Nitrylfluorid
| Nitrylfluorid | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
 Model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | nitrylfluorid |
| Ostatní názvy | fluorid nitrylu |
| Sumární vzorec | NO2F |
| Vzhled | bezbarvý plyn |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 10022-50-1 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 233-021-0 |
| PubChem | 66203 |
| SMILES | [N+](=O)([O-])F |
| InChI | 1/FNO2/c1-2(3)4 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 65,005 g/mol |
| Teplota tání | −166 °C (107 K) |
| Teplota varu | −72 °C (201 K) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nitrylfluorid je anorganická sloučenina se vzorcem NO2F, bezbarvý plyn a silné oxidační činidlo, používaná jako fluorační činidlo[1] a navržená jako oxidant v raketových palivech (k takovému použití ovšem nikdy nedošlo).
Jedná se o molekulovou, nikoliv iontovou sloučeninu, což se odráží v nízké teplotě varu. Molekula je rovinná, s vazbou N-F o délce 135 pm.[2]
Příprava[editovat | editovat zdroj]
Henri Moissan a Paul Lebeau popsali v roce 1905 přípravu nitrylfluoridu fluorací oxidu dusičitého. Reakce je vysoce exotermní, což vedlo ke vzniku řady vedlejších produktů. Jednodušší metoda nevyžaduje plynný fluor, místo něj se používá fluorid kobaltitý:[3]
- NO2 + CoF3 → NO2F + CoF2
CoF2 lze přeměnit zpět na CoF3.
Byly popsány i jiné postupy.[4]
Termodynamické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Termodynamické vlastnosti nitrylfluoridu byly prozkoumány pomocí infračervené a Ramanovy spektroskopie;[5] standardní slučovací teplo FNO2 je −80 ± 9 kJ/mol.
- Rovnováha jednomolekulárního rozkladu FNO2 je při teplotě 500 kelvinů minimálně o šest řádů ve prospěch produktů, při 1 000 kelvinech o dva řády.[5]
- Homogenní tepelný rozklad nelze zkoumat za teplot pod 1 200 kelvinů.[5]
- S rostucí teplotou se rovnováha posouvá ve prospěch reaktantů.[5]
- Disociační energie vazby N-F u nitrylfluoridu je 193 kJ/mol, tedy přibližně o 75 kJ/mol nižší, než je u jednoduchých vazeb N-F běžné; což lze přičíst vlivu „reorganizační energie“ NO2 radikálu; radikál NO2 v FNO2 je tak méně stabilní než samotný NO2. Liché elektrony využité na vznik vazby N-F bond tvoří v NO2 rezonující tříelektronovou vazbu, která molekulu stabilizuje.[5]
Reakce[editovat | editovat zdroj]
Nitrylfluorid lze použít na přípravu organických nitrosloučenin a esterů kyseliny dusičné.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nitrylfluorid na Wikimedia Commons - WebBook page for NO2F
- National Pollutant Inventory - Ionic Fluoride and related compounds fact sheet
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nitryl fluoride na anglické Wikipedii.
- ↑ Merck Index, 13th edition (2001), p.1193
- ↑ F. A. Cotton and G.Wilkinson, Advanced Inorganic Chemistry, 5th edition (1988), Wiley, p.333.
- ↑ Ralph A. Davis; Douglas A. Rausch. Preparation of Nitryl Fluoride. Inorganic Chemistry. 1963, s. 1300–1301. DOI 10.1021/ic50010a048.
- ↑ Albert V. Faloon; William B. Kenna. The Preparation of Nitrosyl Fluoride and Nitryl Fluoride. Journal of the American Chemical Society. 1951, s. 2937–2938. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/ja01150a505.
- ↑ a b c d e E. Tschuikow-Roux. Thermodynamic Properties of Nitryl Fluoride. Journal of Physical Chemistry. 1962, s. 1636–1639. DOI 10.1021/j100815a017.