Fraatés V.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fraatés V.
Narození1. století př. n. l.
Úmrtí4
OtecFraatés IV.
MatkaMusa of Parthia
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fraatés V. (parthsky Frahát, řecky Φραάτης), známý též jako Fraatakés (parthsky Frahátak, řecky Φραάτακης),[1] byl parthský velkokrál z rodu Arsakovců vládnoucí v letech 2 př. n. l.4 n. l. Byl synem krále Fraata IV. (382 př. n. l.) ze vztahu s Músou a současně nejmladším královským princem. Jeho bratr Vonónés se později stal jedním z jeho nástupců.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vlády se ujal po otcově zavraždění královnou Músou, svou matkou, a prakticky ihned byl konfrontován s problémy v Arménii, kde se parthské zájmy střetávaly s římskými. Roznětkou se stala smrt krále Tigrana II. kolem roku 6 př. n. l. a zásah císaře Augusta, který na tamní trůn dosadil jistého Artavasda, patrně Tigranova bratra. Artavasdés byl v roce 1 př. n. l. ze země vypuzen i s římskými jednotkami určenými na jeho podporu, přičemž Římané museli mít dojem, že v tom má parthský dvůr prsty. Jen s velkými obtížemi se Fraatovi podařilo zažehnat válku s mocným sousedem – při jednání s Augustovým adoptivním synem Gaiem Caesarem, který byl vyslán na východ, se nicméně musel zavázat, že se vzdá jakéhokoli vměšování do arménských záležitostí. Římané dali na oplátku najevo, že respektují parthskou suverenitu, závazek, který je nic nestál.

V roce 2 n. l. se Fraatés nečekaně oženil se svou matkou a oba byli od té doby zobrazováni na parthských mincích. Je možné, že královna chtěla tímto aktem jen formálně potvrdit svou faktickou spoluvládu, patrnou již od počátku Fraatova panování. Podle Flavia Iosepha stál incestní svazek Fraata v roce 4 n. l. trůn[2] – velmoži ho svrhli a on zemřel brzy na to v Sýrii.[3]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Fraatakés je zdrobnělina s významem "malý Fraatés".
  2. Flavius Iosephus, Židovské starožitnosti, XVIII, 2.
  3. Viz SCHIPPMANN, Klaus. Grundzüge der parthischen Geschichte. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1980. S. 49. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KLÍMA, Otakar. Sláva a pád starého Íránu. Praha: Orbis, 1977. 252 s. 
  • SCHIPPMANN, Klaus. Grundzüge der parthischen Geschichte. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1980. ix, 132 s. ISBN 3-534-07064-X. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]