Čisticí prostředek
Čisticí prostředek (též čisticí přípravek nebo detergent) je chemická látka určená k čištění. Termín "detergent" se někdy používá pro odlišení mezi mýdlem a jinými tenzidy (saponáty) používanými k čištění. Obecně "detergentní" (též "deterzivní") znamená "čisticí" nebo "mající čisticí vlastnosti", "detergence" udává přítomnost nebo stupeň čisticích vlastností.
Obsah |
Složení [editovat]
Čisticí prostředky, zvláště ty, které se používají společně s vodou, obsahují různé látky, například:
- tenzidy, které odlučují (rozpouštějí) mastnotu a jiné nečistoty a zajišťují smáčivost povrchu
- abraziva, která mechanicky odstraňují nečistoty
- látky měnící pH nebo ovlivňují účinek či stabilitu jiných složek; kyseliny pro odstraňování vodního kamene nebo obecně žíraviny pro štěpení organických sloučenin
- změkčovače vody pro snížení účinku iontů způsobujících tvrdost vody na jiné složky
- oxidační činidla (oxidanty) pro bělení, dezinfekci a štěpení organických látek
- netenzidové látky, které udržují nečistoty v suspenzi
- enzymy ke štěpení bílkovin, tuků nebo uhlovodanů (sacharidů) v nečistotách nebo ke změně senzorických vlastností látek
- složky měnící pěnivost tenzidů, buď ke stabilizaci pěny nebo naopak proti pěnění
- složky zvyšující nebo snižující viskozitu roztoku nebo udržující jiné složky v roztoku, v případě prostředků dodávaných jako roztok nebo gel
- složky ovlivňující estetické vlastnosti čištěného předmětu nebo čisticího prostředku samotného před nebo při použití, například optické zjasňovače, změkčovače látky, barviva, parfémy apod.
- inhibitory koroze mající za cíl zabránit poškození čištěného předmětu
- složky snižující poškození kůže nebo pro přinášející kůži užitek, je-li čisticí prostředek používán holýma rukama nebo je použit k čištění kůže
- konzervanty chránící před zkažením jiných složek prostředku
Někdy se jako čisticí prostředky (detergenty) označují i látky, které jsou složitější než pouhé směsi chemických sloučenin. Například o celeru se dá říct, že je detergentní pro zuby.
Druhy čisticích prostředků [editovat]
Existuje několik faktorů, které určují, jaké složení by se mělo pro čisticí prostředek použít. Je to zejména druh čištěného materiálů, použitý nástroj, odolnost proti špíně a typ této špíny. Například všechny z níže uvedených prostředků se používají k čištění skla. Škála prostředků použitelných k tomuto jedinému účelu ukazuje důležitost kontextu při výběru vhodného čisticího prostředku:
- roztok kyseliny chromové — takto lze získat velmi čisté sklo pro účely náročné na přesnost, například pro analytickou chemii
- silně pěnící směs tenzidů s malou dráždivostí kůže — pro ruční mytí nádobí v dřezu
- některé z různých nepěnících směsí — pro mytí nádobí v myčce
- jiné směsi založené na tenzidech — pro mytí oken stěrkou s následným oplachem
- roztok obshující amoniak — pro mytí oken bez ředění roztoku a bez následného oplachu
- ethanol nebo methanol v kapalině do ostřikovačů — používá se na vozidle za jízdy, bez dalšího ředění
- roztoky pro čištění skleněných kontaktních čoček, musí čistit a dezinfikovat bez zanechání látek, které by byly škodlivé pro oko a které nejdou snadno opláchnout
Terminologie [editovat]
Slovo detergent se někdy používá pro odlišení ostatních čisticích látek od mýdla. V počátcích vývoje nemýdlových tenzidů pro komerční čisticí prostředky byl pro odlišení prosazován termín syndet, jako zkratka pro syntetický detergent. Nikdy se však nestal populárním a navíc je nesprávný, protože i mnoho mýdel je syntetizováno (z glyceridů). Termín bezmýdlové mýdlo také neměl dlouhého trvání. Neexistuje žádný jiný přesný termín pro čisticí prostředky, které neobsahují mýdlo, než bezmýdlový či nemýdlový čisticí prostředek (bezmýdlový/nemýdlový detergent).
Obyčejná voda, pokud se použije k čištění, je čisticím prostředkem (detergentem). Pravděpodobně nejšíře použivanými prostředky, jinými než je voda, jsou mýdla nebo směsi složené hlavně z mýdel. Ovšem ne všechna mýdla mají významný čisticí účinek, a naopak, i když se termíny "detergent" a "mýdlo" někdy zaměňují, ne každý detergent je mýdlo.
Termín detergent se někdy používá pro označení jakéhokoli tenzidu (saponátu), i když není použit k čištění. Této terminologii bychom se měli vyhýbat, protože je k dispozici správnější termín tenzid.
Historie [editovat]
Detergentních účinků určitých syntetických tenzidů si v roce 1913 všiml belgický chemik A. Reychler. První komerčně vyráběným čisticím prostředkem, který čerpal ze zmíněných pozorování, byl Nekal[1], prodávaný v Německu v roce 1917, aby zmírnil nedostatek mýdla za 1. světové války. Novým budováním a pozdější přestavbou amerických továren na letecké palivo tak, aby vyráběly tetrapropylen, používaný v čisticích prostředcích pro domácnost, došlo ke konci 40. let k rychlému růstu používání čisticích prostředků v domácnostech[2]. Koncem 60. let byly firmou Procter & Gamble uvedeny na americký trh biologické čisticí prostředky obsahující enzymy, které lépe odstraňují nečistoty bílkovinného původu (například od vajec).[3].
Související látky [editovat]
Externí odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Detergent na anglické Wikipedii.
- ↑ Chemists job description. [s.l.] : [s.n.]. Analytical Dostupné online.
- ↑ SPRIGGS, John. An economical analysis of the developmente of substitutes with some illustrative examples and implications for the beef industry. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online. s. 34-37.
- ↑ Granular enzyme-containing laundry composition. [s.l.] : [s.n.].
