Erling Skakke

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Erling Skakke
Narození1115
Etne
Úmrtí19. června 1179 (ve věku 63–64 let)
Trondheim
PotomciMagnus V. Norský, Sigurd Jarlsson a Ragnhild Erlingsdotter
OtecKrypinge-Orm Svensson
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Erling Ormsson, známý jak Erling Skakke (111518. června 1179), byl v průběhu 12. století norský jarl. Byl otcem Magnuse V., který vládl jako norský král v letech 1161 až 1184.[1]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Erling Ormsson se narodil v Etne v kraji Hordaland v Norsku. Byl synem Kyrpingy Orma Sveinssona. Svou pověst si získal tažením s Rögnvaldem Kalim Kolssonem, hrabětem orknejským ve Středomoří v letech 1152 až 1155. Erling nejprve odplul do Svaté země, poté do Konstantinopole a nakonec navštívil Řím. Během bitvy s arabskými válečníky na Sicílii Arab s mečem sekl Erlinga do krku. To způsobilo, že od té doby klonil hlavu na jednu stranu („skakke“ znamená šikmo). Oženil se s Kristin Sigurdsdatterovou, dcerou krále Sigurda Jorsalfara.[2][3]

Erling byl opatrovníkem krále Ingeho I. Norského a byl jedním z vůdců lendmannspartiet po jeho smrti v roce 1161. V roce 1161 se mu podařilo dosáhnout zvolení svého syna Magnuse Erlingssona norským králem a v roce 1163, ve věku osmi let, jeho korunovace.[4] Erling převzal titul jarl a držel skutečnou moc, protože Magnus byl nezletilý.

V roce 1166, v době, kdy se hrabě hrabě Erling Skakke nacházel v Dánsku, Sigurd Agnhatt a jeho nevlastní syn Olav Ugjæva shromáždili vojsko v Opplandu a nechali Olava prohlásit králem. Olav byl synem Marie Øysteinsdotter, dcery bývalého krále Øysteina Magnussona. Když se Erling vrátil do Norska bojovat proti tomuto povstání, Olav a jeho muži na něj u Rydjokulu v Sørumu ze zálohy zaútočili. Erling byl zraněn a sotva unikl. V roce 1168 se Olav a jeho muži odvážili na jih do oblasti Oslofjordu, ale byli poraženi v bitvě u Stangeru ve Våleru. Sigurd byl v bitvě zabit, ale Olav uprchl do Dánska.[5]

Když se Sverre Sigurdsson stal vůdcem birkebeineru, Erlingova pozice byla ohrožena a v roce 1179 padl v bitvě u Kalvskinnetu u Nidarosu. Král Sverre poctil svého padlého protivníka projevem v kostele na jeho pohřbu. Erling byl talentovaný muž, ale ne vždy známý pro své ušlechtilé vlastnosti. Jeho nepřátelé byli nemilosrdní, zvláště pokud se to týkalo jejich vlastního postavení a postavení jejich synů. V roce 1164 založil v Halsnøy na Hardangerfjordu opatství Halsnøy, klášter augustiniánských kanovníků.[6]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
 
 
Erling Gerdský
 
 
 
 
 
 
 
 
Sven Svensson
 
 
 
 
 
 
Krypinge-Orm Svensson
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Krypinge-Orm Svensson
 
 
 
 
 
 
Eiliv
 
 
Orm Eilifsson
 
 
 
 
 
 
Ragnhild Haakonsdatter
 
 
Ragna Ormsdatter
 
 
 
 
 
 
Finn Árnasson
 
 
Sigrid Finnsdotter
 
 
 
 
 
 
Thorberg Halfdansdatter
 
Erling Skakke
 
 
 
 
 
Godwin z Wessexu
 
 
Tostig Godwinson
 
 
 
 
 
 
Gytha Thorkelsdóttir
 
 
Skuli Tostisson Kongsfostre
 
 
 
 
 
 
Balduin IV. Flanderský
 
 
Judith Flanderská
 
 
 
 
 
 
Eleonora Normandská
 
 
Ragnhild Skulesdatter
 
 
 
 
 
 
 
 
Nefstein
 
 
 
 
 
 
 
 
Gudrun Nefsteinsdatter
 
 
 
 
 
 
Sigurd Sýr
 
 
Ingerid Sigurdsdatter
 
 
 
 
 
 
Åsta Gudbrandsdatter
 

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erling Skakke na anglické Wikipedii.

  1. HOLMBOE, Haakon; NORSENG, Per; SCOTT, Ida. Erling Skakke. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (norsky (bokmål)) 
  2. HELLE, Knut. Erling Ormsson Skakke. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (norsky (bokmål)) 
  3. HELLE, Knut. Kristin Sigurdsdatter. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (norsky (bokmål)) 
  4. HELLE, Knut; SALVESEN, Helge. Magnus 5. Erlingsson. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (norsky) 
  5. SALVESEN, Helge. Olav Ugjæva. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (norsky) 
  6. Norges klostre i middelalderen. Den katolske kirke [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. (norsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]