Diverzita

Diverzita (v některých oblastech používán český výraz rozmanitost; z angl. diversity) je základní vlastností systémů, vyjadřující rozrůzněnost jejich prvků (elementů). Zároveň je často vnímána jako míra stability systému, protože uniformní systém v případě krize většinou kolabuje celý, kdežto v systému diverzním prochází krizí jednotlivé jeho části, ale celek zůstává funkční.

Přírodní diverzity

Obecně lze diverzitu považovat za přirozenou vlastnost přírody, kterou si sama vytváří, jakožto podmínku svého setrvání. Děje se tak na všech úrovních, ovšem různou rychlostí, což komplikuje naši možnost tvorbu diverzity vnímat a ovlivňovat ji ku prospěchu systému.

Příčiny vzniku a zániku

Diverzity v přírodě vznikají například geologickými a klimatickými pochody, biologickými mutacemi (včetně umělých). K jejich omezování dnes dochází většinou vlivem lidské snahy sjednocovat a podmaňovat si přírodu. Snižování diverzity přírodními mechanismy je z lidského pohledu spíše za výjimečné, děje se ponejvíce formou přírodního výběru a kataklyzmatických změn.

Ochrana přírodní diverzity

Metodika ochrany přírodních diverzit naráží na několik základních překážek. Patří mezi ně především komplexnost celé problematiky, jejíž postižení, zdá se, není v silách současného lidstva. Toto svádí k selektivní ochraně některých součástí diverzity (např. konkrétních živočišných druhů) a zanedbávání ochrany celků, tedy ekosystémů, dále neživé přírody a konečně přírodního prostředí jako celku.

Typy přírodních diverzit

• geodiverzita (též geologická diverzita)
• klimatická a mikroklimatická diverzita (někdy brána jako součást geodiverzity)
• biodiverzita (též biologická diverzita, biologická rozmanitost)
• genetická diverzita

Socio-ekonomické diverzity

V lidské společnosti vlivem společenských i biologických procesů diverzita vzniká samovolně. Je ale často považována za jev negativní - především za podnět k diskriminaci, konfliktům, válkám. Prvky universalismu, tedy cílené snahy o sjednocování společnosti, můžeme sledovat už od samých základů lidské civilizace (hledání společné měny, společné řeči, způsobů myšlení etc.). V současnosti je v této souvislosti častěji užívám pojem globalizace, který svědčí to tom, že se sjednocování společnosti stalo globálním fenoménem. Na druhou stranu i lidstvo, popřípadě jeho civilizace, jsou systémy a jejich diverzita je základem jejich stability.

Typy socio-ekonomických diverzit

• kulturní diverzita (též kulturní rozmanitost)
• ekonomická diverzita
• sociodiverzita (pojem užíván i v souvislosti s biodiverzitou, jakožto rozmanitost přírodního společenstva nebo populace)

Zdroje

• Cílek, Václav: Krajiny vnitřní a vnější; Dokořán, Praha 2002, ISBN 80-86569-29-2
• Huntington, Samuel: Střet civilizací, boj kultur a proměna světového řádu; Rybka Publishers, Praha 2001, ISBN 80-86182-49-5
• Kolektiv autorů (české vydání připravili J. Plesní, P. Roth): Biologická rozmanitost na Zemi: Stav a perspektivy; Scientia 2004, ISBN 80-7183-331-2
• Vesmír – Grim, Tomáš: Kde jsou ochranářské priority?; číslo 3, ročník 2006