Øystein Haraldsson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Øystein II. Haraldsson
norský král
Zajetí krále Øysteina, ilustrace Wilhelma Wetlesena.
Zajetí krále Øysteina, ilustrace Wilhelma Wetlesena.
Doba vlády 11421157
Narození asi 1125
Skotsko
Úmrtí 1157
Bohuslän, Norsko
Předchůdce Sigurd II. Norský
Inge I. Norský
Nástupce Haakon II. Norský
Inge I. Norský
Manželky Ragna Nikolasdatter
Otec Harald IV. Norský
Matka Bjadok

Øystein II. Haraldsson (staroseversky: Eysteinn Haraldsson; asi 1125, Skotsko1157, Bohuslän, Norsko) byl norský král v letech 11421157. Byl synem Haralda IV. a jeho manželky nebo milenky Bjadok, podle pozdější skotské klanové tradice dcery Gilledomnana mac Solama.

Spoluvláda[editovat | editovat zdroj]

Když jeho otce nechal v roce 1136 zavraždit uchazeč o trůn Sigurd Slembe, králi byli prohlášeni Øysteinovi nevlastní bratři Inge, Sigurd a Magnus. Jejich ochránci spojili síly proti Sigurdovi Slembemu a jeho spojenci, předchozímu králi Magnusovi IV. V roce 1139 v bitvě u Holmengrå Magnus IV. zemřel a Sigurd Slembe byl poté popraven.

Následovalo období míru. Během dětství bratrů Sigurda, Ingeho a Magnuse norská šlechta spolupracovala na vládě a králům radila (prominentní roli hrála Ingeho matka Ingrid Ragnvaldsdotter). V roce 1142 připlul Øystein se svou matkou do Norska. Jeho původ byl uznán, protože sám Harald IV. přiznával, že má v zahraničí syna. Øystein se tak stal dalším spoluvládcem. Mladý Magnus naopak zemřel někdy v průběhu čtyřicátých let. Zdá se, že rozdělení země mezi bratry nebylo teritoriální, ale že každý z nich měl stejnou pozici ve všech částech Norska.

Ságy Heimskringla a Orkneyinga saga tvrdí, že v průběhu padesátých let dvanáctého století Øystein vedl výpravu do Skotska a Anglie. Zajal Haralda Maddadsona, hraběte z Orknejí, a přinutil ho zaplatil vysoké výkupné. Poté plul po skotském a anglickém pobřeží a zaútočil na Aberdeen, Hartlepool a Whitby, což byla připomínka dřívějších vikingských výprav.

Konflikty mezi bratry[editovat | editovat zdroj]

Mezi dorůstajícími bratry rostla nevraživost (částečně situaci způsobovala smrt jejich starých rádců). V roce 1155 se všichni tři měli sejít v Bergenu, aby se pokusili zachovat mír. Inge I. obvinil Sigurda a Øysteina, že ho plánují připravit o trůn. Sigurd nařčení odmítl, ale o několik dní později byl jeden z Ingeho strážců zabit jedním ze Sigurdových. Na radu své matky Ingrid a rádce Gregoria Dagssona Inge nařídil útok na dům, ve kterém Sigurd bydlel. Sigurd měl jen málo mužů, a tak byl 6. února 1155 zabit.

Øystein na sjednanou schůzku přijel pozdě, až po Sigurdově vraždě (která v podstatě odstartovala druhou fázi norských občanských válek). Mezi ním a Ingem byl sjednán mír, ale ten nevydržel dlouho. Ságy tvrdí, že Øystein a Sigurd se snažili připravit Ingeho o královský titul a rozdělit si království jen mezi sebou, ale někteří historici tento argument berou jen jako omluvu pro Ingeho násilné činy.

V roce 1157 Inge i Øystein shromáždili své síly a připravili se na konfrontaci. Ingeho síly byli silnější než vojsko jeho bratra a když se na západním pobřeží poblíž Mosteru setkali, Øysteinovo vojsko se rozpustilo. Øystein byl nucen utéct, ale později toho roku byl v Bohuslänu zadržen a zabit. Není jasné, zda ho přímo Inge nařídil zabít.

Øysteinovou manželkou byla Ragna Nikolasdatter. S ní neměl děti, ale jeho nemanželským synem byl Øystein Meyla, který byl v roce 1174 prohlášen vzdorokrálem, ale v roce 1176 byl poražen a zabit.

Ságy staví Øysteina a jeho bratra Sigurda oproti Ingemu I. do poněkud negativního světla. Heimskringla o Øysteinovi píše:

Král Øystein byl tmavý a průměrné výšky a byl schopný opatrnosti. Co ho však u ostatních zbavovalo zájmu a obliby byla jeho hrabivost a omezenost.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OMACL: Heimskringla: Saga of Sigurd, Inge, and Eystein, the Sons of Harald

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eystein II of Norway na anglické Wikipedii.


Předchůdce:
Sigurd II. Norský
Inge I. Norský
Znak z doby nástupu Norský král
1142 - 1157
se Sigurdem II. (1142-1155)
a Inge I. (1142-1157)
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Haakon II. Norský
Inge I. Norský