Haakon VI. Magnusson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Håkon VI. Magnusson)
Haakon VI. Magnusson
Narozenísrpen 1340
Švédsko
Úmrtí11. září 1380 (ve věku 40 let) nebo 1. května 1380 (ve věku 39 let)
Oslo
Místo pohřbeníSt Mary's Church
Povolánípanovník
Nábož. vyznáníkřesťanství
ChoťMarkéta I. Dánská (od 1363)[1]
DětiOlaf II. Dánský
RodičeMagnus IV. Švédský a Blanka Namurská
RodFolkungové
PříbuzníErik XII. Magnusson (sourozenec)
Funkcenorský král (1355–1380)
švédský král (1362–1364)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Erb Haakona VI. jako krále Norska a Švédska

Haakon VI. Norský (švédsky Håkan Magnusson, norsky Håkon VI Magnusson, 1341?11. září 1380) byl norský král v letech 13431380 a švédský král v letech 13621364 z dynastie Folkungů.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako mladší ze dvou synů švédského a norského krále Magnuse VII. Erikssona a jeho manželky Blanky Namurské.

Norský král[editovat | editovat zdroj]

V roce 1343 jmenoval Magnus Eriksson dvouletého Haakona norským králem. V roce 1355 byl Haakon podle norského práva plnoletý a stal se regentem. Haakonův starší, podle švédského práva ještě neplnoletý bratr Erik byl ustaven následníkem švédského trůnu. Současně jeho otec Magnus ovšem držel území Tønsbergu, Island, Orkneje, Shetlandy, Faerské ostrovy a Hålogaland, tedy prakticky celé severní Norsko. Kromě toho ovládal Magnus východní Norsko a západní Švédsko.

Spolukrál Švédska[editovat | editovat zdroj]

Dopis ze dne 15. února 1362 od Haakona Magnussona finským volitelům.

V roce 1359 Haakonův bratr Erik a krátce nato i Erikova těhotná manželka zemřeli, nezanechavše po sobě potomků. Magnus okamžitě převzal jeho dosavadní panství. V roce 1360 se dánskému králi Valdemaru Atterdagovi podařilo získat zpět jihošvédskou provincii Skåne. To vyvolalo nevůli Hanzy, neboť Dánsko mělo pod kontrolou důležitý Øresund. Magnus se tedy spojil s Hanzou, aby získal Skåne zpět, avšak neúspěšně a byl dokonce jat a držen na hradě Kalmaru. Po smíru byl opět osvobozen a Haakon byl 15. února roku 1362 vybrán za krále Švédska místo svého zemřelého bratra a místo svého otce (poprvé se při volbě účastnili i představitelé Finska). Stalo se tak v důsledku dohody velmožů, později však Haakon získal i otcův souhlas.

Již v roce 1363 Haakonův bratranec Albrecht Meklenburský (syn Magnusovy sestry Eufemie) a švédští velmožové opět povstali proti Magnusovi, detronizujíce Haakona i Magnuse; roku 1364 byl Albrecht korunován švédským králem. O rok později (1365) v bitvě u Gety padl Magnus do Albrechtova zajetí, čímž se stal Haakon jediným panovníkem Norska.

Haakon se tedy soustředil především na zájmy norského království. Současně se snažil vypudit Albrechta. Uzavřel alianci s Valdemarem Atterdagem, neboť oba prosazovali stejné zájmy proti švédskému králi, Hanze a severoněmeckým knížatům. Haakon si podržel svá práva ke švédskému trůnu, pročež i jeho manželka (později vdova) Markéta užívala až do své smrti titulu švédské královny.

Roku 1370 se Haakon snažil při jednáních s králem Albrechtem o osvobození svého otce. Současně postihla Oslo a okolí těžká morová epidemie, což znamenalo těžké ztráty na obyvatelstvu, ale i rozvrácení hospodářství a zásobování. Na podporu svých jednání s Albrechtem nařídil mobilizaci pro oblasti jižního Norska, mor však znemožnil vypravení dostatečného vojska.

Rok poté se Švédové zvedli proti meklenburským. Na podporu povstalců obsadil Haakon Stockholm. Pak došlo ke smlouvě, v níž se Haakon vzdal Švédska a svého otce za částku 6 000–8 000 marek osvobodil. Kvůli tomu dal do zástavy pevnost Båhus. Po svém osvobození přesídlil Magnus do norského Bergenu.

Otcova smrt[editovat | editovat zdroj]

Na podzim roku 1374 se král Haakon s manželkou Markétou a synem Olafem vypravil na návštěvu Dánska, na Tønsberg. Magnus tam chtěl přijet rovněž, aby s nimi strávil vánoční svátky. Podzim byl velmi nevlídný a královská loď se 1. prosince 1374 potopila při vjezdu do fjorduBømlo. Z celé posádky byla nalezena pouze králova mrtvola.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

V dubnu roku 1363 se v Kodani oženil s tehdy devítiletou dánskou princeznou Markétou (1354–1412), dcerou dánského krále Valdemara IV. a Helvigy ze Sønderjyllandu, dcery šlesvického vévody Erika II. Norská šlechta si sice přála jinou nevěstu – Alžbětu Holštýnskou, ta však byla zadržena v dánských vodách, dokud se svatba Håkona a Markéty neuskutečnila. Markéta byla ve věku 12 let poslána do Norska, kde se o její další výchovu starala Märta Ulfsdotter, dcera svaté Birgitty.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Král Haakon zemřel v roce 1380 a trůn po něm zdědil jeho syn Olaf Haakonsson, který se stal již roku 1376 dánským králem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Magnus VII.
Znak z doby nástupu Norský král
13431380
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Olaf IV.