Elektrárna Ruetz
| Elektrárna Ruetz | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Rakousko |
| Umístění | Schönberg im Stubaital |
| Stav | V provozu |
| Začátek výstavby | 1909 |
| Dokončení | 1912 |
| Vlastník | Innsbrucker Kommunalbetriebe AG |
| Vodní elektrárna | |
| Turbína | 1 Peltonova turbína |
| Hltnost | 4,36 m³/s |
| Spád | 175 m |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 6 MW |
| Roční výroba | 32 milionů kWh |
| Souřadnice | 47°12′1,08″ s. š., 11°23′30,12″ v. d. |
| Kód památky | 29518 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Elektrárna Ruetz (německy Ruetzkraftwerk) je vodní elektrárna v obci Schönberg v Tyrolsku. V letech 1912 až 1983 byla využívána ÖBB k výrobě trakčního proudu. Od roku 1984 patří společnosti Innsbrucker Kommunalbetriebe AG. Využívá energii vody přiváděné z řeky Ruetz, která protéká údolím Stubai. Strojovna je památkově chráněna spolu s ředitelskou vilou, která se nachází mimo údolí.[1][2]
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Elektrárna leží asi osm kilometrů jižně od centra Innsbrucku a dva kilometry severně od Schöngergu v nadmořské výšce 707 m na pravém břehu řeky Ruetz.
Domy tvoří samostatnou osadu Rotte obce Schönberg. Dostup k elektrárně je pouze z Unterbergu po brennerské silnici (B 182, Stephanbrücke). Od závodu vede turistická stezka do hluboké rokle, kterou protéká řeka Ruetz.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Elektrárna Ruetz v Schönbergu byla postavena v letech 1909 až 1912 a v letech 1920 až 1923 rozšířena. Využívá vodní energii řeky v údolí Stubaital s povodím o rozloze 283 km² na dolním toku řeky Ruetz s odběrem těsně pod Fulpmesem. Akvadukt, konkrétně gravitačním tunelem, vedl do Schönbergu, kde bylo využito 175 metrů užitného převýšení (spád)[3] až k elektrárně u mostu Stephansbrücke. Původní konstrukce zahrnovala pohonnou soustavu se dvěma Peltonovými turbínami o výkonu 4000 HP a generátory o výkonu 3300 kVA. Elektrárna byla rozšířena o druhou vyrovnávací nádrž, druhé tlakové potrubí a třetí generátor s dalším výkonem 8 000 HP. Ve vyrovnávací nádrži je uloženo 2770 m³ (před rozšířením; projektováno pro čtyřhodinový provoz Mittenwaldské dráhy) a 7600 m³ (po rozšíření; odpovídá 2280 kWh) vody.[4]
Vodní systémy elektrárny Ruetz byly vybudovány na stejné úrovni jako elektrárna Obere Sill města Innsbruck, takže byla možná vzájemná pomoc při odběru vody.
Elektrárna Ruetz původně zajišťoval napájení Mittenwaldbahn v Rakousku a Bavorsku. Po rozšíření v roce 1923 sloužila také pro elektrický provoz Arlberské dráhy. Výstavbou elektrárny Walchensee v roce 1924 ztratila elektrárna Ruetz svou funkci pro zásobování bavorského území elektrickou energií.
V roce 1983 byla stará elektrárna Ruetz nahrazena, výrobu trakční energie převzala nová výkonnější šachtová elektrárna Fulpmes, která byla postavena v letech 1977 až 1983. Hnací voda se shromažďuje pod Fulpmesem ve Stubaitalu. Instalovaný výkon je 15 MW, přičemž dvě Francisovy turbíny pracují se spádem 182 metrů.
Vyřazené zařízení elektrárny Ruetz v Schönbergu získala v roce 1984 tehdejší Stadwerken Innsbruck (nyní Innsbrucker Kommunalbetriebe[5]). Elektrárna byla po rekonstrukci a revitalizaci uvedena do provozu v roce 1997 společností Innsbrucker Kommunalbetriebe (IKB) pro veřejné zásobování elektřinou (50 Hz).[6]
Jedním z problémů ekologie je neregulovaný odběr vody pro elektrárny a tím snižování průtoků vody v řekách Ruetz a Sill. Tato situace nastává zejména v době, kdy klesá množství vody z tajících ledovců. Pokles vody tak omezoval průtoky vod v soutěskách Ruetz a Sill a tím omezoval i využití jedné z nejpopulárnějších kajakářských tras. Na tuto skutečnost upozornila občanská iniciativa WildWasser.[7]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Elektrárna byla postavena v historizujícím monumentálním slohu. Zděné omítané budovy mají obdélníkový půdorys. Uvnitř budov jsou nástěnné malby z roku 1941.[1]
Hnací voda je odebírána z vodní nádrže Sill a přiváděna do vodní nádrže Ruetz spojovacím tunelem. Přes 360 m dlouhé tlakové potrubí se voda dostává do turbíny, která zpracovává 4,36 m³/s vody se spádem 175 m a výkonu generátoru 6 MW. Voda se pak buď vrací do koryta řek Sill a Ruetz, nebo se novým tunelem Matrei-Schönberg přivádí do mezistupně a do elektrárny Untere Sill.
Technická data:[3]
- Výkon elektrárny: 6 MW
- Spád: 175 m
- Hltnost: 4,36 m³/s
- Řeka: Ruetz
- Povodí: 438 km²
- Využité povodí: 283 km²
- Turbína: 1 Peltonova turbína
- Roční výroba: 32 milionů kWh
- Počet domácností: 9 140
- Uvedena do provozu :1911
- Rekonstrukce: 1922, 1997
Jedno z prvních dvou strojních zařízení (turbína a generátor) z roku 1912 bylo v roce 1995 instalováno ve Technisches Museum Wien (TMW), kde si lze zařízení prohlédnout jak shora, tak ze suterénu budovy, přičemž lze vidět i dovnitř skříně turbíny.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Elektrárna Ruetz -
Strojovna -
Injektor Peltonovy turbíny vTechnisches Museum Wien -
Elektrický generátor v Technisches Museum Wien
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ruetzkraftwerk na německé Wikipedii.
- ↑ a b Elektrizitätswerk, Maschinenhaus des Ruetz-Kraftwerkes, Ruetz-Kraftwerk In: Tiroler Kunstkataster.[online]. [cit. 2021-08-23]
- ↑ Wohn- und Bürogebäude, Ruetz-Kraftwerk, Direktorenvilla. In: Tiroler Kunstkataster. [online]. [cit. 2021-08-23]
- ↑ a b Kraftwerk Ruetz. www.ikb.at [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Elektrotechnik und Maschinenbau. anno.onb.ac.at [online]. 1925-01-04 [cit. 2021-08-23]. Dostupné online.
- ↑ IKB: Kraftwerke. www.ikb.at [online]. [cit. 2021-08-25]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Ruetzkraftwerk - SAGEN.at FOTOGALERIE. www.sagen.at [online]. [cit. 2021-08-23]. Dostupné online.
- ↑ Ruetzschlucht gerettet – Sillschlucht nach wie vor in Gefahr. Stubaiwasser [online]. 2014-11-05 [cit. 2021-08-23]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Elektrárna Ruetz na Wikimedia Commons
