Ingrid Ragnvaldsdotter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ingrid Ragnvaldsdotter
norská královna
Doba vlády 1134 - 1136
Narození 1100-1110
Úmrtí po r. 1161
Manžel(é) Henrik Skatelår
Harald Gille
Ottar Birting
Arne Ivarsson
Otec Ragnvald Ingesson

Ingrid Ragnvaldsdotter (staroseversky: Ingiríðr Rögnvaldsdóttir; 1100-1110 - zm. po r. 1161) byla norská královna jako manželka Haralda IV. Byla čtyřikrát vdaná a měla mnoho dětí, které hrály významnou úlohu ve švédských a norských dějinách.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Ingrid Ragnvaldsdotter se narodila mezi lety 1100 a 1110. Byla dcerou Ragnvalda Ingessona, jediného známého syna švédského krále Inge I. Ragnvald však zemřel mladý a nestal se tak po svém otci králem.[2]

Jejím prvním manželem byl Henrik Svendsen Skadelår, syn Svenda Svendsena, jednoho z nemanželských synů dánského krále Svena II. Svend Svendsen byl neúspěšným uchazečem o trůn - zemřel v době, kdy měl být zvolen dánským králem. Henrik Svendsen byl zmrzačený a nebyl považovaný za kandidáta vhodného na trůn. Svými intrikami si však získal nepřátele. Jsou známi tři synové Henrika a Ingrid, včetně budoucího švédského krále Magnuse II. Je známo, že Ingrid intrikovala ve prospěch svého syna, když se snažil získat švédský trůn. Henrik Skatelår zemřel 4. června 1134 v bitvě u Foteviku ve Skåne.

Brzy poté se Ingrid vdala za norského krále Haralda IV. Gilleho S ním měla syna, který se později stal norským králem jako Inge I. V roce 1136 byl Harald Gille zavražděn a Ingrid hrála důležitou roli v tom, že její syn Inge a její nevlastní syn Sigurd II. byli prohlášeni spoluvládci v Norsku, a tak v následujícím boji proti uzurpátorovi Sigurdovi Slembemu. Byla jedním z nejdůležitějších rádců krále Ingeho.[3]

Jejím třetím manželem byl mocný šlechtic Ottar Birting (Óttarr Birtingr), ale znovu se stala vdovou, když byl během 40. let 12. století zabit v Nidarosu. Mezi třetím a čtvrtým manželstvím se jí narodil nemanželský syn Orm Ivarsson, jehož otcem byl jinak neznámý Ivar Sneis. Čtvrtým manželem Ingrid byl další mocný šlechtic Arne Ivarsson ze Stårheimu (Árni Ívarsson á Stoðreimi), se kterým měla čtyři děti.

3. února 1161 byl Inge I. poražen a zabit v bitvě proti Haakonovi II. Norskému. Sága Heimskringla naposledy Ingrid zmiňuje, když se s manželem uchýlila do dánského exilu.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

s Henrikem Skadelårem:

  • Magnus II. Švédský (Magnus Henriksson)
  • jarl Ragnvald Henriksson (Ragvald Henriksson)
  • Burits Henriksson (Buris/Boris; asi 1130–1167, zavražděn)

s Haraldem Gillem


  • Orm Ivarsson (Ormr konungsbróðir) (nemanželský) - mocný šlechtic v době Magnuse V. Norského


s Arne Ivarssonem ze Stårheimu

  • Filip z Herdly (Philippus í Herðlu)
  • biskup Nikolas Arnesson (Nikolás Árnason)
  • Inge Arnesson (Ingi Árnason)
  • Markéta Arnesdotter (Margrét Árnadóttir), matka Filipa Simonssona

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ingerid Ragnvaldsdatter (Store norske leksikon)
  2. Ingerid Ragnvaldsdatter– utdypning (Store norske leksikon)
  3. Gilchrist Harald 4 Gille (Store norske leksikon)
  • Lagerqvist, Lars O Sverige och dess regenter under 1000 år (Stockholm: Albert Bonniers Förlag AB. 1982)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ingrid Ragnvaldsdotter na anglické Wikipedii.

Norská královna
Předchůdce:
Kristina Knutsdatter
11341136
Ingrid Ragnvaldsdotter
Nástupce:
Ragna Nikolasdatter