Diskuse k Wikipedii:Pravidla arbitráže/archiv-1

Tato diskusní stránka je archivovaná.

Už ji prosím neupravujte. Pokud chcete na nějaké téma navázat, začněte novou sekci na současné diskusní stránce.

Počet arbitrů

Taková hloupá otázka: ten Berenův vzorec se zaokrouhluje normálně? Potom, jestli dobře počítám, mi pro poslední známý počet wikipedistů s více než 100 editacemi (listopad 2005 a 39) vychází cca 5,56 arbitra, což by bylo 6 arbitrů. Za chyby ve výpočtu či pochopení pravidla naprosto neručím, prosím o ověření a případné vyvrácení mylné úvahy. --Radouch 22:15, 2. 1. 2006 (UTC)

Vzorec dává celé číslo: závorky $\left\lfloor .\right\rfloor$ značí dolní celou část, a $\left\lfloor 5,56\right\rfloor =5$. --che 22:31, 2. 1. 2006 (UTC)

Za prvé nějak nerozumím formulaci přílohy A "n je počet přispěvatelů, kteří měli v kalendářním měsíci více než sto editací, podle posledních statistik na [1]. Ze všech možných počtů odpovídajících jednotlivým měsícům se bere v úvahu jen největší známá hodnota." Jak ladí "poslední známá" s "všech možných odpovídajících jednotlivým"? Myslí se tím tedy, že i kdyby odteď si všichni vzali wikidovolenou, bude n=39, protože té hodnoty už dosáhlo v listopadu; anebo že listopad se bere proto, že leden ještě není vůbec a prosinec jenom plusmínus, a až se ustálí, přejde se na n=31?

Každopádně i podle toho vychází 5 arbitrů; z 6 zvolených už rezignovali dva, neměly by se vyhlásit doplňovací volby? --Malýčtenář 13:00, 3. 2. 2006 (UTC)

Samozřejmě měly. Ale konkrétně já na tuto záležitost už čas nemám, takže uvítám, pokud je zahájíte. --Beren 13:08, 3. 2. 2006 (UTC)

Wikipedie:Arbitrážní výbor#Výsledky voleb do prvního turnusu - k bodu 18 pravidel

Wikipedie:Arbitrážní výbor/JAn s výsledky 6-1-4 splnil podmínky pro zvolení. Kdyby o dva lidi méně výslovně uvedlo "no, já prostě nevím, nemůžu se rozhodnout tak ani tak", nepřekoná desítkové kvórum a zvolen by nebyl; efektivně tak hlasovali "pro". V hypotetickém případě výsledku 1-0-9, nebo 2-1-7 (rozumím-li dobře, že přesné 2/3 už stačí? "podpora dvoutřetinové většiny" není úplně jasná formulace, ale Wikipedie:Přijímání pravidel#Hlasování bod 8 říká "nejméně 2/3 hlasů") zrovna tak. Mohl by mě někdo, kdo se vyzná v diskusi o stanovení volebních předpisů, odkázat na pasáž, kde se probíralo, proč je tohle žádoucí? --Malýčtenář 10:41, 17. 1. 2006 (UTC)

„Nejméně 2/3 hlasů“ jednoznačně znamená, že přesné 2/3 stačí. V obou hypotetických příkladech by tedy kandidát splnil podmínku úspěšné kandidatury a v případě nedodstatku lepších kandidátů (s větším počtem pro) by se dostal do komise. Doufám, že dostatek lepších kandidátů vždy bude, ale když ne, tak jak by se to mělo řešit? --Egg ✉ 10:53, 17. 1. 2006 (UTC)

Rozumíte tomu správně. Nechápu, v čem vidíte problém... Je třeba si uvědomit, že teoreticky sice stačí +1-0=9 či +2-1=8, ale pokud není pouze přesně ten počet kandidátů, jako míst, tak by konkurenti nesměli dopadnout lépe, což je dost nepravděpodobné, stejně jako je vysoce nepravděpodobný už jen výsledek +1-0=9. Poměr 2/3 hlasů je jasný, zdržel se není pro, ale zdržuji se, ael hlasuji, takže se týká pouze hranice minimálného počtu hlasujících (10), aniž by jakkoliv měnil směrodatný poměr. Čili zdržuji se znamená skutečné zdržuji se - ať rozhodnou jiní, ale ať toto hlasování není zmařeno nedostatkem hlasujících. Cinik 10:54, 17. 1. 2006 (UTC)

Pripominka k tomuto pravidlu a prosba o nazor ostatnich

Nelibi se mi bod 4 tohoto pravidla - Shromažďování důkazů trvá jeden týden, v odůvodněných případech může být rozhodnutím výboru dle potřeby prodlouženo.

1. Po zkušenostech s prvními arbitrážemi se to ukayuje jako nereálný termín, který vztváří tlk nejen na Arbcom, ale i na wikipedisty a pak se nic nestíhá.
2. Shromazdovani dukazu muze byt otevreno i pozdeji v prubehu arbitraze a tim se dostavame k veci, ktera je podivne nedoresena
3. Pravidlo neresi co se deje v pripade nedodrzeni terminu.

Navrhuji tento bod vypustit, pokud se v diskusi ukaze souhlas, navrhnu to jako zmenu v pravidle Vrba 23:50, 21. 5. 2006 (UTC)

Odkazovaná statistika je nefunkční

Statistika odkazovaná na http://stats.wikimedia.org/CS/TablesWikipediaCS.htm je nefunkční. Je možné ji nahradit Wikipedie:Nejaktivnější wikipedisté? --Adam Hauner 09:24, 20. 11. 2006 (CET)

Počkal bych. Ještě nedávno byla funkční. (Používal jsem jí přesně pro účely, k nimž je doporučená a vypadalo to odhadem, že, pokud počet uživatelů porste adekvátně, tak šestýho arbitra budeme muset začít volit v lednu). Možná je to jenom výpadek. Reo ⁺ | ^✉ 12:30, 20. 11. 2006 (UTC)

Jak se píše na m:Wikimedia site feedback#Where are the STATS?, statistiky byly vypnuty, protože v nich byla zahrnuta i jména stránek nějakých privátních wiki. Prý budou zpět jen co z nich někdo ty údaje odstaní. Podle pravidla se počet arbitrů stejně mění jen při volbách do výboru, takže pokud budou nebudou další doplňující, budeme to číslo potřebovat až někdy v červenci 2007. --che 19:56, 20. 11. 2006 (UTC)

Statistika byla opravena a už opět funguje. --Mormegil ✉ 13:24, 22. 11. 2006 (UTC)

Dobře že statistika byla opravena. Smutné je, že počet aktivních wikipedistů (víc než 100 editací) od srpna výrazně klesl. Srpen 83, září 77, říjen 70. Jasně že o prázdninách mají lidi víc času, ale i tak. Měli bychom zapracovat nejen na počtu článků, ale taky na tomhle čísle. Propagujme a pracujme. --egg ✉ 16:00, 22. 11. 2006 (UTC)

Termín dodatečných voleb?

Cituji bod 20: „Pokud není do výboru zvolen dostatečný počet kandidátů, konají se dva měsíce po volbách volby doplňovací. Funkční období členů výboru zvolených v doplňovacích volbách trvá jen do příštích řádných voleb.“

Tato situace nyní nastala, ale citovaný bod se podle mě dá vykládat dvěma způsoby: jako dva měsíce od začátku předchozích voleb, ale též dva měsíce od uzavření předchozích voleb (tj. od okamžiku, kdy bylo zjištěno, že se jednoho nebo více arbitrů nepodařilo zvolit). --Milda 17. 1. 2009, 10:01 (UTC)

Logičtější by to asi bylo od konce, ale v podstatě na tom nezáleží. IMHO :-) --egg ✉ 17. 1. 2009, 10:29 (UTC)

Prosím o možné výklady

Vzhledem k tomu, že můj výklad (a související změna) spojení "potřebný počet" v bodu 9 pravidla byl revertován s tím, že mění význam, prosím kohokoli, aby upřesnil, jaký jiný reálný (nikoli fiktivní) význam to spojení "potřebný počet" v současném plném znění pravidla a v běžné praxi jednání a fungování arbitrážního výboru má. Děkuji. Okino 18. 5. 2010, 10:12 (UTC)

Pokud by byl určován jen maximální počet členů AC, dá se podobná změna samozřejmě bez výhrad přijmout. Ale dle mého je právě výraz potřebný to důležité. Složení AC má být reprezentativním vzorem složení komunity, tak aby rozhodnutí AC pokud možno reflektovalo vůli komunity. Proto má mít AC nějaký počet členů, ne může mít. --Tlusťa 18. 5. 2010, 10:23 (UTC)

Ano, a proto se v případě, že není počtu dosaženo, proběhnou podle pravidel doplňovací volby. Nehledě na to, že si nemyslím, že by hrál rozdíl mezi slovy "potřebný" a "tento" takový rozdíl, tak si především vůbec nejsem jistý, o co Ti jde. O to, že pokud výbor nemá "potřebný počet členů", nesmí jednat? Okino 18. 5. 2010, 10:33 (UTC)

I to je možný výklad, pravidlo o tom vůbec nemluví, i to je třeba určitě dořešit. Ale dosavadní praxe nic takového nenaznačuje. A jde mi o to, aby byl výklad jednoznačný – ať se explicitně stanoví minimální a maximální počet členů AC a bude. --Tlusťa 18. 5. 2010, 10:40 (UTC)

Dle mého to je stanoveno celkem jasně a explicitně, tudíž pokud máš ten požadavek, prosím, abys ho formuloval do konkrétní podoby návrhu změny. Děkuji. Mimochodem - aby nedošlo k mýlce, kterou jsem vycítil Pod lípou - Arbitrážní výbor není autoritou nad tímto pravidlem a myslím, že nemá právo ho ve sporných případech vykládat. Okino 18. 5. 2010, 11:16 (UTC)

To samozřejmě. Jen by takovou změnu mohl (měl) iniciovat právě AC. Kdo jiný by měl největší zájem fungovat za jasných podmínek? --Tlusťa 18. 5. 2010, 11:33 (UTC)

Nemyslím si. Arbitrážní výbor podle tohoto pravidla funguje již nejméně čtyři roky a nikdy s tímto ustanovením nebyl problém. Možná ho někdo z mých kolegů bude považovat za nejasné, ale pochybuji. Arbitrážní výbor není orgán, který má ujasňovat podmínky toho, co léta jasně funguje, pokud se někomu zdají být nejasné. Tím spíš, že ani mně osobně stále není jasné, co Tobě není jasné, abych to mohl ujasnit. ;-) Okino 18. 5. 2010, 11:44 (UTC)

Není jasné, jaký je minimální počet členů AC, tak, aby měl mandát rozhodovat. Vzorcem je dán počet, který má zajistit, aby AC byl jakýmsi reprezentativním vzorem komunity, ty tvrdíš, že stačí tři. Z pravidla to není jasné. Už je to jasné? :) Ostatně Pod lípou mi další arbitr dal v otázce nejasnosti za pravdu. A léta fungovaní nekomentuji. --Tlusťa 18. 5. 2010, 11:52 (UTC)

Ano, není to dané (pokud nebudeme uvažovat to, že se celkem jasně mluví o usnášeníschopnosti - kolik musí mít členů tzv. pracovní skupina). Myslím, že nějaká iniciativa, která by měla vést ke stanovování spodní hranice je už zcela mimo pravomoc AV jako celku. Znovu opakuji, že arbitrážní výbor podle tohoto pravidla funguje celá léta bez protestů, takže pokud někomu něco není jasné a myslí si, že se to má zlepšit, měl by formulovat nejen to, co se má zlepšit, ale i to, jak se to má zlepšit. Čistě z mého osobního hlediska: Když sám prostě nevím, co bych měl podle Tvých připomínek navrhnout, aby se to Tobě, potažmo především komunitě líbilo, tak to prostě navrhovat nebudu - snad to je nejen srozumitelné, ale i pochopitelné... Okino 18. 5. 2010, 12:15 (UTC)

P.S. Museli bychom se zeptat Jirky, ale osobně mám pocit, že Ti dal za pravdu pouze v otázce těch dvou měsíců, nikoli nejasnosti... Okino 18. 5. 2010, 12:17 (UTC)

Doplnění pravidla

Doporučuji doplnit pravidlo o větu ve smyslu: „Za spravedlivý průběh hlasování nesou odpovědnost odstupující arbitři, v případě jejich absence byrokrati. V případě nutnosti mohou rozhodnout o nezapočítání hlasů podezřelých z manipulace hlasování (jako jsou loutky, neaktivní uživatelů), v extrémních případech nechat celé hlasování opakovat.“ --Chmee2 18. 5. 2010, 20:02 (UTC)

Doplňovací volby

Zdravím. Vzhledem k tomu, že tu tiše a pravděpodobně k prospěchu Wikipedie, protože ji tím šetříme zbytečného šíbování v upozorněních a zbytečných diskusí, ignorujeme pravidlo o doplňovacích volbách, navrhuji následující změnu. Platné:

21. Pokud není do výboru zvolen dostatečný počet kandidátů, konají se dva měsíce po volbách volby doplňovací. Funkční období členů výboru zvolených v doplňovacích volbách trvá jen do příštích řádných voleb.

navrhuji změnit na:

21. Pokud není do výboru zvolen dostatečný počet kandidátů, mohou se konat nejdříve dva měsíce po volbách volby doplňovací. Ty musí začít nejméně 30 dní poté, co se přihlásil aspoň jeden zájemce o volné místo ve výboru. Funkční období členů výboru zvolených v doplňovacích volbách trvá jen do příštích řádných voleb. V období 30 dní před řádnými volbami se doplňovací volby nekonají.

Děkuji za komentáře. Okino 7. 12. 2010, 09:05 (UTC)

Klidně. Jen si dovoluji doplnit, že nám možná chybí také jasné ustanovení, kdo má/může ty doplňovací volby vypsat - Tebou zmíněné ignorování pravidla totiž možná souvisí s tím, že se to nikomu nechce udělat a nikdo konkrétní to nemá "uloženo za úkol".--Ioannes Pragensis 7. 12. 2010, 09:29 (UTC)

Standardně vyhlašuje volby arbitrážní výbor. A není to tak dávno, co se jedny doplňovací volby vyhlásily, ale nikdo se nepřihlásil, takže "vyšuměly"... Okino 7. 12. 2010, 09:56 (UTC)

Nikdo neměl námitky, zapracovávám. Okino 22. 12. 2010, 19:42 (UTC)

Návrh změny – vyšší kvórum

Současné kvórum u voleb je pouhých deset wikipedistů, což v kontrastu s dvaceti u žádosti o práva správce budí dojem, že funkce arbitra je méně důležitá, což podle mého názoru není. Navrhuji zvýšit kvórum zde také na dvacet. Arbitrážnímu výboru fandím a nechtěl bych, aby pro nezájem voličů zanikl, na druhou stranu považuji za ještě horší, aby fungoval, pokud budou jeho volby komunitou ignorovány, a zaplnil se arbitry, kteří získali pět hlasů pro, dva proti, a tři zdržovací podpisy. --Tchoř (diskuse) 10. 10. 2012, 10:54 (UTC)

Souhlasím. I když AV nepovažuji za zvlášť wiki prospěšný, pokud si někdo osobuje práva rozhodovat o druhých, měl by k tomu mít maximální podporu ostatních. --Lenka64 (diskuse) 10. 10. 2012, 11:05 (UTC)

Souhlasím. K činnost arbitrážního výboru a "nezávislých" arbitrů mám velké výhrady a nejraději bych ho zrušil. Tak hlasuju pro v naději, že se díky tomu nepodaří nikoho zvolit. --Jowe (diskuse) 10. 10. 2012, 11:37 (UTC)

Jowe, Vaše vyjádření se mi značně příčí. Že dochází ke sporům a k jejich eskalaci je prostě skutečnost, které se nevyhneme a nemůžeme ji ignorovat. Pokud bychom to nechali být, časem by to mohlo dospět až k úplné likvidaci wikikomunity, protože by běžní neproblémoví a přínosní wikipedisté byli otravováni a odrazováni neustálými problémy jiných. Je tedy zapotřebí mít nějaké regulační mechanismy. Jestli to má být arbitrážní výbor nebo jiný institut, o tom se dá diskutovat. Stejně tak se dá diskutovat o vhodných principech, jimiž by se arbitrážní výbor měl řídit tak, aby se jeho činnost zlepšila, není-li vyhovující. Ale zavrhnout arbitrážní výbor úplně a přitom nenabídnout alternativní nástroj k řešení sporů, to není konstruktivní řešení ve prospěch Wikipedie.

Nicméně se srovnáním arbitrů se správci se dá do určité míry souhlasit. Liší se to samozřejmě v řadě ohledů, např. role arbitra je veskrze nevděčná, takže asi není moc o co stát, žádné zjevné výhody z toho neplynou, jakési "právo rozhodovat o jiných" je docela sporné, zato povinnost věnovat se činnosti AV a prohrabávat se nepříjemnou "špínou" sporů je celkem jasně daná. Nejsem si jistý, jestli postavení správců je v tomto ohledu srovnatelné, protože jich může být víc, počet není striktně omezený a mohou se snáz podělit o úkoly, a přitom mohou jednat relativně samostatně a věnovat se snáze řešitelným úkolům. Bylo by tedy žádoucí podporovat širší zájem o účast v arbitrážním výboru spíš než mu bránit.

Proto je na pováženou, že mezi prvními ohlasy u navržené změny pravidel jsou zrovna takové, které na samotný výbor vyslovují spíše negativní názor. Působí to spíš dojmem destruktivním, než konstruktivním. Ovšem se samotným navýšením kvóra se v principu dá souhlasit. Pokud by to mělo vést k častějšímu nezvolení žádného arbitra pro nedostatek hlasů, stálo by to za promyšlení nějakého dalšího postupu. Stejně tak by stálo za to promyslet možnosti jak obecně povzbudit aktivní i pasivní účast ve volbách do AV. Ovšem jak píše Okino, jestliže v dosavadní historii převažují případy dostačující účasti, nemusí to být žádný zásadní problém. Ostatně i každý kandidát má možnost aktivně povzbudit povědomí o probíhající volbě a účast v ní. --Bazi (diskuse) 10. 10. 2012, 12:52 (UTC)

Nejsem proti, ale je to jedno. Kdyby bylo takto nastavené kvórum od počátku, změnilo by to výsledky u dvou zvolených arbitrů ze 26, všichni ostatní splnili i tuto podmínku. Okino (diskuse) 10. 10. 2012, 12:33 (UTC)

Také podporuji. --Ragimiri 10. 10. 2012, 14:16 (UTC)

Změněno. --Tchoř (diskuse) 31. 10. 2012, 04:54 (UTC)

Vícerychlostní arbitráž

Navrhuji do oddílu Životní cyklus arbitráže vložit jako nový čtvrtý bod text ve znění:

Arbitrážní výbor může komplikovanější arbitráž v jejím průběhu formálně rozdělit na několik částí. Jednotlivé části pak mohou být v rámci arbitráže projednávány nezávisle na ostatních.

Současné body 4-7 by se tak staly body 5-8.

Odůvodnění

V praxi se stává, že se v arbitráži řeší vícero relativně samostatných problémů (například osobní útoky, nadměrné revertování, poškozování článků), přičemž arbitráž postupně narůstá do obludných rozměrů, které vylučují, aby se v ní mohl člověk normálně orientovat. Současná úprava nutí arbcom čekat v procesu na dosbírání důkazů v nejkomplikovanějších otázkách (zatímco jiné mohou být vcelku bezesporné), a následně se probírat celou tou nepřehlednou obludou. To má dle mého názoru vliv jak na rychlost tak kvalitu rozhodování.

Cílem tohoto návrhu je umožnit arbcomu uzavírat jasnější problémy dříve a rychleji přijímat opatření k jejich předcházení, a na druhou stranu poskytnout dostatek prostoru k řešení složitějších problémů při snížení objemu textu, kterým se arbitři musí najednou probírat. Rozdělení navrhuji jako formální, tedy by nedocházelo k otevírání nových arbitráží, ale spíše ke strukturalizaci celé arbitráže na dílčí otázky, například prostřednictvím oddílů nebo podstránek. Navenek by se tedy nic nezměnilo, pouze by to arbcomu poskytlo alternativní možnost optimalizace procesů arbitráže. --Reaperman (diskuse) 10. 10. 2012, 18:43 (UTC)

Okinova reakce

Nápad je to na první pohled dobrý a cením si odhodlání napomoci arbitrům, která za ním je. Z vlastních praktických zkušeností se ale domnívám, že pokus vytvořit pořádek nejen v analýze, ale zároveň i v mase důkazů, které navíc přibývají postupně, tím, že se arbitráž rozdělí, by znamenal fyzicky ještě větší práci pro arbitry či pro zpravodaje, než nyní. Nyní dochází ke strukturalizaci v průběhu analýzy, nikoli na jednotlivé podstránky, ale na jednotlivé dílčí analýzy. Pokud jde o zrychlení, domnívám se, že by se sice mohlo (ve složitých případech) o několik málo týdnů zkrátit projednávání jednodušších věcí, ale na druhou stranu by se o několik (více) týdnů prodloužilo projednávání věcí složitých.

Jak by to asi fungovalo u "pouze dvourychlostní" arbitráže (2RA) ve srovnání se stávající naznačuji:

Fáze	Normální arbitráž	2RA - jednodušší část	2RA - složitější část
přijímání	1 (týden od podání žádosti)	1
sběr důkazů	4	4
rozdělení na části	4	5
analýza důkazů	8	6	9,5
hlasování	9	6,5	10
uzavření	9,5-10	-	10,5-11

Dodávám, že se pokouším odhadovat rychlost ideální, např. u normální arbitráže s uzavřením během cca 8-9 týdnů od přijetí, což se ale třeba ani nyní nepodařilo dodržet.

Bez přísného oddělení jednotlivých rychlostních fází (aby zároveň neprobíhala analýza v jedné fázi a hlasování ve druhé) by celá vícerychlostní arbitráž ztrácela smysl, stejně by se arbitři ztráceli ve složitých věcech při projednávání věcí jednoduchých. To by ale vedlo k tomu, že při ještě "vícerychlostnější" arbitráži by se nepoměr v celkové délce ještě zvyšoval, u třírychlostní odhadem z 10 či 11 týdnů (viz výše) již na zhruba 13, u čtyřrychlostní na 16 atd. (nepřibývají jen nové a nové fáze analýzy a hlasování, ale zvyšuje se pracnost a prodlužuje délka i u rozdělení do částí).

Kromě času ale vidím jako hlavní ten problém s pracností s oddělením a udržením onoho oddělení některým z arbitrů. Již v poslední arbitráži znamenalo plnění úloh arbitra mnoho desítek hodin práce. Povinné rozdělování všech stránek a dohled nad tím, aby v něm zůstával pořádek, by odhadem mohl být u dvourychlostní arbitráže tak polovinou stávající práce, u třírychlostní už možná více než jednonásobkem a u čtyřrychlostní odhaduju, že by práce pro zpravodaje už mohlo být tak třikrát víc než dosud. Teoreticky by bylo možné rozdělit tedy i pro jednotlivé rychlosti úlohy arbitrů na více zpravodajů, fakticky by tím ale objem práce neklesl, pouze by se rozložil mezi více lidí - a již nyní bývá problém v reálném světě najít zpravodaje, který si troufne přijmout závazek té práce, která ho čeká. Okino (diskuse) 10. 10. 2012, 19:30 (UTC)

Návrh přináší možnost nikoli povinnost arbitráž dělit. Neříkám, že by to znamenalo, že by se arbitráž jako celek zkrátila, ale určitě existují případy, kdy některé závadné chování je prokázáno velice rychle a arbitráž se táhne na úplně jiné věci. Pak tento návrh dává možnost arbcomu říct, že jasnou záležitost uzavře dřív, přijme opatření, která zamezí dalším problémům v této oblasti, a naopak tam kde ještě probíhá bouřlivé přidávání a vyvracení důkazů ještě ponechali čas. Okolí by takový krok dal najevo, že se opravdu něco děje, že arbcom nespí. Pro arbitry by to znamenalo, že by měli pohromadě důkazy k jedné věci, což by jim ušetřilo práci. (Ano, znamenalo by to práci navíc pro člověka, který by arbitráž dělil, ale dle mého názoru to stejně arbitři musí při analýze nějakým způsobem seskupovat, aby se o tom vůbec dalo jednat.) Arbitr by si nemusel vyčlenit týden volna vcelku, aby všechno najednou zanalyzoval, ale umožnilo by mu to si ten čas a práci lépe zorganizoval. Pro každého je jistě snadnější přistupovat třeba k 40kB důkaznímu materiálu než se prohrabovat 250 kB materiálu navíc, který souvisí s konkrétním problémem jen minimálně. V principu by pak arbitráž nevypadala jako monstrproces, kdy arbitři dlouhé týdny analyzují předložený materiál, aby pak vydali obdobně rozsáhlý seznam nálezů a opatření, kdy někteří ani neví, co tedy vlastně bylo schváleno. Naopak by se arbcom postupně zbavoval věcí, na kterých dosáhl shody a mohl věnovat čas těm věcem, kde shody nedosáhl, přičemž vyřešené věci by byly postupně zaváděny do praxe a nemuselo se na ně čekat, až se vyřeší úplně vše, aniž by byl pod tlakem okolí, že se nic neděje. V současné době i kdyby se arbitři nakrásně shodli, že by se takový postup hodil, tak jej aplikovat nemůžou. Pokud se arbitři domnívají, že by jim dělení nijak nepomohlo, nikdy jej využít nemusejí. --Reaperman (diskuse) 10. 10. 2012, 20:48 (UTC)

A propos není nutné, aby ty části byly striktně oddělené (tedy když je něco v nějaké fázi, nemůže v téže fázi být cokoli jiného), to je nepochopení. Základní myšlenkou je možnost uzavírat jednotlivé otázky tak, jak dochází ke shodě na jejich řešení. --Reaperman (diskuse) 10. 10. 2012, 20:58 (UTC)

Výborný návrh, Reapermane. --Beren (diskuse) 10. 10. 2012, 21:12 (UTC)

Návrh podporuji. Vytváří možnost efektivněji a rychleji uzavírat méně sporné body a tím účinněji dosahovat rozhodnutí AC (ne v řádu měsíců, ale v řádu týdnů, dnů). Vyřešené věci pak nezatěžují arbitry v dalším průběhu arbitráže. Jak známo, i z banalit a zjevných faktů, se díky dlouhým neplodným diskusím a příspěvkům off-topic (efekt „nabalování sněhové koule“), stávají komplikované a nepřehledné spory, v nichž se mohou začít ztrácet nejen arbitři. To ztěžuje a prodlužuje celkové dořešení arbitráže.
Snad bych do návrhu doplnil přímo slovo „vyřešeny“, aby bylo každému jasné, co se bodem sleduje: „Jednotlivé části pak mohou být v rámci arbitráže projednávány a vyřešeny nezávisle na ostatních.“

Jedná se pouze o možnost, nikoli povinnost. Záleží pak na arbitrech samotných, po jaké cestě se vydají.--Kacir 10. 10. 2012, 21:49 (UTC)

Úvodem stručná reakce na Reapermana - přehledné vyčlenění 40 kB navzájem souvisejících důkazů z 250 kB textu - ano, to je možné, to je koneckonců základem "analýzy", ale výsledkem je, že se arbitři stejně musejí přiměřeně seznámit i s ostatním materiálem. Bohužel někteří wikipedisté mají na jednu stranu sílu napsat desítky kB textů v diskusích [které přitom považují za zásadní], přestože na druhé straně často údajně nemají čas předložit včas jasné důkazy nebo návrhy.

Ale když vidím, jak se vám to tak líbí, vyřešte prosím v první řadě ještě následující otázku: Dosud - s výjimkou dočasných opatření - platí jednotlivá rozhodnutí až od chvíle, kdy je arbitráž uzavřena. To ale tento návrh nepředpokládá. Kdy tedy začnou platit? V okamžiku schválení? A to je kdy - ve chvíli, kdy už je jasné, že splňují podmínky přijetí a nemůžou je v budoucnu nesplňovat? Co když budou námitky - nyní je možné je vyřešit do uzavření případu?

Menší a možná zcela marginální obtíží, co to přináší, je: Co když v průběhu arbitráže přibydou nové důkazy k již "vyřešené" věci, zejména, bude-li vyřešena zamítnutím/ne-opatřením?

A jak se vůbec bude pohlížet na tzv. přepínání fází případu? Bude se tedy týkat jednotlivých oblastí? Nechá se to volně na arbitrážním výboru, aby se to nějak určil, nebo se to nějak řekne už v doporučení? Bude mít vůbec ještě formální smysl? Osobně doufám, že díky rotaci zpravodajů a četnosti případů už nebudu muset tuto povinnost do konce svého mandátu plnit, ale kdybych musel, bál bych se, že nezvládnu mít a hlavně pro ostatní udržet přehled, která část už je uzavřená, kde se ještě mohou přidávat důkazy, kde návrhy opatření a kde už by se nemělo přidávat nic, ale jak říkám, když se vám to tak líbí... Okino (diskuse) 11. 10. 2012, 05:48 (UTC)

Pokud to hodně zjednoduším, tak důvodem, proč v současnosti mohou opatření platit až s uzavřením arbitráže, je, že hlasování o opatřeních je v podstatě poslední krok před uzavřením arbitráže a v uzavírání by se měly ještě dořešit případné překryvy nebo zdánlivé rozpory v odhlasovaných rozhodnutích. Nevidím důvod, pokud se k opatření dojde standardní procedurou přes sběr, analýzu důkazů atd., aby nemohlo začít platit dříve. Pokud bychom chtěli bazírovat na detailech a tvrdili, že to dříve možné není, tak arbitrážnímu výboru nic nebrání, aby přijal dočasné opatření a v uzavření schválil větu, že přijatá dočasná opatření platí v příslušném rozsahu i nadále. V praxi je to totéž, jen se přidal byrokratický krok navíc. Opatření by měla implicitně začít platit v okamžiku uzavření příslušné části, přičemž by arbcom samozřejmě mohl odložit účinnost až k uzavření arbitráže (například proto, že má pro danou situaci fungující dočasné opatření nebo by nové opatření mohlo omezit uživatele v dalším průběhu arbitráže).

Co se týče nových důkazů, to je úplně stejná otázka, jako bych se já zeptal, co se stane, pokud se objeví nové důkazy v okamžiku, kdy je arbitráž v závěrečné fázi či dokonce ukončená. Arbcom má v podstatě tři možnosti, usoudit, že by nové důkazy nic moc nezměnily a tedy jejich přijetí zamítnout (respektive nezabývat se jimi), doporučit podat žádost o nové jednání či znovu otevřít arbitráž. Tím, že by některé věci byly tzv „hotové“ ještě před ukončením celé arbitráže, vznikl by pro arbcom prostor, aby mohl za běhu reflektovat příslušné oprávněné námitky či pozdě dodané důkazy, aniž by musel provádět poměrně těžkopádné otevírání celé arbitráže.

Co se týče otázky na přepínání, tak se obávám, že úplně nerozumím, na co konkrétního se ptáš. Návrh předpokládá, že jednotlivé části projdou kompletní procedurou (sběr, analýza, přijímání řešení, uzavření), pouze každá „svým vlastním tempem“ tak, aby arbitři optimalizovali náročnost a rychlost jednotlivých rozhodování. Návrh ponechává arbcomu plnou volnost, jakým způsobem k tomuto formálnímu rozdělení dojde, v jakém případě k němu dojde nebo nedojde, a dokonce i v které fazi procesu k němu dojde. Předpokládá se, že arbitři jsou natolik rozumní aby jej uplatňovali v rozumné míře, smysluplně a ku prospěchu věci. Pokud by k nějakým omezením mělo dojít, tak imho až na základě případných negativních zkušeností.

Závěrem poněkud nechápu tvůj povzdech, již několikrát bylo konstatováno, že rozdělení či nerozdělení je plně na rozhodnutí arbcomu. Nebo se snad bojíš, že by tě to kolegové arbitři násilím nutili proti tvé vůli provádět? Přehledu o tom, v jaké fázi co je, bych se zase tolik nebál, systém archivace je na wiki je poměrně slušně rozpracován. --Reaperman (diskuse) 14. 10. 2012, 20:15 (UTC)

Kdo by měl rozhodovat o "uzavření příslušné části"? Nyní podnět k uzavření schvaluje nebo zamítá celý výbor, předpokládal bych, že to tak bude i "po částech", nebo to bude na zpravodaji? Okino (diskuse) 17. 10. 2012, 11:22 (UTC)

Návrh se tím nezabývá, tedy se v přiměřené míře aplikuje obecnější ustanovení. --Reaperman (diskuse) 17. 10. 2012, 20:47 (UTC)

Vyřízení zastaralé přílohy

Zdravím. Příloha 3 "Zavedení rotačního systému voleb do výboru" je teoreticky již nepoužitelná, jelikož se týká jen toho roku 2009. Ve skutečnosti se ale celkem logicky dosud používá při doplňování členů a předpokládám, že se proti tomu nedá nic namítat. Je to ale přece jen trochu zmatek. Proto navrhuji tuhle situaci řešit takto:

1. Text Přílohy 3 se z pravidla vypustí.
2. Přidává se nový bod 21, který zní: "Jestliže jsou v době řádných voleb neobsazená jedno či více míst arbitrů, kterým zbývá do konce řádného volebního období jen jeden rok, volí se i na tato místa. Před zahájením hlasování v řádných volbách je oznámeno, kolik dvouletých a kolik jednoletých mandátů se obsazuje. Kandidáti se potom mohou rozhodnout, že kandidují jen na jeden rok a oznámí to ve své kandidatuře. Neučiní-li tak, jsou bráni za kandidáty na dvouleté období."
3. Přidává se nový bod 22, který zní: "Volí-li se do jednoletých a dvouletých mandátů, postupuje se analogicky podle bodu 20 tak, že jsou nejprve z kandidátů na dvouletý mandát zaplněny všechny dvouleté mandáty, a poté ze všech zbylých kandidátů zaplněny všechny jednoleté mandáty."
4. Bod 21 dostane nové číslo 23.

Doufám, že se to podaří projednat dost rychle na to, abychom takto mohli volit už v lednu. Díky za pozornost a komentáře. Okino (diskuse) 12. 12. 2012, 20:21 (UTC)

Nevidím žádný problém, podporuji. --Beren (diskuse) 12. 12. 2012, 21:12 (UTC)

Zapracovávám. Času sice neuběhlo mnoho, ale na to, že je třeba projednávat rychle, byli všichni upozorněni a není o to nejspíš zájem. Okino (diskuse) 18. 12. 2012, 14:35 (UTC)

Ehm, pravda, teď jsem si všiml, že jsem napsal na oznamovací místa delší lhůty, ale nevadí, na případný revert či úpravy může dojít, pokud se někdo v této oznámené lhůtě (cca před koncem roku) ozve... Okino (diskuse) 18. 12. 2012, 14:37 (UTC)

Posun voleb

Na základě zkušenosti z předchozích voleb a lednové diskuse navrhuji přidat na závěr sekce Volby arbitrážního výboru doplněk v podobě Okinem navrženého přechodného ustanovení:

Přechodné ustanovení
Funkční období současných členů výboru se ke dni přijetí tohoto ustanovení jednorázově prodlužuje o 20 dnů.

Důvodem, který už zazněl v odkazované diskusi, je řízený odsun termínu voleb mimo období vánočních svátků a přelomu roku, aby se snad o něco zvýšila možnost přihlašování kandidátů, možná i počet hlasujících a s tím i mandát. V posledních dvou volbách se nepodařilo obsadit plný počet míst ve výboru a i když asi není posun voleb všespásný, mohl by zájem o volby zvýšit aspoň trochu. --Bazi (diskuse) 5. 10. 2014, 22:12 (UTC)

Těžko říct, jestli to pomůže zvýšit zájem, ale určitě by bylo lepší, kdyby se volby nekonaly v době, kdy má většina přispěvatelů úplně jiné starosti radosti. Takže pro. Jan.Kamenicek (diskuse) 6. 10. 2014, 18:33 (UTC)

Jenom bych asi vynechal slovo "současných". Předpokládám, že i když bude ustanovení mít dočasnou platnost, zůstane v pravidlech arbitráže uvedeno i po tomto volebním období (jinak by nebylo při zpětném pohledu jasné, jak došlo ke změně). Také by asi přímo v ustanovení mělo být uvedeno nějaké konkrétní datum (např. „ke 31. prosinci 2014“ místo „ke dni přijetí tohoto opatření“), aby lidé nemuseli při jeho četbě složitě pátrat, kdy se to vlastně prodlužuje/ovalo. Jan.Kamenicek (diskuse) 6. 10. 2014, 18:43 (UTC)

Pokud jste tím "např. „ke 31. prosinci 2014“" měl na mysli skutečné datum, kdy bude ustanovení přijato. Jsem pro. --Kusurija (diskuse) 6. 10. 2014, 19:33 (UTC)

Souhlasím, můžeme to naformulovat třeba takto: „Funkční období arbitrů, kteří jsou členy arbitrážního výboru ke dni XY, se jednorázově prodlužuje o 20 dnů.“ --Bazi (diskuse) 7. 11. 2014, 12:48 (CET)

Jakékoliv prodlužování mandátu je sice principielně dost nestandardní krok, ale jelikož bych současnému výboru dal hlas i v normálních volbách, stává se z mé strany tato námitka námitkou pouze formální. Protože wikipedie není byrokracie a z jiných hledisek souhlasím, jsem pro. --Beren (diskuse) 2. 12. 2014, 21:19 (CET)

I přes opakované výzvy k vyjádření, avízo na komunitním portálu i v šabloně posledních změn se už asi dalších vyjádření nedočkáme. Dovolím si tedy považovat změnu za schválenou. Zde se kromě mé maličkosti vyjádřil pro Jan.Kamenicek, Kusurija a Beren, v předchozí diskusi úpravu navrhl Okino. I kdybychom kolegu Kameníčka a mne vyřadili pro zaujatost coby současné členy AV, žádné zásadní námitky proti návrhu nezazněly. --Bazi (diskuse) 7. 12. 2014, 14:30 (CET)

Podjatost

Bod 13 současného znění pravidel stanoví, že

„Jestliže se člen arbitrážního výboru ocitne v konfliktu zájmů, rozhodování výboru v dotyčné věci se neúčastní. O své podjatosti rozhoduje každý člen výboru sám za sebe, každý wikipedista ale může členovi výboru doporučit zvážení své vlastní angažovanosti.“

Domnívám se, že nejde o úplně nejšťastnější řešení. Pojem „konflikt zájmů“ bych rád zcela nahradil pojmem „podjatost“, se kterým už ostatně pravidlo pracuje. Především si ale myslím, že o námitce podjatosti, kterou by vznesl účastník, by měli rozhodovat jiní. Navrhuji proto (s jistou inspirací ustanovením § 14–17 o. s. ř.) toto znění:

„Jestliže je člen arbitrážního výboru podjatý, rozhodování výboru se v dotyčné věci neúčastní. Důvodem pro vyloučení není postup ve věci ani rozhodování v jiných věcech. O své podjatosti rozhoduje každý člen výboru sám za sebe, namítne-li ji ale účastník arbitráže v rámci svého prvního vyjádření ve věci (k jeho pozdějším námitkám nemusí být přihlédnuto), rozhodne o tom zbytek výboru.“

Jaké jsou názory ostatních? --Valdemar (diskuse) 23. 1. 2015, 17:57 (CET) Přeformulováno na základě diskuze. --Valdemar (diskuse) 25. 1. 2015, 21:15 (CET) / odškrt--Kacir 26. 1. 2015, 04:51 (CET)

Doplním pouze odkaz na dřívější, trochu podobný návrh změny z konce roku 2008 a obsáhlou související diskusi. --Okino (diskuse) 23. 1. 2015, 19:40 (CET)

Návrh podporuji. Ve stávajícím znění nelze arbitra z případu fakticky vyloučit pro podjatost, ledaže tak učiní sám. Také zastávám názor, že by v případě vznesení námitky strany sporu, měli věc posoudit další členové Arbcomu.--Kacir 23. 1. 2015, 19:57 (CET)

Návrh podporuji.--Rosičák (diskuse) 25. 3. 2015, 19:31 (CET)

Dobrý den, vzal jste v úvahu, že

1. Wikipedie nedisponuje tolika arbitry/soudci jako stát. U arbitrů nejenže nejsou náhradníci, ale i jejich potřebný počet je zpravidla nenaplněn. Takže každý jeden, který je z formálních důvodů vyloučen, dost chybí. Vytrácí se pluralita názorů, popřípadě to může výbor v dané věci zcela paralyzovat.
2. Velmi problematičtí uživatelé často napadají každého, kdo by o nich mohl rozhodovat, aby se pak, když k rozhodnutí dojde, stavěli do role oběti zvůle. Podobný návrh by poskytl podobným obstrukcím řádově širší pole působnosti.
3. Povinnost rozebírat motivace a vztahy jiných členů výboru může účinně nabourat atmosféru uvnitř něj. Ostatně ani stát to nemá tak, že by o podjatosti soudce rozhodovali jeho kolegové, s nimiž zasedá ve sboru, ale rozhoduje nadřízený soud. To by u nás nešlo.
4. Opravdu to potřebujeme? Arbitři jsou zpravidla uvážliví lidé, kteří se nad etickými otázkami zamýšlejí a jsou schopni odhadnout nejsprávnější řešení. A kdyby se přece jen našel nějaký z nich, který by situace očividně zneužíval, mohou ostatní věc korigovat, popřípadě je možné pokusit se zvrátit rozhodnutí výboru obrácením se na komunitu. Neříkám, že by to bylo snadné, ale pokud by zde bylo očividné zneužití pravomoci, mělo by to podle mě naději na úspěch.
5. S podobnými byrokratickými omezeními a předpisy bychom měli šetřit, protože se už prokázalo, že výbor lépe funguje bez nich. Rychlost a akceschopnost rozhodování jsou rovněž velmi důležitými atributy práce. Pokud bychom je měli obětovat jen za o něco větší zdání spravedlnosti, byla by to podle mě špatná volba.

--Beren (diskuse) 23. 1. 2015, 20:09 (CET)

Pár poznámek @Beren: Podjatost se přece neřídí podle toho, jestli bude málo či dost arbitrů, ale jestli skutečně existuje (ad 1). Námitka podjatosti ještě neznamená, že je arbitr skutečně podjatý, to nechť posoudí další arbitři (ad 2). Nevím proč by posuzování podjatosti mělo bourat atmosféru mezi arbitry? Naopak, být arbitrem, sám bych o takové posouzení požádal (ad 3). Pro objektivitu arbitráže je „čistý stůl“ arbitrů žádoucí, takže bych nebránil snahám o co největší transparentnost (ad 4). Ano, výbor funguje i bez tohoto opatření. Problém je, že se pak amorfní otázka podjatosti vytahuje stále dokola, viz současné volby.--Kacir 23. 1. 2015, 20:26 (CET)

V zásadě to už napsal Kacir za mě, ale přece jen se k tomu vyjádřím:

1. Tohle můj návrh neřeší, v tomto se ale také nijak situace nemění. I dnes se přeci podjatý arbitr nesmí rozhodování výboru účastnit.

2. Namítat podjatost mohou samozřejmě účastníci také už dnes, problém je v tom, že o takové námitce rozhoduje arbitr sám. Jestliže o tom budou rozhodovat jiní, bude celý proces mnohem více „fér“. Ostatně takovou kvalifikovanou námitku nemůže podat kdokoli, jen účastník řízení, tedy ten, koho se řízení bezprostředně týká. V ostatních případech zůstává dosavadní systém, podjatost si posuzuje arbitr sám.

3. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby rozhodoval „nadřízený soud“, v našich podmínkách to ale není možné a situace se tak více podobá rozhodování Nejvyššího soudu (jiný senát soudu) nebo Ústavního soudu (jiný senát nebo zbytek pléna), kde to vztahové problémy nepřináší. Myslím, že je to užitečnější, než se obracet na celou komunitu, protože konečné rozhodnutí výboru všem přináší procesní jistotu. Všichni budou vědět, jaká jsou pravidla a nebude možné celý proces napadat s návrhy na „přezkoumání“ všemi wikipedisty. Ostatně i proto máme něco jako arbitrážní výbor, jsou to naši zástupci, protože všichni nemohou rozhodovat o všem.

4. Myslím, že potřebujeme. Jak už naznačil Kacir, tyto otázky se objevily v nyní probíhajících volbách a jistě se budou objevovat i samotných řízeních v budoucnu. Jestliže kvalifikovanou námitku odmítne sám arbitr, žádnou důvěru jeho rozhodnutí nezíská a účastník, který ji vznesl, bude i nadále řízení a jeho výsledek napadat s tím, že o něm rozhodoval někdo, kdo neměl. Lze namítnout, že tak tomu může být i v případě, kdy rozhodne zbytek výboru, ale k takovým následným námitkám už není třeba přihlížet. Někdo napadne jiného, třetí strana to posoudí a rozhodne. Co víc řešit? Naopak systém, kdy někdo rozhoduje sám o sobě, moc důvěryhodný není a zakládá nové spory.

5. Rozhodnutí zbytku výboru o námitce je rychlé, naopak případné snahy o přenesení těchto sporů mimo výbor by vše neúměrně protahovalo. Co se vůbec podjatosti týče, nějaká pravidla potřebujeme, dokonce je nyní už máme, ale myslím, že vzhledem ke všemu uvedenému nejsou nejšťastnější.

Nakonec, pokud jsem to v rychlosti správně přečetl, z odkazů, které sem přidal kolega Okino, plyne, že Vy sám jste něco podobného na konci roku 2008 navrhoval. Já jsem přesvědčen, že toto řešení je nejrychlejší, nejtransparentnější a nejvíce fér vůči všem. --Valdemar (diskuse) 23. 1. 2015, 22:24 (CET)

Ano, také mne zaujalo, že Beren protestuje proti svému vlastnímu někdejšímu návrhu. :-) Nicméně tedy dodám, že na druhou stranu za mne dnes do značné míry opakuje mé tehdejší a přetrvávající námitky. --Okino (diskuse) 23. 1. 2015, 22:41 (CET)

Vy jste vlastně to, že o kvalifikované námitce rozhoduje sám napadený arbitr, považoval také za špatné řešení. Navrhoval jste tuto pravomoc nicméně přenést k byrokratům, což je jistě také možné, ale řekl bych, že by to znamenalo zbytečné průtahy a omezení akceschopnosti arbitrážního výboru. Proč vlastně myslíte, že by rychlejší rozhodnutí zbytku výboru bylo nedůvěryhodné? Celkem případně, stejně jako já, píše o podobnosti s plenárním rozhodováním Ústavního soudu fext. Podjatost se ostatně netýká činnosti napadeného jako arbitra, ale jako řadového wikipedisty. --Valdemar (diskuse) 23. 1. 2015, 23:12 (CET)

Ano, také mě to zaujalo, když jsem to sem vkládal, už jsem si ani nepamatoval, že jsem podobný návrh stvořil. Zřejmě jsem Okinovy námitky shledal relevantními a postupně nabyl stejného nebo podobného názoru. --Beren (diskuse) 24. 1. 2015, 17:53 (CET)

Na jednu stranu uznávám, že posuzování podjatosti ostatními arbitry se může zdát spravedlivější, současně ale sdílím obavu ze zneužívání takového pravidla a zdržování procesu. Předpokládám totiž, že kromě aspoň zběžné interní diskuse by muselo následovat také veřejné hlasování (a ne každý arbitr může být vždy schopen odhlasovat okamžitě), přičemž postupně takto může být zpochybněno třeba 5 arbitrů. Proto dávám ke zvážení alternativní návrh.

„Jestliže je člen arbitrážního výboru podjatý, rozhodování výboru se v dotyčné věci neúčastní. Důvodem pro vyloučení není postup ve věci ani rozhodování v jiných věcech. O své podjatosti rozhoduje každý člen výboru sám za sebe, namítne-li ji ale účastník arbitráže, může kterýkoliv člen arbitrážního výboru požádat, aby o podjatosti dotyčného rozhodli členové arbitrážního výboru, s výjimkou člena, jehož nestrannost byla zpochybněna“.

Takové pravidlo by ostatním členům AV umožnilo, aby se v případě oprávněných pochybností o nestrannosti kolegy jeho podjatostí zabývali. Pokud by však takové pochybnosti nikdo z nich neměl nebo by bylo zřejmé, že jde jen o taktiku, tak by měli možnost se tím jednoduše nezabývat. --Jan.Kamenicek (diskuse) 24. 1. 2015, 01:42 (CET)

Sice jsem končící a zároveň kandidující arbitr, takže bych se možná mohl zdržet diskuse, aby nevzniklo podezření, že chci ovlivňovat ve vlastním zájmu pravidla týkající se arbitrů. Ale z praktických zkušeností i ze zájmu o principy se přecijen vyjádřím:

1. Pokud by ten navrhovaný proces měl proběhnout, tak je podle mě nezbytné, aby námitka byla vznesena přímo na stránkách arbitráže nebo žádosti o opatření. Jen tak ji lze považovat za platnou. Nějaké komentáře v osobních diskusích, Pod lípou a na jiných k tomu nepříslušných místech, kdy třeba ani z formulace nebude jasné, jestli to má být formální námitka, nebo jen jakési postesknutí nebo projev chronického kverulanství, nelze uznat. Výbor ani nikdo jiný nemůže monitorovat veškeré debaty po všech koutech a přihlížet k nim, pokud nezazní zřetelně a na příslušném místě. Je samozřejmě na zvážení, jestli to výslovně zahrnout do pravidla, anebo to jen ustanovit jako obecně přijímaný výklad. Příklad, který jsem zmínil a odkazoval v diskusi ke své kandidatuře tu potřebu vyjasnění vhodně ilustruje. (Mimochodem, v té věci jsem vznesl úvahu o sebevyloučení právě ostatním arbitrům v interní diskusi a bylo mi doporučeno se nevylučovat. Jakási volnější obdoba navrženého hlasování tedy proběhla, ale jen interně. A argumenty byly právě takové, které tu zaznívají: nedostatek arbitrů, velmi malá komunita, kde se jen těžko lze vyhnout dřívějším interakcím, důvěra ve schopnost rozhodovat poměrně nezaujatě.)
2. Měla by se stanovit nějaká lhůta anebo vymezit fáze, v níž je možné námitku pro podjatost vznést? Co když probíhá delší arbitráž, je už část věcí odhlasována a teprve zazní námitka, arbitři, byrokrati nebo komunita vyloučí dotyčného arbitra… Měla by se zpětně korigovat i všechna hlasování, kterých se do té doby zúčastnil?
3. Vylučuje se podjatý arbitr jen ze samotného hlasování, nebo ze všech fází a způsobů projednávání? Mám tím na mysli hlavně interní komunikaci výboru. Předpokládám, že je-li podjatý, mohly by zaznívat i námitky, že ovlivňuje ostatní arbitry už jen svým vyjadřováním. Dokud rozhoduje o sebevyloučení sám arbitr, je to poměrně volné a dovedu si i představit, že různí arbitři v různých případech můžou svou podjatost vnímat různě silně a může se to promítnout v různé míře zdrženlivosti. Ale když už o něm mají rozhodovat jiní, mělo by být jasno, o čem vlastně rozhodli. Takže: jen z hlasování / z jakékoli editace žádosti či arbitráže / i z interní komunikace o případu…?
4. Pokud by měli hlasovat ostatní arbitři, v praxi bych neviděl vážný problém u arbitráží, které stejně mají různé fáze a termíny, trvají déle a zdržení se jich nemusí tolik dotknout. V žádosti o opatření už to ale může být znatelnější. Ta nejrychlejší se, tuším, zvládla vyřídit i během jednoho týdne a jelikož oproti arbitráži nebývá uplatňován princip předběžných opatření, další byrokracie by mohla působit opravdu znatelné zdržování a třeba i škody pro Wikipedii. Takže je buď nutné, aby celý proces byl co nejpružnější, anebo ho vztahovat jen na arbitráže.
5. Předchozí bod vnímám i jako silný argument proti rozhodování komunity. Protože by navíc probíhalo v době jiného závažného sporu (řešeného tou arbitráží nebo ŽoO), mohly by se do něj zanášet i různé nevraživosti a jiné neblahé projevy z onoho původního sporu. Takže pokud rozhodovat kolektivně, tak buď ostatní arbitři, nebo byrokrati. Zatímco arbitři už jsou do sporu vpraveni a studují ho, byrokrati by se museli s celou věcí seznámit, probrat a odhlasovat. Asi by se měl vyjádřit ze své zkušenosti někdo z byrokratů, jak by je to zatěžovalo nebo jak pružně by to mohli zvládat, ale měl bych trochu obavu, aby se jejich zatažením proces neprotáhl. Tím spíš, že je jich ještě míň než arbitrů (tři, momentálně JAn Dudík, Tchoř a Jirka O.) a pokud by to museli odhlasovat všichni, mohli bychom se při nedostupnosti i jen jediného z nich zaseknout. U samotných arbitrů by snad mohla stačit nadpoloviční většina a problém by nastal jen v případě sudého počtu a vyrovnaných hlasů. Co pak s tím?
6. Domluva mezi arbitry o případném vyloučení by asi mohla proběhnout interně, veřejně by pak odhlasovali nebo jen oznámili výsledek hlasování. Když stačí veřejný výsledek pro samotnou arbitráž, těžko požadovat veřejné hlasování pro jeho dílčí procesní záležitost, jinak by se mělo změnit i ustanovení ohledně hlasování v arbitráži.
7. Zásadní zádrhel ovšem spočívá v tom, co už popsal ve svém prvním bodu Beren. Wikikomunita je velmi malá, pokud uvažujeme o aktivnějších wikipedistech. To znamená, že se pravděpodobně někdo s někým zná, byl s ním ve sporu nebo naopak si dobře sedli a spolupracují třeba v nějakém wikiprojektu, u řady kontroverzních témat už se mnozí potkali, ať už jde o témata encyklopedická, nebo interní záležitosti wikikomunity. Taky arbitrů je jen kolem pěti a není žádný jiný orgán, na který by se to dalo přehodit, kdyby třeba mělo být arbitrů vyloučeno i víc. Ve srovnání se státem, kde je potenciálně 10 milionů účastníků sporů a řádově tisíce soudců, mezi kterými se dá věc přehazovat, je to značný nepoměr. Pokud by se tedy o vyloučení mělo rozhodovat kolektivně (a tím spíš, kdyby rozhodovali byrokrati nebo komunita), je potřeba nějak přesněji vymezit, co bychom měli chápat jako podjatost. V článku se píše o svědectví činu, jenže tady jsme díky editační historii prakticky všichni svědky všeho, nebo o příbuzenství, jenže tady naopak moc přímých příbuzných nebude. Opět platí, že dokud podjatost posuzoval sám arbitr, mohl to všechno vzít v úvahu pro své individuální rozhodování a nějak to po svém vyhodnotit, jenže při kolektivním rozhodování je potřebné, aby ti, kdo budou rozhodovat, měli aspoň trochu ujasněnou představu, kde by měla být hranice podjatosti. Jinak nezíská kolektivní rozhodování o mnoho větší váhu než vlastní sebevyloučení, protože každý může rozhodovat podle úplně nesouměřitelných představ, argumentů a vlastně třeba jen sympatií apod. Tím neříkám, že máme nápad zavrhnout. Ale je potřeba to promyslet do všech důsledků a nastavit to tak, aby se zlepšila věrohodnost rozhodování AV, ale nezvýšila moc administrativní náročnost. Ostatně právě kvůli odbourání nadbytečné administrativy se před časem proces arbitráže doplňoval tím jednodušším a pružnějším nástrojem v podobě žádosti o opatření.--Bazi (diskuse) 24. 1. 2015, 02:27 (CET)

Byrokraty bych do toho netahal. Nejsou k tomu zamýšleni, nepočítá se s nimi jako s kolektivním orgánem a vůbec by mi to přišlo takové nesystémové.

Když už píši: Nemyslím si, že by stížnost na podjatost musela u ŽoO jednání výboru nutně pozastavit na dobu nutnou k oficiálnímu odhlasování podjatosti. Klidně ať to běží souběžně a formální námitka z podjatosti funguje spíš jako jakési odvolání umožňující zpětně dosáhnout škrtnutí hlasu nějakého z arbitrů (a tím třeba zneplatnění přijatého opatření). Daní za rychlost a menší důkladnost ŽoO stejně musí být, že pro jeho menší dokonalost musíme být připraveni opatření zase rychle změnit, pokud se při podrobnějším zkoumání ukáže, že bylo v nějakém ohledu špatné, něco nevzalo v úvahu atp.--Tchoř (diskuse) 24. 1. 2015, 09:53 (CET)

V těchto námitkách nevidím zásadní problém, konkrétně:

1. Námitka musí samozřejmě zaznít přímo v arbitráži, tedy na jejích stránkách, jen tam je totiž daný wikipedista jejím účastníkem (jen tam může něco navrhovat, dávat svá vyjádření apod.). Jestliže si bude stěžovat někde jinde, je to jeho chyba, pravidla jsou jasná. Námitka může být pouze součástí jeho vyjádření ve věci.

2. O lhůtě je možné uvažovat. Např. u soudu tak může v zásadě učinit jen při prvním jednání, zde by to tedy mohlo být např. „v rámci svého prvního vyjádření ve věci, k pozdějším námitkám se nepřihlíží“. Kdyby byli ostatní pro, zapracoval bych to tam.

3. Dosavadní pravidlo stanoví, že se vyloučený arbitr neúčastní „rozhodování výboru v dotyčné věci“. Toto by bylo zachováno, a myslím si, že ono „rozhodování“ by nemělo být chápáno jen jako hlasování. Právě kvůli tomu, za jakým účelem je institut vyloučení arbitra z důvodu podjatosti vůbec zaveden – aby byl zajištěn „fér“ proces a rozhodnutí výboru nemohlo být napadáno.

4. Z jazykového hlediska se to vztahuje jen na arbitráže (srov. „účastník arbitráže“), na žádosti o opatření tedy ne, tam by svou případnou podjatost posuzoval stále jen sám arbitr. Ale není problém to změnit, např. na „účastník řízení“.

5. Souhlasím, i proto si ostatně myslím, že lepší varianta je zbytek výboru. O samotném rozhodnutí o námitce platí obecná pravidla o rozhodování arbitrážního výboru (bod 14. pravidel), s tím, že námitka zní na vyloučení konkrétního člena výboru.

6. Šlo by o standardní rozhodování výboru, tedy pokud je zavedeno, že komunikace probíhá interně a hlasování veřejně, není důvod to dělat jinak. Ale myslím, že tohle záleží na tom, jaká procesní pravidla si mezi sebou arbitři zavedou.

7. Tohle jsem už popisoval v odpovědi Berenovi v bodě 1. I dnes se nesmí podjatý arbitr účastnit arbitráže, můj návrh směřuje jen do procesní roviny, kdo má rozhodovat. Jestliže jde o to, co je to vlastně ta „podjatost“, to si musí vyjasnit arbitr/výbor sám v každém konkrétním případě. A právě z toho důvodu, že je zde počet arbitrů malý, je velmi důležité, aby oni sami v každém případě vážili, zda je konkrétní člen výboru vyloučen nebo není. Obecně je to samozřejmě vztah k probírané věci, a to takový, že by arbitr při jejím posuzování nemohl být nestranný. Důvodem naopak nikdy nemůže být činnost arbitra, jak v projednávané věci, tak ve věcech předchozích (např. by ho účastník nařkl, že má k němu negativní vztah, protože už proti němu v předchozí věci hlasoval). Podjatost se vztahuje jen k věcem mimo samotné řízení – to je velmi důležité pravidlo, proto jsem ho tam taky ostatně navrhnul.

K návrhu Jana Kameníčka: To je také možná varianta, ale myslím si, že se poněkud oslabuje pozici účastníka řízení, o jeho právu podat námitku bude rozhodovat výbor, což mi nepřijde úplně spravedlivé a mu už určitě vůbec ne. Kromě toho, ten arbitr, který bude žádat posouzení výborem, už asi o podjatosti bude přesvědčen a budeme-li předpokládat, že jeho pohled bude objektivní (což by v zásadě měl být vždy), už tento samotný návrh bude předjímat následné formální rozhodnutí. Chápu tento návrh jako snahu urychlit řízení, ale k tomu nedojde, protože už to, že někdo námitku podjatosti podá, znamená, že ji budou členové tak jako tak zkoumat, aby případně mohli žádat rozhodnutí svých kolegů… --Valdemar (diskuse) 24. 1. 2015, 11:30 (CET) (Doplněna reakce k hlasování. --Valdemar (diskuse) 24. 1. 2015, 11:36 (CET))

Když se mi v minulosti stalo, že jsem se vyloučil pro podjatost, tak jsem se stal pro celý případ řadovým wikipedistou - bez přístupu do interních diskusí ArbComu. Dokonce jsem se stal tuším jednou i stranou sporu. Snažil jsem se v takových případech k věci komunikovat výhradně na Wikipedii, zvláště na stránkách případu, ale samozřejmě i řadový wikipedista může jakkoli užívat i jiné komunikační kanály (ke své výhodě, nebo i škodě - podle okolností), takže ani arbitra v tom nic neomezuje - snad jen vnitřní zábrany.

Není samozřejmě vyloučeno, aby se arbitr rozhodl vyloučit pro podjatost z jednoho konkrétního hlasování, ale to je mimo rámec pravidel (stejně jako když se arbitr fláká a nehlasuje apod.). --Okino (diskuse) 24. 1. 2015, 13:22 (CET)

Jen reakce na poslední odstavec: Drtivá většina námitek podjatosti, které jsem zaznamenal, byla na první pohled absurdní a po prvním přečtení každý arbitr viděl, že nemá cenu se tím zdržovat. Pokud by návrh prošel v podobě, že arbitři se tím vždy budou muset zabývat, tak by se počet námitek zcela jistě znatelně zvýšil. Nebudu jmenovat, ale někteří konkrétní problematičtí uživatelé by si nenechali ujít žádnou sebenesmyslnější příležitost. V takovém případě bych byl silně proti, nepovažuji za dobré přidávat do procesu řešení sporů další komplikace. Také nepovažuji za dobré, aby se arbitři neustále museli před notorickými potížisty hájit, že jsou vůči nim nestranní. Také si umím představit situaci, že žádost bude formálním procesem zamítnuta, přičemž dotyčný si počká na nějakou novou editaci arbitra, kterou znovu dezinterpretuje jako konflikt zájmů, a podá námitku novou, a takto třeba 10 za arbitráž. Jistě by se to dalo ošetřit tím, že námitka by se mohla podat proti 1 arbitrovi jen jednou. Co když ale tato bude zamítnuta, a potom se doopravdy arbitr do konfliktu zájmů dostane, přičemž postižený už možnost námitky vyčerpal? Možnost nesmyslné žádosti dle zdravého rozumu ignorovat a zabývat se jen těmi podloženými to velmi jednoduše řeší.

AV má podle současných pravidel právo ignorovat celou žádost o opatření (třeba pokud ji považuje od základu za nesmyslnou), a již to v minulosti i využil. Dává tedy smysl, když bude mít možnost ignorovat i námitku na podjatost svého člena. Tím by bylo umožněno, aby v případě evidentně nesmyslného požadavku AV prostě využil zdravého rozumu, a nemusel se zaplétat do formálních kliček. Jan.Kamenicek (diskuse) 24. 1. 2015, 12:20 (CET)

Tato obava je lichá. Při dobře nastavených pravidlech toto možné není, jestliže je možné podat námitku pouze při prvním vyjádření ve věci, tak je zřejmé, že jich více nebude (viz výše odpověď Bazimu pod bodem 2). Naopak, dnes může podat námitek za celé řízení nespočet, a jakkoli nejsou pravidly upravena, takže se k nim nikdo oficálně vyjadřovat nemusí, přece jen se tak děje. Už třeba jen proto, aby byly vyvráceny všechny pochybnosti, není-li úplně nesmyslná, jak sám píšete. Tedy vysvětluje se obsah, v případě mého návrhu by to tak bylo pouze jednou a v dalších případech by byl pouze upozorněn, že z procesních důvodů se tím nebude nikdo zabývat. Z toho je vidět, že my ta pravidla zatím nemáme vůbec dobře nastavena. --Valdemar (diskuse) 24. 1. 2015, 13:19 (CET)

Vidím to stejně jako Vlout. Účastník může námitku podat pouze při prvním vyjádření. U zjevně neopodstatněných námitek je to otázka několika minut. I dnes by měl takto oslovený arbitr zdůvodnit proč se cítí či necítí být podjatý. Hlasování nebo jen vyjádření zbylých členů AC IMHO nemusí být vůbec veřejné (podstatu věci to nijak nemění), jen by zpravodaj zapsal na stránku arbitráže výsledek, např.: „Arbitrážní výbor dospěl k závěru že námitka XY vůči AB nebyla opodstatněná.“ Při opačném výsledku by zdůvodnil proč ji opodstatněnou shledal.--Kacir 24. 1. 2015, 14:17 (CET)

Jen jednou a při prvním vyjádření? To je novinka... A myslím, že sporná. Když někdy probíhaly arbitráže několik měsíců, mohla se v jejich průběhu stát spousta věcí. --Okino (diskuse) 24. 1. 2015, 14:33 (CET)

Člen AC by měl být natolik vyspělý, aby si uvědomil, že pokud řeší probíhající arbitráž, je výrazně nežádoucí, aby se zapojoval do interakce s účastníkem arbitráže, která by mohla vést k následnému nařčení z podjatosti. To je také jedna z uvažovaných strategií některých účastníků, takto nachytat arbitra a pak mu to vmést do tváře.--Kacir 24. 1. 2015, 14:43 (CET)

A v takovém případě by nic nebránilo uplatnit současný úzus, aby se arbitr vyloučil sám z vlastního rozhodnutí.--Kacir 24. 1. 2015, 14:47 (CET)

Pozor, podobné pravidlo by nemělo být ušito na míru ani stěžovatelům, ale ani arbitrům. Můžeme samozřejmě obecně uvažovat, že wikipedista má být vyspělý a že člen AV má být vyspělý, ale pokud děláte nějaké pravidlo, úvahy podobného typu by hrát roli neměly. A proč? To je celkem jednoduché: Kdyby byli členové AV vyspělí, nepotřebujeme žádné pravidlo o AV, a kdyby byli wikipedisté vyspělí, nepotřebujeme žádná pravidla vůbec. Pravidla se tvoří právě pro případ, kdy se ukáže, že někdo není tak vyspělý, jak bychom všeobecně očekávali, jinak je to zbytečná práce. --Okino (diskuse) 24. 1. 2015, 15:36 (CET)

Zde vidím důvod úpravy pravidla jiný, a to ve zvýšení transparentnosti arbitráže a opory arbitrům, tedy minimalizaci předhazování podjatosti dávno po skončení procesu při různých příležitostech; posledním příkladem je editace kolegy DeeMusila z 21. 1. 2015, 22:54. Pokud totiž věc posoudí třetí strana, pak bude postavení arbitra na následné nařčení přesvědčivé a silné. A pokud budou arbitři nevyspělí, pak přece tento bod v současné podobě můžeme rovnou smazat, protože takovým arbitrům bude jen pro smích.--Kacir 24. 1. 2015, 15:55 (CET)

1) Tady reaguji nikoli na celý návrh, ale na návrh kolegy Vlouta, že se má podjatost posuzovat pouze jednou, "při prvním vyjádření". To je podle mne novinka, tak to podle mne nikdy nefungovalo a fungovat by asi nemělo.

2) Prosím nezacházet od jednoho extrému ke druhému - mezi variantou "všichni arbitři jsou vyspělí" a "všichni arbitři jsou nevyspělí" je právě ta zóna, pro kterou se pravidla obvykle píšou - tedy případy, kdy je potřeba korigovat jednotlivce. Když bude problém s celým arbitrážním výborem, asi nám opravdu žádné pravidlo nepomůže. Stejně tak v případě, že najednou přeskočí úplně všem wikipedistům a začnou všichni vandalizovat, žádná pravidla nikoho nezachrání. ;-) --Okino (diskuse) 24. 1. 2015, 16:37 (CET)

Ano, vím o čem je toto vlákno a daný návrh považuji za zlepšení, jak jsem uvedl výše. A k té korekci „jednotlivce“ – právě v situaci, kdy bude jeden z arbitrů vstupovat do arbitráže podjatý, a přitom nevyspělý – odmítne se sám vyloučit, pak to za něj udělá výbor, což nyní není možné.--Kacir 24. 1. 2015, 16:57 (CET)

Prakticky ve všem souhlasím s kolegou Kacirem. Princip, že kvalifikovanou námitku lze uplatnit jednou, je naprosto standardní. Srov. např. podle mne nejvíce přiléhavou úpravu vyloučení soudců ÚS ([1]; povšimněte si prosím také hned následujícího §, kdo o námitce rozhoduje). Dnes máme stav, kdy kvalifikovanou námitku uplatnit nelze, a když už toto právo mají účastníci řízení mít, bylo by špatným přístupem jim umožnit vznášet námitky donekonečna. To je právě to, co už je nad rámec možnosti nechat vyloučit podjatého arbitra, který se sám vyloučit nehodlá, směřuje to jen k umožnění neustálého kverulování a narušování průběhu arbitrážního řízení. Jde o to, dát jim právo, ne možnost zneužití. --Valdemar (diskuse) 24. 1. 2015, 18:13 (CET)

Možnost uplatnit námitku 1x je problematická, kopíruji, co jsem psal výše: Jistě by se to dalo ošetřit tím, že námitka by se mohla podat proti 1 arbitrovi jen jednou. Co když ale tato bude zamítnuta, a potom se doopravdy arbitr do konfliktu zájmů dostane, přičemž postižený už možnost námitky vyčerpal?

I kdybychom ale k tomuto nestandardnímu kroku sáhli, tak to neřeší případ, kdy budou námitky dávkovaně podávány proti celému výboru. Když se může výbor rozhodnout, zda se bude zabývat celou žádostí o opatření, proč by se nemohl rozhodnout, zda se bude zabývat námitkou o podjatosti? Situaci účastníka arbitráže to oproti současnému stavu posiluje dotatečně. Jan.Kamenicek (diskuse) 24. 1. 2015, 18:30 (CET)

K námitce opakuji, že vznikne-li podjatost až v průběhu řízení, nic nebrání uplatnit stávající úzus, aby se arbitr vyloučil sám (nebude to již ovšem řešit třetí strana). Postižený nemá ani dnes možnost docílit vyloučení arbitra, pokud se arbitr sám tak nerozhodne. Nevím jak přesně bylo myšleno dávkování? Současné pravidlo nepočítá s tím, že by se měl výbor zabývat otázkou podjatosti. Pokud by rozhodl v neprospěch účastníka-žadatele, tak by takové rozhodnutí mohl napadnout právě s odkazem na tento bod pravidla, že to je mimo kompetenci AV a nemůže se k tomu přihlížet.--Kacir 24. 1. 2015, 18:47 (CET)

Vše k tomu již vlastně řekl Kacir. Nicméně, základem je, že pokud je účastník přesvědčen o tom, že arbitr, který má o něm rozhodovat, je podjatý a on sám to tak nevidí, má mít právo, aby o jeho námitce bylo rozhodnuto. Ne že může jen upozornit, ale nijak to vlastně neovlivní. A aby o tom nerozhodoval ten, který se sám už předem nevyloučil – jaký by byl asi výsledek? To je základem „fér“ procesu. Nemyslím si navíc, že by se arbitr měl stát podjatý až po zahájení arbitráže (nejde o „konflikt zájmů“ a nejde o žádosti o opatření – viz výše). A i kdyby k tomu došlo, kdykoli se může sám vyloučit. Je samozřejmě možné dát do pravidel možnost podávat námitky kdykoli, nejen hned na začátku arbitráže, ale pak bude následovat nekonečný seriál námitek. Pravidla musí být vyvážená. Nejde o nic nového a převratného, o nic nestandardního, jak píšete, tyto pravidla platí i v soudních řízeních (viz odkaz shora) a věřte tomu, že to má svůj důvod. --Valdemar (diskuse) 24. 1. 2015, 20:25 (CET)

Svůj návrh jsem upravil ve smyslu časového omezení možnosti podávat kvalifikované námitky (viz úplně shora). Systém by pak byl takový, že (stejně jako dnes) námitku může může podat kdokoli a kdykoli, ale podjatost si vždy vyhodnotí sám arbitr, dokonce se k ní nemusí ani vyjadřovat. Stejně tak se může vyloučit i bez námitek. Teprve tehdy, podá-li ji účastník arbitráže (kvalifikovaná námitka), musí o ní rozhodnout zbytek výboru. Aby se však znemožnilo podávat množství ne zcela relevantních námitek, může ji podat jen ve svém prvním vyjádření ve věci. Když ji podá později, není nutné se jí vůbec zabývat, ledaže výbor dospěje k závěru, že by se k ní vyjádřit měl. Tedy obsahově se takovou pozdější námitkou zabývá až poté, když zjistí, že není zjevně nesmyslná, ale naopak zřejmě evidentně závažná. Je třeba zdůraznit, že tady mluvíme pouze o případech, kdy se arbitr odmítne sám vyloučit – navrhovaná úprava dává účastníkovi skutečné právo přezkoumat jeho případnou podjatost a zároveň umožňuje výboru pružně a rychle rozhodovat ve chvíli, když by „rozhodné skutečnosti“ vyšly najevo až v průběhu arbitráže. Jestliže by nikdo nic nenamítal, rád bych to tam zapracoval. --Valdemar (diskuse) 25. 1. 2015, 21:15 (CET)

Podobné formality podle mě dokáží činnost arbitrážního výboru pohřbít. Pokud bych byl ochoten připustit nějaký kompromis, pak ne takový, který nakládá na výbor povinnosti, ale spíše rozšiřující jeho pravomoc, bez jakékoliv povinnosti novou pravomoc využít. Např. O své podjatosti rozhoduje každý člen výboru primárně sám za sebe. Nevyloučí-li se, může zbytek výboru na základě podnětu některého ze svých členů o podjatosti a rozsahu vyloučení rozhodnout místo něj. Z toho vyplývá, že ten, kdo namítá podjatost (obvykle strana sporu), musí svými argumenty přesvědčit alespoň jednoho člena výboru, aby konal, jinak to výbor může ignorovat. Což eliminuje zbytečné námitky podjatosti, rozhodování se jimi nijak nezpomalí, na druhou stranu tu bude nástroj, jak s tím v křiklavých případech něco dělat. Ale i kdybychom se na podobném kompromisu shodli, pořád bychom si museli vyjasnit, co se v prostředí Wikipedie podjatostí myslí. --Beren (diskuse) 25. 1. 2015, 22:09 (CET)

To je mi líto, že to chápete jako brzdu. Mnohem větší by totiž znamenala Vaše varianta (nic ve zlém), ale o něčem podobném jsme už tady nakonec mluvili (nekvalifikovaná námitka – podnět arbitra – předběžné posuzování obsahu výborem – rozhodnutí), a to vůbec nepočítám nefér proces vůči účastníkům. Nu a protože jsem zde kromě Kacire nikoho nedokázal přesvědčit, nechávám to být. Až ty problémy s podjatostí přijdou, jistě se s tím nějak arbitři hladce vypořádají, případně asi bude „rozhodovat komunita“, a pak někdo konečně přijde na to, že je skutečně nutné to nějak procesně upravit. A po několika letech pokusů a omylů se nakonec vrátíte k tomu, jak už to funguje jinde. Všechno má svůj čas. Závěrem děkuji všem za čas, který tomu věnovali. --Valdemar (diskuse) 25. 1. 2015, 23:00 (CET)

Jak to funguje jinde? Když se někdo dostane do palby anglického ArbCom, tak s ním může být dost zle. Příklad: Shakespearovo autorství. Tam je podjatost velká. Málem to tam potrefilo i samotného Jimmyho Walese, ač požadoval pouze svobodnější diskusi. Ta v této věci totiž není vůbec svobodná. Prostě tam existuje podjatost specifického druhu. Vzhledem k rozsáhlosti anglické Wikipedie ale nemám celkově zcela dobrý přehled. Důležití jsou tam samozřejmě administrátoři (zkráceně admins), kteří mají velkou moc. --Zbrnajsem (diskuse) 25. 1. 2015, 23:12 (CET)

@Vlout: Jen upozorňuji, že návrh změny pravidla stále běží. Vždy je ponechán prostor pro vyjádření wikipedistů, a to obvykle v řádu týdnů až měsíců. Pak by měl zkušený wikipedista diskusi vyhodnotit a podle výsledku provést či neprovést změnu. Aby byl návrh „vidět“, je vždy žádoucí podat oznámení Pod pravidlovou lípu, na Wikiportál a do šablony RC, viz Jak je možné měnit pravidla.--Kacir 26. 1. 2015, 02:17 (CET)

Ach tak. Omlouvám se za způsobené komplikace. Nicméně na návrhu již netrvám, resp. beru jej zpět, tedy osvojí-li si ho někdo, jistě může projít, jinak asi těžko. Hodně energie v dalších diskuzích. --Valdemar (diskuse) 26. 1. 2015, 08:52 (CET)

Jsem výrazně pro Vloutův návrh a považuji za velice nešťastné, že debata o něm poněkud utichla. Za zásadní považuji již několikrát předkladatelem uváděný argument, že pravidla. již nyní vyžadují, aby arbitr nebyl podjatý, avšak na druhou stranu tento požadavek nemůže být žádným způsobem vymožen. Po pravdě řečeno, taková záruka, jaká je obsažena v návrhu, je pro alespoň formální fairovost přece zcela zjevně naprosto esenciální. I za cenu případného mírného zdržení -avšak bude-li návrh na první pohled nedůvodný, kolik času zabere arbitrům, aby se v tomto smyslu vyjádřili? minutu, dvě? Hlouběji se tím sami přeci v takovém případě dále zabývat nemusejí, břemeno tvrzení i důkazní spočívá na účastníku. Podivuji se nad některými (většinou) argumentů oponentů návrhu, zejm. nad obavami o atmosféru uvnitř výboru, jako by měly mít vnitřní přátelské a kolegiální vztahy větší cenu než fairovost rozhodování?! Pravidlo v navrhovaném znění by wikipedii slušelo, to přeci není žádný přehnaný ústupek (snad předem zavrženým?) účastníkům, ale naprostá samozřejmost všude tam, kde má jeden autoritativně a nezaujatě posuzovat druhého... --Vavrin (diskuse) 3. 4. 2015, 12:58 (CEST)

Zpravidla podjatost namítá jen jedna strana a zpravidla vůči těm, u nichž očekává, že jí při rozhodování nebudou nakloněni. Pak může docházet k tomu, že jedna názorová skupina bude rozhodovat o druhé, vůči níž je v názorové opozici, popřípadě může dojít k postupnému rozhodování salámovou metodou. Nejde tedy jen o kolegiální vztahy, ale může v krajním případě dojít k mnohem většímu narušení férovosti, než by kdy mohlo dojít v současném stavu, kdy se arbitři vylučují sami (ostatně tím větší odpovědnost cítí, když ví, že je to jen na nich). Pokud by se dnes někdo ve zjevném střetu nevyloučil, mohou ostatní arbitři rozhodování kompenzovat. Pravomoc vylučovat ostatní kolegy ve sboru je u arbitra možná až příliš velká a poměrně ošemetná a při neopatrném užití může způsobit velké škody. Největší právě na oné fairovosti. --Beren (diskuse) 3. 4. 2015, 14:55 (CEST)

Ještě bych reagoval na poznámku, kolik času zabere vyjádření arbitrů k námitce podjatosti: „Minutu, dvě?“ Z toho je patrná neznalost skutečných procesů komunikace a rozhodování výboru. Připomínám, že na rozdíl od soudců, kteří svou soudcovskou profesi vykonávají na plný a ne-zrovna-špatně-placený úvazek, zdejší arbitři to dělají dobrovolně ve svém volném čase. Navíc se i soudní senáty scházejí a jednají společně, zatímco arbitři jsou roztroušeni po celé republice (i Evropě) a komunikují po mailech. Mají různá zaměstnání, rodinné či jiné povinnosti, různé časové možnosti. I kdyby každému jednotlivému arbitrovi vzalo posouzení a vyjádření jen tu „minutu, dvě“ (což by nastalo asi jen ve zcela zjevně neopodstatněných námitkách), tak stejně než se k tomu všichni členové a členky výboru vyjádří a usnesou na výsledku, bude to trvat řádově dny.

Navíc, pokud tu chceme zajistit férovost vůči wikipedistům, museli by se posuzující arbitři věnovat prozkoumání editační historie, což každému zabere spíš desítky minut až hodiny, ne jen pár minut. Už teď arbitři tráví hodiny času tím, aby se obeznámili s řešeným případem, prostudovali si nejen přímo předložené důkazy, ale i širší souvislosti. S námitkou ale k jednomu případu přibude ještě druhý případ, s kterým je nutné se obeznámit a posoudit ho. Přitom návrh ani nevyžaduje, aby účastník vznášející námitku musel předložit jakékoli důkazy o podjatosti. Stačí mu prostě obvinit kteréhokoli arbitra, a výbor by si musel důkazy obstarat sám a posoudit je. Když takto obviní arbitrů víc, budeme tu mít místo jednoho případu hned případy tři, čtyři, pět…

Proto, pokud by měl výbor skutečně námitku posuzovat, považuji za nutnou podmínku, aby ji alespoň jeden z arbitrů uznal za hodnou posouzení (jak výše navrhnul, tuším, Beren). Pokud se žádný nenajde, je to jako by výbor námitku jednomyslně zamítl. --Bazi (diskuse) 24. 4. 2015, 10:25 (CEST)

Z vyjádření plyne, že již dva roky nediskutovaný návrh nezískal konsenzuální podporu.--Kacir 3. 5. 2017, 15:55 (CEST)

Upravil jsem hned první větu v této sekci. IMHO to takto dává smysl. --Zbrnajsem (diskuse) 19. 5. 2017, 14:36 (CEST)

Úprava počtu členů AV

Na základě diskuse u voleb a nejasností ohledně stanovení počtu arbitrů, navrhuji následující změnu k provedení nejdříve po ukončení a vyhodnocení probíhajících voleb:

Původní věty čl. 10:

"Arbitrážní výbor má proměnlivý počet členů závislý na množství aktivních wikipedistů. Potřebný počet členů se zjistí ke dni řádných voleb postupem popsaným v příloze tohoto pravidla."

se nahrazují větou

"Arbitrážní výbor má šest členů." ...s tím, že tento bod nevylučuje vyšší skutečný počet členů podle čl. 21.

Dále se v textu spojení "potřebný počet" nahrazuje spojením "počet podle čl. 10".

Příloha A se mění na:

A. Počet členů arbitrážního výboru je odvozen od výsledku výrazu $\left\lfloor {\frac {1}{2}}+{\sqrt {23+{\frac {n}{15}}}}\right\rfloor$, kde n je počet velmi aktivních přispěvatelů, tj. těch, kteří měli v kalendářním měsíci více než sto editací. Roboti se mezi přispěvatele nepočítají.

Konkrétně:

Pokud je n=108, arbitrů vychází 5. Zvýšení na 6 nastalo při n=109, na 7 může nastat při n=289, na 8 při n=499, na 9 při n=739, na 10 při n=1009.

Pokud se bude výsledek tohoto vzorce zásadně nebo dlouhodobě lišit od platných statistik, může sloužit jako doporučení, zda a jak počet členů arbitrážního výboru upravit.

Děkuji předem za podporu. --Okino (diskuse) 25. 1. 2015, 15:19 (CET)

Tento návrh je velmi dobrý, proto jej podporuji. Zajímalo by mne ale, jak by se to teď uplatnilo - a kolik lidí bychom měli jako velmi aktivní přispěvatele. Ještě není konec ledna. Proto asi musíme dodat slůvko „v předchozím kalendářním měsíci (více než sto editací)“. --Zbrnajsem (diskuse) 25. 1. 2015, 18:32 (CET)

Koncepčně dobré. Spíš jen k detailům:

1. Pokud má být možné navýšení dle čl. 21, považuji za bezpečnější to alespoň do závorky uvést, aby se za čas nemuselo znovu přezkoumávat, jak to původně bylo myšleno a který z těch dvou bodů by měl mít navrch.
2. Když se v příloze píše, že se nezapočítávají roboti, navrhuji dopsat taky to, že nepřihlášení uživatelé se naopak započítávají.
3. Ještě bych se zamýšlel nad formulací „lišit od platných statistik“ – Pod statistikami si představím spíš údaje právě zjištěné a vypočtené podle vzorce, než údaj daný pravidlem. Navrhuji „lišit od platného údaje“ nebo „lišit od údaje užitého v pravidle“.

--Bazi (diskuse) 25. 1. 2015, 19:13 (CET)

Návrh také podporuji. Nejsem však zcela přesvědčen o nepřihlášených uživatelích, o nichž píše Bazi. Jak se zjistí jejich počet? Podle IP adres to nejde, mnoho lidí se připojuje z několika různých (doma, v práci, u příbuzných, různé veřejné wifi apod.)

Docela by mne zajímalo, na čem je založen ten složitý výpočetní vzorec, proč vypadá zrovna takto. Věděl by Beren nebo někdo jiný? --Jan.Kamenicek (diskuse) 26. 1. 2015, 01:28 (CET)

Aby při počtu přispěvatelů odpovídající české Wikipedii to tehdy odpovídalo zhruba 5, při počtu odpovídající anglické to odpovídalo zhruba počtu arbitrů, který v té době měli a aby to zpočátku stoupalo rychleji a pak se strmost křivky zmírňovala. Na základě těchto požadavků vyšel tento vzorec. Nic víc za tím není. --Beren (diskuse) 26. 1. 2015, 01:45 (CET)

Jde spíš o to, že někteří uživatelé editují poměrně vytrvale, ale bez zřízení uživatelského účtu. Bylo to diskutováno už v roce 2008, kdy zazněly některé pádné argumenty, které uznávám. Nejde ani tak o to dohledávat jednoho uživatele na různých IP adresách, ale zohlednit aspoň zhruba množství potenciálních zdrojů nebo účastníků sporů. Jak jsem psal na nástěnce byrokratů loni v létě, editace z IP adres tvoří asi 11 % všech editací, což není zanedbatelný podíl. Netrvám na tom, ale už v tom roce 2008 Danny B. v předvedených statistikách zahrnoval i IP adresy. --Bazi (diskuse) 26. 1. 2015, 09:36 (CET)

Jasně, ale jakou metodikou se tedy zjišťuje tento hrubý počet potenciálních zdrojů nebo účastníků sporů editujících z IP adres? Domnívám se, že na jednoho anonymního editora mohou připadat v průměru tak 2 až 3 IP adresy a dokonce i zaregistrovaní uživatelé občas editují z jedné nebo více IP adres. To by se asi při tom hrubém výpočtu měl počet IP adres dělit nějakým koeficientem (2 nebo 3 nebo 2,5?). Je ale otázka, jestli to má cenu si těmi IP adresami ten hrubý výpočet komplikovat, zatím AV neřešil žádný spor vedený s IP adresou nebo s uživatelem, který až do vypuknutí sporu editoval výhradně z IP adresy a pak si teprve založil účet. Myslím, že by pro jednoduchost stačilo brát v úvahu pouze počet zaregistrovaných wikipedistů. --Jan.Kamenicek (diskuse) 26. 1. 2015, 19:08 (CET)

"zatím AV neřešil žádný spor vedený s IP adresou nebo s uživatelem, který až do vypuknutí sporu editoval výhradně z IP adresy" - Tady myslím Jan udeřil hlavičkou těsně vedle hřebíčku: Počet arbitrů by měl být nějakým způsobem odvozený od počtu wikipedistů ani ne tak proto, aby mohl lépe řešit více sporů, ale aby byl reprezentativnější. Víc hlav víc ví - a když je velká Wikipedie, může si dovolit víc hlav obětovat v arbitrážním výboru. ;-) Ale anonymní IP adresu nikdy nikdo do arbitrážního výboru nezvolí, sama IP adresa dokonce nemůže ani volit. A to jsou dva základní důvody, proč je zbytečné IP adresy uvažovat. --Okino (diskuse) 26. 1. 2015, 20:21 (CET)

@Okino, Jan.Kamenicek: Myslím, že ta hlediska jsou platná obě: Velikost výboru má zohledňovat množství potenciálních kandidátů i množství potenciálně řešených sporů. Teoreticky to chápu jako soud, který může ze svých soudcků skládat senáty pro každý jednotlivý řešený případ tak, aby nemuseli být neustále zatíženi všichni soudci. Když bude víc řešených sporů, s více arbitry se dají pokrýt bez jejich přetěžování. Ostatně s tím počítají pravidla, která nevyžadují zapojení všech arbitrů, nýbrž nejméně tří.

Pokud statistiky aktivních uživatelů nabízí přehled i o editacích z jednotlivých IP adres, nevidím závažnou překážku v tom, abychom je zahrnuli do počtu nejaktivnějších uživatelů. Samozřejmě můžou vznikat odchylky jak tím, že některý uživatel edituje z více IP adres, tak tím, že z jedné IP adresy edituje více uživatelů, ale tady jde o hrubé stanovení rozsahu české wikikomunity, takže jsou případné odchylky snesitelné. --Bazi (diskuse) 31. 1. 2015, 15:08 (CET)

@Bazi: Stále je sporné, jestli se opravdu obě odchylky navzájem aspoň přibližně vyruší a netušíme, jak velký je ve skutečnosti rozdíl. Který registrovaný uživatel občas neuloží nějaký příspěvek, aniž by se přihlásil, třeba z důvodu opomenutí? Takto můžeme velmi snadno počet uživatelů velmi významně, ovšem uměle navýšit.

Především ale, a to je můj hlavní argument, nemůžeme přece mluvit o rozsahu komunity ve spojení s IP adresami: anonym sice může přispívat, ale není členem komunity, a proto nemá smysl s ním počítat v procesu řešení vnitrokomunitních sporů. Jan.Kamenicek (diskuse) 31. 1. 2015, 17:42 (CET)

Podporuji.--Kacir 26. 1. 2015, 02:05 (CET)

Jak můžete říci, že v průměru někdo používá tři až pět IP adres? Kupříkladu tento uživatel během jedné hodiny upravil nasťenku správců hned z několika IP adres, načež správce stránku polozamknout, protože jinak by relace pokračovala. Dost pochybuji o tom, že onen přispěvatel má k dispozici pouze tyto IP adresy. Tudíž nelze hovořit ani o pěti IP adresách. Nemá smysl polemizovat o pravidlech, pokud mají vzniknout na necěm, co vlastně ani neexistuje, protože poté to je pouhý výplod fantazie. --Rudý květ (diskuse) 31. 1. 2015, 14:13 (CET)

Vážený Rudý květe, netuším, sice, proč jste si kvůli tomuto příspěvku založil speciální loutku a přiznávám, že jsem raději, když vím, s kým mluvím, ale budiž: Myslím, že nikdo nepsal o průměrném počtu 3 až 5 IP adres na uživatele, pouze já jsem psal o mém osobním odhadu 2 až 3 adresy na uživatele, ovšem uvedl jsem to jako ilustraci obtížnosti takového odhadu. Právě naopak jsem žádal, aby se k IP adresám z důvodu obtížného či nemožného odhadu vůbec nepřihlíželo. --Jan.Kamenicek (diskuse) 1. 2. 2015, 12:33 (CET)

Jsem pro, ovšem bez započítávání IP adres (nepřihlášených). Důvod podobně jako nahoře od těch, kteří jsou také proti IP adr, (nemohou se zúčastnit arbitráže jako žádná ze stran, mohou komentova, ale na jejich komentáře nemusí být brán zřetel, nemohou volit ani být voleni, jejich anonymita). Dobrý vzorec :-) --Kusurija (diskuse) 1. 2. 2015, 14:08 (CET)

Úprava se zdá být vcelku konsensuální, takže jsem ji provedl. Explicitní zahrnutí (ani vyloučení) IP adres jsem do úpravy nezapracoval, o tom se případně ještě může podebatovat. --Bazi (diskuse) 22. 4. 2015, 12:17 (CEST)