magnusovy potimky a je znám jeho zájem o přinejmenším jednu Irku.[1] Harald se tak prohlásil za nevlastního bratra vládnoucího krále Sigurda I a zřejmě úspěšně prošel zkouškou rozžhaveným železem. Domnělé příbuzenství Sigurd uznal pod podmínkou, že Harald si nebude nárokovat politickou moc během života jeho ani jeho syna Magnuse (IV.).
Když král Sigurd v roce 1130 zemřel, Harald byl zvolen králem poloviny země. Král Magnus se tedy o moc musel podělit[2] Po čtyřech letech nelehkého míru se Magnus začal otevřeně připravovat na válku s Haraldem. 9. srpna 1134 ho porazil v rozhodující bitvě u Färlevu a Harald utekl do Dánska.
Proti vůli svých rádců Magnus rozpustil armádu a odcestoval do Bergenu, aby tam strávil zimu. Harald se vrátil do Norska s novou armádou a podporou dánského krále Erika II. Před Vánoci dosáhl Bergenu, přičemž Magnus měl málo mužů, takže město snadno podlehlo Haraldově armádě (7. ledna 1135).
Magnus byl zadržen a zbaven trůnu, byl oslepen, vykastrován a byla mu useknuta jedna noha. Poté skončil v klášteře Nidarholm na ostrově Munkholmen, kde nějaký čas strávil jako mnich. Haralda Gilleho v roce 1136 nechal zabít Sigurd Slembe, další uchazeč o trůn, který se králem prohlásil v roce 1135.[3]
Manželství a potomci [editovat]
Haraldovou manželkou byla Ingrid Ragnvaldsdotter, dcera Ragnvalda Ingessona, syna a dědice švédského krále Inge I. S ní měl Harald syna Ingeho (I.). Podle ság byl předtím Harald ženatý s Bjadok, podle pozdější skotské klanové tradice dcerou Gilledomnana mac Solama. Jejich synem byl jeden z budoucích norských králů Øystein Haraldsson. Mezi Haraldovy konkubíny patřila Tora Guthormsdóttir, dcera Guttorma Gråbardeho, která mu porodila syna Sigurda (II.). Dále měl syna jménem Magnus, který zemřel v roce 1145 v deseti letech.
Reference [editovat]
- ↑ Alexander Bugge (ed. & tr.), of Duald Mac Firbis, On the Fomorians and the Norsemen. Christiania: J. Chr. Gundersens Bogtrykkeri. 1905.
- ↑ Saga of Magnus the Blind and of Harald Gille (Heimskringla)
- ↑ Gilchrist Harald 4 Gille (Store norske leksikon)
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harald IV of Norway na anglické Wikipedii.
| Předchůdce: Sigurd I. Norský |
_non_crown.png){kind=small} |
Norský král 1130 - 1136 s Mangusem IV. (1130-1135) |
|
Nástupce: Inge I. Norský Sigurd II. Norský |
