Giuseppe Descovich
| Giuseppe Descovich | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1863 – 1864 | |
| Poslanec Dalmatského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – 1864 | |
| Ve funkci: 1866 – 1868 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | autonomaši |
| Narození | ??? |
| Úmrtí | ??? |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Giuseppe Descovich, též Josef Descovich nebo Josip Dešković[1] byl rakouský politik italské národnosti z Dalmácie, v 60. letech 19. století poslanec rakouské Říšské rady.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Působil jako politik. Byl italské národnosti.[2] Pocházel patrně z Omiše.[3]
Počátkem 60. let se s obnovou ústavního systému vlády zapojil do vysoké politiky. V zemských volbách byl zvolen na Dalmatský zemský sněm. Zemským poslancem byl v letech 1861–1864 a 1866–1868.[1][2] Zastupoval volební obvod Senj.[2] Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Rakouského císařství), kam ho delegoval Dalmatský zemský sněm roku 1863 (Říšská rada tehdy ještě byla volena nepřímo, coby sbor delegátů zemských sněmů). 27. června 1863 složil slib.[4][5] V rejstříku poslanců pro zasedání od roku 1864 již uváděn není.[6] Uvádí se jako prétor (představitel vrchnostenského úřadu státní správy, kombinujícího funkce administrativní, soudní a policejní).[7]
Politicky patřil ke straně dalmatských autonomistů (tzv. autonomaši, též pejorativně talijanaši), kteří byli orientováni proitalsky a provídeňsky a odmítali chorvatské státoprávní aspirace.[8][1][2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Poznámka: Jistý Joseph Descovich narozený v Omiši se roku 1850 uvádí mezi osobami, které získaly titul doktora chirurgie na Vídeňské univerzitě.[9] Dr. Med. Joseph Descovich zemřel 29. prosince 1892 ve Vídni ve věku 77 let.[10] Genealogické databáze uvádějí, že jistý Josef Paul Descovich se narodil v Omiši 10. ledna 1816. Jeho otcem byl Giuseppe Giovanni Descovich. Roku 1844 se ve Vídni oženil. Jeho manželkou byla Emilia Xaveria Motloch.[11]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c PERIĆ, Ivo. Dalmatinski sabor. 1861. -1912. 1918. god. - Zadar 1978. 233 S., 3 Bl. Abb. 8°. [s.l.]: Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti, 1978. 233 s. Dostupné online. S. 228. (chorvatsky)
- ↑ a b c d Dalmazia Nazione Dizionario degli Uomini Illustri della componente culturale illirico-romana latina veneta e italiana [online]. dalmaziaeu.it [cit. 2016-02-22]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ MADIRAZZA, Francesco. Storia e costituzione dei comuni dalmati. [s.l.]: Narodna Tiskara, 1911. 447 s. Dostupné online. S. 74. (italsky)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0002&page=89&size=45
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?apm=0&aid=spa&datum=00030002&seite=00000110
- ↑ Feldkircher Zeitung, 4. 4. 1863, s. 2.
- ↑ CETNAROWICZ, Antoni. Die Nationalbewegung in Dalmatien im 19. Jahrhundert: vom "Slawentum" zur modernen kroatischen und serbischen Nationalidee. [s.l.]: Peter Lang, 2008. 273 s. Dostupné online. ISBN 9783631574188. S. 81. (německy)
- ↑ Wiener Zeitung, 4. 4. 1850, s. 1.
- ↑ Wiener Zeitung, 3. 1. 1893, s. 11.
- ↑ Familienblatt 284 [online]. desbrosses.at [cit. 2016-02-22]. Dostupné online. (německy)
