Magnus IV. Norský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Magnus IV. Sigurdsson
norský král
Magnus Blindes saga-Tittelfrise-G. Munthe.jpg
Úvodní list ze ságy Magnuse Slepého a Haralda Gilleho, Heimskringla, 1899.
Doba vlády 11301135
11371139
Narození asi 1115
Úmrtí 29. srpen 1123
12. listopad 1139
Manželky Kristina Knutsdatter
Otec Sigurd I. Norský
Matka Borghild Olavsdotter

Magnus IV. Sigurdsson (asi 111512. listopad 1139), zvaný také Slepý, byl norský král v letech 1130-1135 a znovu v letech 1137-1139.

Život[editovat | editovat zdroj]

Magnus byl nemanželským synem Sigurda I. a Borghild Olavsdotter. Borghild byla dcerou bohatého farmáře v Østfoldu. Během jedné zimy strávil Sigurd I. nějaký čas jako host jejího otce a blízké přátelství mezi ním a Borghild dalo vzniknout pomluvám, že jsou milenci. Borghild tyto pomluvy odmítla jako urážlivé a úspěšně prošla zkouškou žhavým železem. Když se o tom dozvěděl Sigurd, udělal z ní svou milenku.

Kdy král Sigurd v roce 1130 zemřel, Magnus se stal norským králem společně se svým domnělým strýcem Haraldem Gillem. Po čtyřech letech nelehkého míru se Magnus začal otevřeně připravovat na válku s Haraldem. 9. srpna 1134 ho porazil v rozhodující bitvě u Färlevu a Harald utekl do Dánska.

Zmrzačení Magnuse IV., ilustrace Eilifa Peterssena.

Proti vůli svých rádců Magnus rozpustil armádu a odcestoval do Bergenu, aby tam strávil zimu. Harald se vrátil do Norska s novou armádou a podporou dánského krále Erika II. Před Vánoci dosáhl Bergenu, přičemž Magnus měl málo mužů, takže město snadno podlehlo Haraldově armádě (7. ledna 1135).

Magnus byl zadržen a zbaven trůnu, byl oslepen, vykastrován a byla mu useknuta jedna noha. Poté skončil v klášteře Nidarholm na ostrově Munkholmen, kde nějaký čas strávil jako mnich. Haralda Gilleho v roce 1136 nechal zabít Sigurd Slembe, další uchazeč o trůn, který se králem prohlásil v roce 1135.

Aby Sigurd podpořil svůj nárok na trůn, udělal z Magnuse svého spoluvládce. Rozhodli se rozdělit své síly a Magnus zamířil do východního Norska, kde měl největší podporu. Zde ho v bitvě u Minne porazil Inge I. Norský. Magnus poté utekl do Götalandu a pak do Dánska, kde se snažil získat podporu. Invaze Erika II. Dánského do Norska ale skončila bídně.[1]

Magnus se poté spojil se Sigurdem Slembem, ale v Norsku stále neměli velkou podporu. Nějaký čas trávili spíše jako banditi, než se 12. listopadu 1139 střetli se silami Inge I. Norského a Sigurda II. Magnus v této bitvě u Holmengrå zemřel, snad když ho držel loajální strážce Reidar Grjotgardsson a oba je probodl oštěp. Pohřbený je v kostele sv. Hallvarda v Oslu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sigurd Slembe (Store norske leksikon)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magnus IV of Norway na anglické Wikipedii.


Předchůdce:
Sigurd I. Norský
Znak z doby nástupu Norský král
1130 - 1135
s Haraldem Gillem
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Harald Gille
Předchůdce:
Harald Gille
Znak z doby nástupu Norský král
1137 - 1139
s Inge I.
a Sigurdem II.
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Inge I. Norský
Sigurd II. Norský