Eva Víšková-Mrákotová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eva Víšková-Mrákotová
Narození8. července 1952 (71 let)
Pardubice
VzděláníStřední uměleckoprůmyslová škola v Turnově (Odborná škola šperkařská)
Povoláníšperkařka, glyptička
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eva Víšková, roz. Mrákotová (* 8. července 1952 Pardubice) je šperkařka a glyptička, spoluautorka kopií několika korunovačních klenotů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Eva Víšková-Mrákotová pochází z rodiny zlatníka a rytce. V mládí navštěvovala Lidovou školu a poté v letech 1967-1971 studovala na Střední uměleckoprůmyslové škole šperkařské v Turnově. Již během studia se zabývala figurálním rytím v horském křišťálu a drahých kamenech. Její první zakázkou na konci 3. ročníku studia byla rytina Zvěrokruhu v horském křišťálu pro družstvo Granát.[1] Po absolvování školy pracovala pro Družstvo umělecké výroby Granát v Turnově a učila na pardubické Lidové škole. Roku 1982 získala osvědčení Mistr umělecké řemeslné práce, které jí umožnilo restaurovat, obnovovat či pořizovat repliky uměleckořemeslných památek.[2] Předmět rytí drahých kamenů vyučovala v letech 2005-2013 na SUPŠ v Turnově.[3] Žije a pracuje v Pardubicích.

Zúčastnila se šperkařských symposií v Turnově (2007, 2009) a v Kamenickém Šenově (2008). Samostatně vystavuje od roku 1978.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Glyptika[editovat | editovat zdroj]

Eva Víšková úspěšně oživila staré řemeslo a postupně ovládla všechny speciální techniky - intaglie, kameje i plastické broušení. Zpracovávala dobové monogramy, erby, pečetidla s heraldickými motivy, plastické květy pro exkluzivní šperky, dívčí hlavičky a portréty jako křišťálové intaglie. Osobité a živě modelované jsou její dívčí akty, hlavičky i torza ve vltavínu.[3] Řadu let vytvářela autorské rytiny a vazbou na určitou knihu nebo hudební dílo pro pražské vydavatelství krásných bibliofilií Lyra Pragensis.

Restaurování[editovat | editovat zdroj]

Eva Víšková restauruje starožitné šperky a drobné předměty ze slonoviny a rohoviny, doplňuje chybějící části nebo vytváří repliky.[4]

Repliky středověkých klenotů[editovat | editovat zdroj]

V 70. letech vytvořila např. kopii prstenu Petra Voka nebo kopii Prádlerovy medaile, vztahující se k založení Univerzity Karlovy, v křišťálu.[5]

Repliku koruny, kterou dal zhotovit ve 40. letech 14. století Karel IV.,pro svou korunovaci římským králem, vytvořil roku 2016 zlatník Jiří Urban.[6] Jde o první českou repliku koruny uložené v klenotnici Katedrály v Cáchách. Rozměrná koruna o průměru 21 cm a výšce 35 cm je zhotovena z pozlaceného stříbra a zdobena 21 antickými gemami, 57 drahými kameny a více než 100 perlami.[7] Kopie (2016) je výjimečná tím, že na rozdíl od předchozích kopií korun je zdobena pravými drahými kameny - acháty, smaragdy a onyxy. Eva Víšková-Mrákotová je autorkou kopií antických gem.[8]

Podílela se také na kopii císařské koruny Napoleona Bonaparte, kterou Jiří Urban zhotovil roku 2022 pro soukromého sběratele. Originál koruny z roku 1815 je v galerii Louvre.[9] Napoleonova koruna je volnou nápodobou koruny Karla Velikého, zničené během Velké francouzské revoluce. Sestává z obroučky, z níž vybíhá osm půloblouků – kamar, které se na vrcholku protínají a završuje je koule s křížkem. Oblouky vycházejí z osmi rostlinných motivů nízké kovotepané (ciselované) korunky, střídajících se s kruhovým zdobným prvkem. Koruna je osazena čtyřiceti kamejemi v kameni, uspořádanými ve čtyřech řadách na osmi poloobloucích. Eva Víšková-Mrákotová vytvořila repliky kamejí v přírodním kameni s co nejvěrnějším zbarvením.[10][11][12]

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

  • Národní muzeum v Praze
  • Muzeum Českého ráje Turnov
  • Muzeum Týn nad Vltavou
  • Muzeum Pardubice

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Autorské[editovat | editovat zdroj]

  • 1978 Praha
  • 1980 Poděbrady
  • 1983 Praha
  • 1986 Praha
  • 1990 Praha
  • 1992 Hradec Králové
  • 2000 Nasavrky
  • 2004 Idar-Oberstein
  • 2009 Opava
  • 2012 Mázhaus Pardubice
  • 2013 Eva Víšková: Glyptika, Muzeum Českého ráje, Turnov
  • 2015 Eva Víšková-Mrákotová: Glyptika - šperk, Galerie Univerzity Pardubice[2]
  • 2017 Ateliér Moravec - Čipera
  • 2021 Poslové z vesmíru, Muzeum Zlín[13]

Kolektivní (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1977 10 let Lyry Pragensis, Praha
  • 1980-1984 Drahé kameny Československa, Waršava, Bratislava, Brno, Praha, Drážďany, Idar-Oberstein, Vídeň, Herz, Paříž
  • 1987 Užité umění výtvarných umělců do 35 let, Mánes, Praha
  • 1989 Výtvarná bilance 89, Krajská galerie, Hradec Králové

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří Kotalík, 10 let Lyry Pragensis (Grafika - Bibliofilské tisky - Plastiky - Zvukové nahrávky), Supraphon Praha 1977
  • Sylva Petrová, Užité umění výtvarných umělců do 35 let, SČVU Praha 1987
  • Tomáš Rybička, Výtvarná bilance 89 (Krajská organizace Svazu českých výtvarných umělců v Hradci Králové), SČVU, 1989, ISBN 80-900027-3-0
  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2009 (XX. Vil - Vz), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2009, ISBN 978-80-86171-33-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]