Eparchie čeljabinská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eparchie Čeljabinsk
Základní informace
SídloČeljabinskRuskoRusko Rusko
KatedrálaChrám spravedlivého Simeona Věrchoturského (Čeljabinsk)
Zřízena3. září 1918
MetropolitaAlexij (Orlov)
Další informace
Webhttp://www.mitropolia74.ru/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eparchie Čeljabinsk je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Rusku.

Území a titul biskupa[editovat | editovat zdroj]

Zahrnuje správní hranice území městského okruhu Čeljabinsk, Verchnij Ufalej, Karabaš, Kopějsk, Kyštym, Miass, Ozjorsk a Sněžinsk, také Argajašského, Kaslinského, Korkinského, Krasnoarmejského, Kunašakského, Njazepetrovského, Sosnovského a Čebarkulského rajónu Čeljabinské oblasti.

Eparchiálnímu biskupovi náleží titul biskup čeljabinský a miasský.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dne 10. října 1908 byl v rámci orenburské eparchie zřízen čeljabinský vikariát. Sídlem vikáře byl určen orenburský Uspenský Makarjevský monastýr. Prvním biskupem se stal archimandrita Nikolo-Těreběnské pustyně Dionisij (Sosnovskij).

Dne 9. října 1913 byl dekretem Svatého synodu bylo změněno místo pobytu biskupa na Čeljabinsk.

Dne 30. dubna 1917 nastolil biskup Serafim (Alexandrov) na sjezdu vikariátu otázku zřízení samostatné eparchie. Dne 2. května byly zahájeny přípravy na zřízení eparchie avšak v červnu 1917 bylo na sjezdu duchovních a laiků orenburské eparchie rozhodnuto o pozastavení procesu.

Otázkou zřízení čeljabinské eparchie, dalších eparchií a vikariátů se zabýval Místní soubor Ruské pravoslavné církve konaný 8. srpna 1918. Dne 11. srpna/3. září patriarcha Tichon podepsal dekret o zřízení nových eparchií, včetně čeljabinské a troické.

V důsledku rozdělení církve existovala také čeljabinská eparchie renovacionistů a grigoriánců.

Od léta 1935 nebyla eparchie obsazena. V letech 1935-1936 bylo její území přiděleno omské eparchii.

Po téměř úplném zničení duchovenstva během „Velkého teroru“ roku 1937 a následném uzavření chrámů byla eparchie zredukována na 1 farnost (v Čeljabinsku). Od počátku obrody církevního života na podzim 1943 až do obnovení samostatnosti v roce 1947 patřilo území eparchie ke sverdlovské eparchii.

Již v zimě 1948-1949 však byla státní kontrola nad činností náboženských organizací opět zpřísněna, opět začalo zatýkání duchovních a zavírání chrámů. Roku 1949 byly v eparchii uzavřeny 3 chrámy a roku 1950 již 5.

Od roku 1960 do roku 1989 byla eparchie, aniž by oficiálně přestala existovat, pod dočasnou správou sverdlovských biskupů. Ke konci 80. let byla čeljabinská eparchie malá a od roku 1986 měla pouze 15 farností a 34 duchovních.

V letech 1987-1991 se postoj sovětských úřadů k ruské pravoslavné církvi dramaticky zlepšil, což vedlo k výraznému nárůstu počtu farníků.

Dne 26. července 2012 byly rozhodnutím Svatého synodu zřízeny z části území eparchie nové eparchie troická a magnitogorská. Staly se součástí nově vzniklé čeljabinské metropole.

Dne 27. prosince 2016 byla z části jejího území zřízena eparchie zlatoustská.

Názvy:

  • čeljabinská (1918–1926)
  • čeljabinská a miasská (1926–1935)
  • čeljabinská a zlatoustská (1947–1960, 1989–2012)
  • čeljabinská (od 26. července 2012)

Seznam biskupů[editovat | editovat zdroj]

Čeljabinský vikariát orenburské eparchie[editovat | editovat zdroj]

Čeljabinská eparchie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Челябинская епархия na ruské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]