Diskuse:Lužické hory

Článek byl 23. 9. 2017 navržen na zařazení mezi nejlepší články.

Diskuse o nominaci byla 29. 10. 2017 ukončena s výsledkem zařazeno.
Pokud článek neuspěl v hlasování, nedoporučuje se jej znovu nominovat před vyřešením nedostatků, kvůli kterým byla jeho předchozí nominace neúspěšná.

Z hesla Lužické hory byla v období od 9. do 15. října 2017 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … Nejstarší objevená sklárna v Čechách se nachází u silnice mezi Novou Hutí a Horní Světlou v Lužických horách?“

Článek týdne

Tento článek byl v 52. týdnu 2017 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Krkonoše?

Na východě odděluje sousední Krkonoše sedlo u Horního Sedla. - to je špatně, ne? Na východě jsou přece nejsou Krkonoše, ale Ještědský hřbet. Nazgul02 (diskuse) 14. 1. 2014, 18:15 (UTC)

Recenze v rámci WikiProjektu Kvalita

Gumideck

Ahoj Mirku, jsem rád, že ses rozhodl další kousek naší domoviny zařadit mezi dobré (nejlepší?) články. Včera večer jsem si napsal čtyři kapitoly, které by stálo za to doplnit, a ty jsi mezitím dvě z toho připsal :-) Ještě by to určitě chtělo doplnit faunu a flóru a poslední dvě kapitoly Naučné stezky a Zajímavá místa bych sloučil do kapitoly Turistika. Protože je vidět, že na článku ještě pracuješ, s dovolením si jej pročtu, až budeš s rozšiřováním hotov. Přeji hodně sil s chuti do práce. Gumideck (diskuse) 1. 5. 2017, 16:56 (CEST)

Ale to nebyl můj dotaz, ono naprosto shodné věci jsou v článku CHKO Lužické hory, navíc další nepořádek je s Žitavskými horami, když už o noch máme článek. Je docela nesmysl mít článek o německé straně Lužických hor, i když se jmenují jinak.--Mirek256 1. 5. 2017, 17:03 (CEST)

Aha, teď už to chápu (snad). V každém případě by měl být zvlášť článek o Lužických horách jako geomorfologickém celku a zvlášť o CHKO Lužické hory. Holt budou v některých pasážích obsahovat mnoho podobných informací. Článek o Žitavských horách by se měl sloučit do Lužických hor a z Žitavských hor vést přesměrování, jako to bylo původně. Takhle bychom mohli dělit všechny naše hraniční pohoří a bylo by to v rozporu s hranicemi geomorfologických celků. Když jsme u těch duplicit, přímo v naší domovině máme něco mnohem pikantnějšího - šest článků (plus přesměrování navrch) popisujících jednu oblast: Českosaské Švýcarsko, České Švýcarsko, Saské Švýcarsko, CHKO Labské pískovce, NP České Švýcarsko, NP Saské Švýcarsko a Děčínská vrchovina :-) Gumideck (diskuse) 3. 5. 2017, 17:45 (CEST)

Pokračování

Dobrá, jdu se podrobně věnovat Lužickým horám. Předem varuji, že to bude na etapy, podle časových možností. Pro začátek dva úkoly:

• Některé odstavce či jejich části jsou neozdrojované, ačkoliv je mi jasné, že sis je z prstu nevycucal. Proto tedy prosím o doplnění referencí.
• VyřešenoVyřešíme ty Žitavské hory? Krom nás dvou se nikdo nevyjádřil, jedná se o jednu geomorfologickou jednotku, jen s dvěma různými názvy, proto by měl být jeden článek a z Žitavských hor přesměrování. Gumideck (diskuse) 31. 8. 2017, 16:46 (CEST)

Název, Geologie, Půdy

• VyřešenoV Německu se území navazujícímu na Šluknovskou pahorkatinu říká Lauzitzer Bergland – jestli se nemýlím, není to navazující území, ale stejná geomorfologická jednotka, jen odlišně pojmenovaná. opraveno
• Vyřešeno Vyčlenil jsem půdy zvlášť, ale klidně ESO. toto klidně takto může být
• Vyřešeno Od zlomu na severovýchodě vycházejí na povrch nejstarší horniny označované jako krystalinikum, tj. přeměněné. Není to omyl? Krystalinikum může být tvořeno i vyvřelinami a o metamorfovaných horninách nevím, navíc by nebyly nejstarší, když jsou metamorfované. zde nevím, je to takto ale ve zdroji, že tím je Česká geologická služba
• VyřešenoV textu se opakuje žula. Předpokládám, že byla uvedená ve zdrojích. Je to ale vážně žula? My máme ve Šluknovské pahorkatině taky "žuly", které jsou ale většinou ve skutečnosti granodiority a syenity. přidal jsem pár slov Gumideck (diskuse) 31. 8. 2017, 21:04 (CEST)

Geomorfologie

• Vyřešeno Hvozd, Plešivec, Sokol, na pískovcích vznikl hřbet Zámeckého vrchu a jsou na nich vrcholové skály Krkavčích kamenů. Trochu tu větu nechápu, a proto nevím, jak ji upravit. text upraven

Vodstvo

• Vyřešeno Největším vodním tokem na severním českém podhůří... Největším se myslí nejdelší nebo s nejvyšším průtokem? opraveno
• Vyřešeno Tato část hor je však bez významnějších vodních toků, povodí 2-04-07 Lužická Nisa po Mandavu, levostranné bezejmenné přítoky Lužické Nisy v Dolním Sedle a Dolní Suché. V té větě něco chybí, jen nevím co. snad opraveno, text jsem upravil na přání jiného wikipedisty, který chtěl vědět, kdo toky spravuje Gumideck (diskuse) 7. 9. 2017, 16:06 (CEST)

Flóra

• Vyřešeno Les je ekosystém, proto bych ho vyčlenil do samostatné kapitoly nazvané třeba právě Ekosystémy. Nebo nějaký lepší nápad? upraveno dle návrhu
• Vyřešeno První písemný záznam o polomu je z roku 1660 a další záznamy jsou velice časté. Není ten rok chybný, odstavec hovoří o 18. a 19. století. opraveno

Fauna

• Vyřešeno V suťových polích na Klíči a Studenci, jsou i přes malou nadmořskou výšku vysokohorské efekty, se vyskytují se i druhy hmyzu a pavoukovců žijící ve vyšších nadmořských výškách... Ta věta by chtěla přeformulovat, asi něco vypadlo. snad opraveno Gumideck (diskuse) 9. 9. 2017, 21:36 (CEST)

Ochrana životního prostředí

• Vyřešeno V květnu 2017 bylo na území CHKO šestnáct maloplošných chráněných území, národní přírodní rezervace Jezevčí vrch a národní přírodní památka Zlatý vrch. Dále devět přírodních památek a pět přírodních rezervací a řada dalších lokalit je připravena k vyhlášení. Pokud možno přeformulovat, trošku se ztrácím v počtech. opraveno
• Vyřešeno dvě přírodní rezervace – Luž a Jonsdorfské skalní město. Určitě by to chtělo i originální názvy. originální názvy přidány

Člověk a kulturní využití

• Vyřešeno Větší města se nachází na hranicích jednotky či již mimo geomorfologickou jednotku. Je myšlena zástavba či katastrální území? Gumideck (diskuse) 14. 9. 2017, 00:12 (CEST) snad vyřešeno
• Předmětem jejich zájmu bylo dobývání polymetalických rud sfaleritu, pyritu a chalkopyritu... Nevypadlo nějaké slovo? Třeba ze sfaleritu víc než zinek nezískáme, není tedy polymetalickou rudou :-) zde nevím..
• Dozdrojovat druhý odstavec v sekci Horolezectví, stejně tak první odstavec Turistiky.

Myslím, že by to chtělo ještě upravit úvod tak, aby v něm bylo od každého něco. Nenápadně a potichu přidávám požadavek na nenáviděné a zároveň oslavované alty a pevné mezery :-) Celkově se mi článek moc líbí, je zpracován opravdu podrobně a zajímavě. Láska k rodné hroudě se nezapře :-) Kandidaturu mezi NČ doporučuji a podporuji. Pěkný večer. Gumideck (diskuse) 14. 9. 2017, 21:24 (CEST)

Jan Polák

Dvě drobnosti:

• Vyřešeno doplnil bych ještě nějaká sídla, která se v pohoří nachází. doplněnno
• Vyřešeno co nějaké komunikace (silnice či železnice)? Šlo by to nazvat třeba „Infrastruktura“, co mě tak napadá. též doplněno Tip doplnil --Jan Polák (diskuse) 10. 5. 2017, 10:19 (CEST)

Jinak díky za článek. --Jan Polák (diskuse) 9. 5. 2017, 22:49 (CEST)

@Jan Polák: Sídla tam jsou, ale ne města, které se propagují pod Lužickými horami, mohl bych poprosit na názor na šablonu v článku a seznam vrcholů, ve kterém jsou odkazy mimo wikipedii? Děkuji. --Mirek256 10. 5. 2017, 09:46 (CEST)

@Mirek256: Kde máš ta sídla? Já je hledal v nějaké samostatné kapitole, kterou nevidím. Ale možná se jen špatně dívám, za což se předem omlouvám. Šablonu bych osobně nechal obtékat textem. Je ale fakt, že je taková těžko umístitelná, nicméně na obdobném místě se vyskytuje i v textech o jiných pohořích. Co se týká tabulky se seznamem vrcholů, tak s ní problém nemám. První řádek pod tabulkou bych ovšem já osobně dal do externích odkazů a druhou větu bych dal hned na začátek této kapitoly ve formě šablony {{Podrobně}}. --Jan Polák (diskuse) 10. 5. 2017, 10:19 (CEST)

Ještě mě napadá, nešly by nějak na ty vrcholy využít Mapy.cz – viz návod? --Jan Polák (diskuse) 10. 5. 2017, 10:19 (CEST)

Na zamodření odkazů na hřbety a dalších geomorfologických okrsků v šabloně geomorfologického členění Lužických hor by se dala využít publikace:

„

DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9.

“

Alespoň já ji využíval pro Jizerské hory. Citační šablonu můžeš využít – viz editace zdroje této stránky. --Jan Polák (diskuse) 10. 5. 2017, 10:24 (CEST)

Nazgul02

Nerozumím větě Větší města se nachází na jejích hranicích či již geomorfolickou jednotku. A vůbec, k čemu se tento odstavec vztahuje? K Chřibskokamenické kotlině? Pokud ano, pak nevím, proč je oddělen. Názvy geomorfologických jednotek bych dal tučně, aby to usnadnilo orientaci v sekci. Nazgul02 (diskuse) 10. 5. 2017, 19:00 (CEST)

@Nazgul02: To já jen začal psát o sídlech v Lužických horách, o silnicích a železnici, musí se k tomu ještě přidat tiristické trasy. Věta má měla znamenat, že Hrádek nad Nisou, Varnsdorf, Jablonné v Podještědí, Cvikov, Nový Bor, Kamenický Šenov a napůl Krásná Lípa a Česká Kamenice nejsou v Lužických horách, ale v sousedních geomorfologických jednotkách, i když pro turisty jsou to turistické destinace v Lužických horách.--Mirek256 10. 5. 2017, 22:07 (CEST)

Pane kolego, váš přínos článku je obdivuhodný. Poprosil bych jen, abyste si po sobě své úpravy před zveřejněním přečetl - často zde opravuji množství pravopisných a jiných chyb. Díky! Nazgul02 (diskuse) 29. 5. 2017, 16:06 (CEST)

Zde je snad vše vyřešené....

Palu

K článku mám několik postřehů:

• Vyřešeno upravil jsem obsah (systém nadpisů) tak, aby byl lépe strukturovaný
• Vyřešeno upravil jsem kapitolu název, kde jsem využil standardní formátování a odmazal kus duplicitního textu
• k některým obsaženým částem textu chybí zdroje (např. druhý odstavec v Podnebí, první odstavec ve Vodopis, sekce Flora, Osídlení, druhý odstavec Sklářstvís apod.); hodně z těchto informací se dá zdrojovat mapou
• obrázky postrádají (správně) vyplněný parametr alt= pro zrakově postižené
• Vyřešenokapitola Osídlení by měla obsahovat přehled infrastruktury i obcí, možná i nějakou demografii, pokud je k dispozici geomorfolická jednotka není administrivní jednotka, snad je zde vše OK
• na oblast MT2 by měl vést nějaký odkaz, kde bude vysvětleno, co je to za systém dělení oblastí
• Všech 10 sedmistovek zobrazuje tato mapa.: Preferoval bych přímo uvedení mapy v článku.
• Vyřešeno Vodopis bych možná pro přehlednost rozdělil na jakýsi úvod a dvě podsekce: Vodní toky a Vodní tělesa nebo podobně; stejně bych rozdělil i Osídlení na infrastrukturu, sídla a demografii, pokud se podaří vytvořit dostatečný rozsah; Lesy bych rozdělil na nějaká období, je to příliš dlouhé
• Vyřešeno Vzhledem k turistickému významu by asi zasloužila ještě doplnit i tato kapitola, přijde mi to jenom jako stručný výtah toho, co můžou hory nabídnout; přidal bych i údaje o návštěvnosti, pokud jsou k dispozici vod zde moc není a lesů hodně 1 procento a 66 procento

To asi v tuto chvíli vše. Všechno jsem si nepřečetl, zvlášť ty odbornější kapitoly o geologii jsem vynechal, nicméně na článku je podle mě potřeba ještě chvíli pracovat, ale mohl by být po tom určitě dobrým článkem. Na případný nejlepší článek by to chtělo podle mě ještě zapracovat a všechny sekce zpracovat detailněji. --Palu (diskuse) 13. 5. 2017, 14:00 (CEST)

@Palu: děkuji za úpravu, kapitolka název vypadá lépe, demografie asi moc do geomorfologického celku nepatří, jinak se snažil doplnit. lesy dlouhé jsou, snad i rozdělím, ale představují přes 70 procent rozlohy území, turistiku doplnil, ale jen přehled, ne suplovat hesla, jak je to například v článku Kameničská vrchovina. Na návštěvnost se ještě podívám, snad bude v plánech péče, jak v českém, tak německém. Článek by měl zastřešovat články o Lužických a Žitavských horách, když už se ty hory jmenuji v Česku a Německu jinak --Mirek256 26. 5. 2017, 05:03 (CEST)

Pokrok na článku je znatelný a je skvělé, že máte ještě nápady jak dál. Nakonec by mohlo jít i o nejlepší článek. Ještě to chce stále doplnit zdroje k některým částem textu a parametry alt k obrázkům. --Palu (diskuse) 27. 5. 2017, 12:00 (CEST)

Faigl.ladislav

Nevím, kolik budu mít času na podrobné recenzování, tak alespoň velice stručně takto:

• Vyřešeno Struktura nebyla z geografického a terminologického hlediska logická a přesná. Upravil jsem ji. Váhám nad názvem sekce „Člověk a kulturní využítí“, ale v tuto hodinu mě nic nenapadá. Tato část by rozhodně měla začínat textem o osídlení, a to od nejstaršího osídlení po současnost.
• Vyřešeno Jak už bylo uvedeno výše, u podnebí by mělo být určitě uvedeno, že MT2 je oblast v klimatické klasifikaci dle Quitta. Předpokládám, že informace o úhrnech srážek se rovněž vztahují k této oblasti. Pokud ano, měl by být text upraven, aby to bylo jednoznačné.
•  Vyřešeno U vodstva mi chybí mj. informace, o jaké povodí jde, jaký státní podnik Povodí zde je správem povodí apod.
• Vyřešeno Zcela chybí informace o půdách.
• Sekce o lesech se zdá neúměrná vůči ostatním sekcím. lesy tvoří dvě třetiny území hor
• Článek jsem skutečně pouze přelétl, ale zaregistroval jsem chyby v čárkách, nedodržení Wikipedie:Encyklopedický styl (nepoužívá se např. tzv. prézens historický, viz bod č. 10 v příkladech doporučení).

Hodně zdaru --Faigl.ladislav (diskuse) 14. 5. 2017, 01:42 (CEST)

@Faigl.ladislav: Půdy jsem doplnil, lesy asi delší být musí, nachází se na dvou třetinách území hor, vše ostatní asi není tak významné, prézens historický snad odstranil. V Česku povodí doplním, ale vodní toky a vodní plochy nejsou v Lužických horách významné, přeci je jen skoro půlí hlavní evropské rozvodí, tak ani nemohou a na rozdíl od lesů, nepředstaví ani procento území. A snažil se zmezinárodnit, ale to je skoro na nové napsání, ne přidání. Přeci jen, hranice jednotky nevede přes nejvyšší vrchol kopců.--Mirek256 26. 5. 2017, 05:09 (CEST)

Pavouk

Zásadní připomínky jsem napsal do diskuze na nejlepší článek. Jsem budu psát jen další drobnosti (to upřesnění podcelků je už asi více než jen drobnost).

• (podnebí) "Běžně se projevují rozdíly v počasí v témže čase na severních a jižních svazích, tedy na jih od Stožeckého sedla na vzdálenost necelých 10 kilometrů." Věta mě, ani po více přečteních úplně nedává smysl. Není jasné, co je ten severní svah a odkud kam to je oněch 10 kilometr.
  • zde změněna formulace
  • Vyřešeno --Pavouk (diskuse) 27. 10. 2017, 11:02 (CEST)
• v úvodním infoboxu je rozloha "199 km² (na území Česka)", v kapitole OŽP je "geomorfologická jednotka Lužické hory 199 km²", buď je to rozpor a nebo u druhého tvrzení napsat, že nejde o geomorfologickou jednotku, ale jen o její část v ČR.
  • Vyřešeno zde jste to vyřešil za mě
• (geomorfologie) "Lužické hory tvoří dva geomorfologické podcelky, Lužický hřbet a Kytlickou hornatinu." Dle názvu zdroje jde o dělení jen v ČR. Knihu nevlastním, tak se jen ptám, zda-li tyto podcelky zahrnují i celou německou část geomorfologického celku?
  • německá část je tam malá, že asi ano
  • Nevyřešeno Zkusil jsem sám dohledat, ale tištěné zdroje nemám a internet mlčí. Kapitola geomorfologie podrobně popisuje Lužický hřbet a jeho okrsky, avšak popis se zjevně týká jen české strany. Podobně i online zdroje. Z německé Wiki neumím vyčíst nebo to neřeší. Pokud není možné vyjasnit, tak bych v úvodu kapitoly dal, že popisuje asi jen českou stranu a už ne oněch 40 km2 v Německu. --Pavouk (diskuse) 27. 10. 2017, 11:02 (CEST)
• Není někde v těch zdrojích, které jsou k dispozici, jaká je přibližná plocha celého geomorfologického celku? A ne jen části v ČR?
  • to jsem nenašel
• (OŽP) "Lembersko bylo roku 1996 zaevidováno jako krajinná památková zóna" Nikde dříve, ani později není upřesněno, co to je Lembersko. Nestálo by za to rozvést, co značí, když se o tom píše? A podobně není jasné, co to je ta kraj. památková zóna (kdo vyhlašuje, co to je, a pod.). A leží opravdu Lembersko do geomorfologického celku Lužické hory? Nepatří do Ralské pahorkatiny?
  • toto jsem nepsal já, leží ale CHKO Lužické hory, ale v oblasti, kterou lidé vnímají jako Lužické hory, tak jsem to tam nechal
    • To je právě ten problém (věta lze rozšířit, že bude dávat smysl). Ale z článku není poznat, zda se drží - když to jde - geomorfologické jednotky a nebo se týká oblasti "vnímání". Pokud i toho druhého přístupu, mělo by vždy být jasné, že se už nemluví o geomorfologické jednotce, ale o širší oblasti. --Pavouk (diskuse) 26. 10. 2017, 22:41 (CEST)
• Více referencí v němčině nemá uveden parametr jazyk. Naopak zdroje v češtině (citace el. monografie či periodika) mají často jazyk uveden nadbytečně česky či dokonce cs-CZ: používá se právě u cizojazyčných zdrojů a ne u zdrojů v češtině. Buď celým jménem a nebo zkratkou - kdyby to bylo cizí jazyk - tak ne nevhodnou zkratkou cs-CZ. Ani tedy de-de nebo de-DE není dobrá zkratka jazyka.
  • takto to generuje editor wikipedie
    • Ten neznám, který máte na mysli? (Pokud dělá ten editor chyby, mělo by se ručně opravit. Lidi nejsou automaty, aby četli "de-DE", ne?) --Pavouk (diskuse) 24. 10. 2017, 22:03 (CEST)
  • Vyřešeno, kolega Gumideck opravil. --Pavouk (diskuse) 27. 10. 2017, 11:02 (CEST)
• Po pečlivějším přečtení, mě přijde, že o podstávkových domech (nebo o bunkrech) by si zasloužila být v jiné sekci. Primárně podstávkové domy nevznikly pro turisty (jako hospody, infocentra, rozhledny). Slušela by jim kapitola "Člověk a kultura" nebo "Lidová architektura". Mohlo by být v článku i něco jako "obyvatelstvo": tedy kolik bylo Čechů/Němců/dalších v historii, kolik před válkou a jak je to dnes. V sekci osídlení jsou jen zmíněna sídla, silnice, železnice, vysílače, ale nic o obyvatelích území. Příklad (možné ne úplně dobrý) článek Malá Fatra, kde je lidová architektura/folklór vysunuta.
• (turistika) "Oblast je známá podstávkovými domy s pískovcovými dveřními portály". A známé podstávkové domy s portály z jiných materiálů (dřevo, žula,...) v geomorfologickém celku (v ČR i v Německu) tu nejsou? Protože ve zdroji (archive.org) přímo ten pískovec nevidím a podstávkové domy mívají portál i dřevěný či žulový (viz de:Umgebindehaus).
  • Vyřešeno, kolega Gumideck opravil. --Pavouk (diskuse) 27. 10. 2017, 11:02 (CEST)

--Pavouk (diskuse) 13. 10. 2017, 11:30 (CEST)

Poloha

Poloha hor je v článku vymezena tak, že jsou to hory česko-německé. Přitom v infoboxu je mapa s přesahem do Polska. Může to někdo vyjasnit? --Palu (diskuse) 29. 10. 2017, 15:20 (CET)

• • @Palu: Krkonošská soustava je i Polsku, tak ji tam asi proto kolega Pavouk dal. Lužické hory v Polsku ale nejsou, ale chybí jim na to ale málo, tak 2 km.Mirek256 29. 10. 2017, 15:35 (CET)

Aha, špatně jsem se podíval, měl jsem za to, že to červené jsou Lužické hory. Možná by bylo dobré vytvořit modifikaci té mapky a oddělit barevně Lužické hory od Krkonošské soustavy? Klidně bych to mohl udělat. --Palu (diskuse) 29. 10. 2017, 15:40 (CET)

Já vám v tom bránit nebudu, budu jen rád.Mirek256 29. 10. 2017, 15:52 (CET)

Tak je to tam. --Palu (diskuse) 29. 10. 2017, 16:31 (CET)