Georges Leygues (1933)
 Georges Leygues | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | lehký křižník |
| Třída | La Galissonnière |
| Zahájení stavby | 1933 |
| Spuštěna na vodu | 24. března 1936 |
| Uvedena do služby | 4. prosince 1937 |
| Osud | vyřazen 1959 |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 7600 tn (standardní) 9120 tn (plný) |
| Délka | 179,5 m |
| Šířka | 17,48 m |
| Pohon | 2 turbínová soustrojí 4 kotle 81 000 hp |
| Rychlost | 32 uzlů |
| Posádka | 540 |
| Pancíř | boky 102 mm paluba 51 mm věže 102 mm |
| Výzbroj | 9× 152 mm (3×3) 8× 90 mm (4×2) 8× 37 mm (4×2) 12× 13,2 mm 4× 550mm torpédomet (2×2) (1943): 9× 152 mm (3×3) 8× 90 mm (4×2) 24× 40 mm (6×4) 16× 20 mm (16×1) 4× 550mm torpédomet |
| Letadla | 1 katapult |
Georges Leygues byl francouzský lehký křižník třídy La Galissonnière. Po porážce Francie křižník zůstal věrný vládě Vichistické Francie. V září 1940 Georges Leygues a jeho sesterské lodi Gloire a Montcalm bez problémů pronikly z Toulonu skrze Gibraltarský průliv do Casablancy a později do Dakaru.
Zpět na stranu spojenců se loď dala až v roce 1942 (po vylodění v Severní Africe a likvidaci zbytku Vichistické Francie Německem). Křižník se připojil k silám Svobodných Francouzů, v roce 1943 v USA prodělal přezbrojení a modernizaci, během které byla zesílena jeho protiletadlová výzbroj. Na straně spojenců pak operoval do konce války. Sešrotován byl v roce 1959.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Georges Leygues na Wikimedia Commons
