Harald IV. Norský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Harald IV. Gille
norský král
Magnussonnenes saga 9 - G. Munthe.jpg
Harald Gille při zkoušce žhavým železem, ilustrace Gerharda Muntheho.
Doba vlády 11301136
Narození asi 1102
Irsko/Hebridy
Úmrtí 14. prosinec 1136
Bergen]
Předchůdce Sigurd I. Norský
Nástupce Inge I. Norský
Sigurd II. Norský
Manželky Ingrid Ragnvaldsdotter
Potomci Inge I. Norský
Sigurd II. Norský
Øystein Haraldsson
Brigida Haraldsdotter
Otec údajně Magnus III. Norský

Harald IV. Gille (staroseversky: Haraldr gilli nebo Haraldr gillikristr; † 14. prosinec 1136) byl norský král v letech 1130-1136. Jeho přízvisko Gille zřejmě vychází z fráze Gilla Críst, sluha Kristův.

Život[editovat | editovat zdroj]

Harald se narodil okolo roku 1102 v Irsku nebo na Hebridách. Okolo roku 1127 odplul do Norska a prohlásil se za nemanželského syna krále Magnuse III., který navštívil Irsko krátce před svou smrtí v roce 1103. Ve skutečnosti tato verze není nepravděpodobná, protože irské zdroje uvádějí další Magnusovy potimky a je znám jeho zájem o přinejmenším jednu Irku.[1] Harald se tak prohlásil za nevlastního bratra vládnoucího krále Sigurda I a zřejmě úspěšně prošel zkouškou rozžhaveným železem. Domnělé příbuzenství Sigurd uznal pod podmínkou, že Harald si nebude nárokovat politickou moc během života jeho ani jeho syna Magnuse (IV.).

Když král Sigurd v roce 1130 zemřel, Harald byl zvolen králem poloviny země. Král Magnus se tedy o moc musel podělit[2] Po čtyřech letech nelehkého míru se Magnus začal otevřeně připravovat na válku s Haraldem. 9. srpna 1134 ho porazil v rozhodující bitvě u Färlevu a Harald utekl do Dánska.

Proti vůli svých rádců Magnus rozpustil armádu a odcestoval do Bergenu, aby tam strávil zimu. Harald se vrátil do Norska s novou armádou a podporou dánského krále Erika II. Před Vánoci dosáhl Bergenu, přičemž Magnus měl málo mužů, takže město snadno podlehlo Haraldově armádě (7. ledna 1135).

Magnus byl zadržen a zbaven trůnu, byl oslepen, vykastrován a byla mu useknuta jedna noha. Poté skončil v klášteře Nidarholm na ostrově Munkholmen, kde nějaký čas strávil jako mnich. Haralda Gilleho v roce 1136 nechal zabít Sigurd Slembe, další uchazeč o trůn, který se králem prohlásil v roce 1135.[3]

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Haraldovou manželkou byla Ingrid Ragnvaldsdotter, dcera Ragnvalda Ingessona, syna a dědice švédského krále Inge I. S ní měl Harald syna Ingeho (I.). Podle ság byl předtím Harald ženatý s Bjadok, podle pozdější skotské klanové tradice dcerou Gilledomnana mac Solama. Jejich synem byl jeden z budoucích norských králů Øystein Haraldsson. Mezi Haraldovy konkubíny patřila Tora Guthormsdóttir, dcera Guttorma Gråbardeho, která mu porodila syna Sigurda (II.). Dále měl syna jménem Magnus, který zemřel v roce 1145 v deseti letech.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Alexander Bugge (ed. & tr.), of Duald Mac Firbis, On the Fomorians and the Norsemen. Christiania: J. Chr. Gundersens Bogtrykkeri. 1905.
  2. Saga of Magnus the Blind and of Harald Gille (Heimskringla)
  3. Gilchrist Harald 4 Gille (Store norske leksikon)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Harald IV of Norway na anglické Wikipedii.


Předchůdce:
Sigurd I. Norský
Znak z doby nástupu Norský král
1130 - 1136
s Mangusem IV. (1130-1135)
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Inge I. Norský
Sigurd II. Norský