Franz von Hopfen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Franz von Hopfen
Franz von Hopfen
Franz von Hopfen
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1865
Ve funkci:
1867 – 1879
Předseda Poslanecké sněmovny Říšské rady
Ve funkci:
1870 – 1873
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – ???
Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu
Ve funkci:
1871 – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana středu
Narození3. května 1825
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí18. března 1901
Baden
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materVídeňská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franz von Hopfen (3. května 1825 Vídeň – 18. března 1901 Baden[1][2]) byl rakouský finančník a politik německé národnosti z Moravy, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě. Převzal pak správu rodinného statku v jihomoravské Miroslavi. Věnoval se studiu národohospodářství. V roce 1861 se stal důvěrníkem hypotečního oddělení Národní banky. V roce 1864 se stal ředitelem finančního ústavu Bodencreditanstalt, který pod jeho vedením získal značný vliv. Zasedal také na postu prezidenta správní rady uhelných dolů v Trbovlje. Od roku 1867 byl viceprezidentem a od roku 1874 prezidentem správní rady železniční společnosti Österreichische Südbahn.[2][1]

Po obnovení ústavní vlády se zapojil i do politiky. V zemských volbách na Moravě v březnu 1861 se stal poslancem Moravského zemského sněmu[2][1] za kurii velkostatkářskou, II. sbor. Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Moravu (kurie velkostatkářská). Opětovně byl zemským sněmem do Říšské rady delegován v roce 1867 (23. září 1867 složil slib).[3] 9. června 1863[1] a znovu v roce 1867 byl zvolen i místopředsedou Poslanecké sněmovny Říšské rady a ve funkci byl potvrzen i v roce 1869. Opětovně byl zemským sněmem vyslán do Říšské rady roku 1870 a 1871 (v roce 1871 již ovšem coby delegát Dolnorakouského zemského sněmu).[3][4] V letech 1870–1873 byl předsedou Poslanecké sněmovny Říšské rady.[2] Poslanecký mandát získal i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, opět za velkostatkářskou kurii na Moravě.[3] K roku 1861 se uvádí jako statkář, bytem ve Vídni.[5]

V Říšské radě i na Moravském zemském sněmu patřil k takzvané Straně středu, která sdružovala některé velkostatkářské politiky, kteří odmítali jak historický federalismus a koordinaci s českým národním hnutím u Strany konzervativního velkostatku, tak provídeňský a proněmecký liberalismus Strany ústavověrného velkostatku. V moravských podmínkách ovšem tito centristé tíhli spíše k ústavověrnému velkostatku.[6]

Po burzovní krizi roku 1873 omezil své finanční aktivity a po roce 1879 se stáhl i z aktivní politiky. V roce 1880 rezignoval na funkci ve vedení Bodencreditanstaltu (zůstal ovšem až do roku 1892 v správní radě této banky), odešel i z vídeňského bankovního spolku.[2]

V roce 1860 byl povýšen do šlechtického stavu.[2] V únoru 1863 mu byl udělen Řád železné koruny a tudíž titul rytíře.[1] Roku 1873 pak získal titul barona.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Hopfen (Franz Ritter von), s. 110. (německy) 
  2. ↑ a b c d e f g Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Hopfen (Fragner-Hopfen), Franz Frh. von (1825-1901), Abgeordneter und Finanzmann, s. 414. (německy) 
  3. ↑ a b c Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0007&page=94&size=45
  5. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&page=125&size=45
  6. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 72. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Franz_von_Hopfen&oldid=14253339“