Emanuel Milner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. Emanuel Milner
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1888 – 1891
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1892 – 1901
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(Sjednoc. něm. levice)
Německá pokrok. strana

Narození7. dubna 1846
Bláto
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí14. ledna 1929
Luka
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
RodičeAntonín Milner
PříbuzníFriedrich Leopold Milner[1] (sourozenec)
Alma materKarlo-Ferdin. univ.
Mnichovská univerzita
univerzita Tübingen
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Emanuel Milner, plným jménem Emanuel Anton Hermann Milner[2] (7. dubna 1846 Bláto[3]14. ledna 1929[3] Luka[4][5]), byl rakouský a český právník, vysokoškolský pedagog a politik německé národnosti, na konci 19. století poslanec Říšské rady, na přelomu 19. a 20. století poslanec Českého zemského sněmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z vesnice Bláto (Benetschlag) na Českokrumlovsku. Jeho otec byl zemědělcem. V roce 1851 se přestěhoval k dědovi do Prahy na studia. Do roku 1858 zde získal základní vzdělání. Pak studoval gymnaziální obory u soukromých učitelů. Roku 1864 složil maturitu.[2] V letech 1864–1868 vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a roku 1870 získal titul doktora práv. V roce 1872 studoval na Mnichovské univerzitě.[3]

Roku 1870 nastoupil do státních služeb na místodržitelství v Praze. Počátkem roku 1872 se ze studijních důvodů přestěhoval do Mnichova a ještě téhož roku do Tübingen, kde se roku 1874 habilitoval a v letech 1874–1880 působil jako soukromý docent na Univerzitě Eberharda Karla v Tübingen, na které se roku 1880 stal mimořádným profesorem všeobecné státovědy.[2]

Od roku 1880 mu patřil statek Albeřice a Luka v západních Čechách.[2] Zapojil se i do politiky. Roku 1888 zasedl do Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kam nastoupil 10. dubna 1888 místo Antona Steinera. Zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Žatec, Chomutov atd.[6] V roce 1890 se uvádí jako člen klubu Sjednocená německá levice, který spojil několik ústavověrných proudů německých liberálů.[7]

Koncem století se zapojil i do zemské politiky. V doplňovacích volbách v září 1892 byl zvolen do Českého zemského sněmu.[2][8] Mandát obhájil v řádných volbách v roce 1895 v kurii venkovských obcí (volební obvod Žlutice, Bochov, Manětín). Uvádí se jako německý liberál (Německá pokroková strana).[9] Byl členem německé sekce zemské zemědělské rady a členem rakouské zemědělské rady.[2]

V roce 1897 se stal předsedou vedení téhož roku zprovozněné lokální železniční trati z Rakovníka do Bečova nad Teplou a dál do Bochova.[2] Město Bochov mu udělilo čestné občanství.[4]

Zemřel v lednu 1929 na srdeční záchvat.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Wer ist Wer.
  2. a b c d e f g MARCON, Helmut. 200 Jahre Wirtschafts- und Staatswissenschaften an der Eberhard ..., I. [s.l.]: Franz Steiner Verlag, 2004. 1596 s. Dostupné online. ISBN 3515066578. S. 285. (německy) 
  3. a b c LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 201. 
  4. a b c Prof. Emanuel Milner gestorben. Deutsche Zeitung Bohemia. Leden 1929, roč. 102, čís. 13, s. 4. Dostupné online. 
  5. V Slovníku představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913 uváděno jako místo úmrtí Albeřice, v publikaci 200 Jahre Wirtschafts- und Staatswissenschaften an der Eberhard... zámek Albeřice v okrese Žlutice
  6. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  8. http://www.psp.cz/eknih/1889skc/4/stenprot/008schuz/s008025.htm
  9. NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]