Dodecylsíran sodný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dodecylsíran sodný
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název Dodecylsíran sodný
Sumární vzorec NaC12H25SO4
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 288,38 g mol−1
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).
„Krystalová“ struktura SDS

Dodecylsíran sodný, též sodiumdodecylsulfát (SDS nebo NaDS) nebo sodiumlaurylsulfát (SLS), je iontová povrchově aktivní látka používaná v celé řadě čistících a hygienických prostředků. Chemicky je to sodná sůl organosulfátu, přičemž tento organosulfát má 12 uhlíků a je připojen k záporně nabité sulfátové skupině. Má díky své stavbě tzv. amfifilní charakter, který jej předurčuje k detergentním vlastnostem – dvanáctiuhlíkatý ocásek je hydrofobní, sulfátová skupina vykazuje silně hydrofilní rysy.[1]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Je vhodný k odstraňování mastných skvrn a je tedy součástí různých odmašťovačů motorů, čisticích prostředků na podlahu či k mytí aut, v nižších koncentracích se používá i v zubních pastách, šamponech a pěnách na holení. V bublinových koupelích vytváří kýženou pěnu.

Dále se SDS běžně využívá i v biochemické laboratoři. Je nezbytnou součástí některých typů elektroforézy proteinů, které se podle této látky označují jako SDS-PAGE. SDS se přidá k suspenzi proteinů, zahřeje se a dojde k jejich denaturaci. Navíc je pomocí SDS maskován individuální náboj proteinů a vznikají záporně nabité denaturované částice, jejichž náboj je přímo úměrný jejich hmotnosti.[1]

Vliv na zdraví[editovat | editovat zdroj]

U citlivějších jedinců může delší vystavení SDS vyvolávat vyrážku.[2] Nemá však rakovinotvorné účinky (při aplikaci na kůži, ale ani při konzumaci)[3] a oproti starším studiím[4] se zdá, že nemá vliv ani na vznik ústních aftů.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sodium dodecyl sulfate na anglické Wikipedii.

  1. a b DENNISON, Clive. A Guide to Protein Isolation. [s.l.] : Kluwer Academic Publishers, 2002. ISBN 0-306-46868-9.  
  2. Marrakchi S, Maibach HI(2006)."Sodium lauryl sulfate-induced irritation in the human face: regional and age-related differences". Skin Pharmacol Physiol19(3): 177–80. doi:10.1159/000093112. PMID 16679819. 
  3. CIR publication(1983)."Final Report on the Safety Assessment of Sodium Lauryl Sulfate and Ammonium Lauryl Sulfate". International Journal of Toxicology2(7): 127–181. doi:10.3109/10915818309142005. 
  4. Herlofson BB, Barkvoll P(October 1994)."Sodium lauryl sulfate and recurrent aphthous ulcers. A preliminary study". Acta Odontol. Scand.52(5): 257–9. doi:10.3109/00016359409029036. PMID 7825393. 
  5. Healy CM, Paterson M, Joyston-Bechal S, Williams DM, Thornhill MH(1999 Jan)."The effect of a sodium lauryl sulfate-free dentifrice on patients with recurrent oral ulceration". Oral Dis.5(1): 39–43. doi:10.1111/j.1601-0825.1999.tb00062.x. PMID 10218040.