Diskuse:Inteligence

Toto je stránka určená k projednání návrhů na vylepšení článku Inteligence.

• Pokud svým komentářem otevíráte nové téma, využijte tlačítko Přidat téma při horním okraji stránky, případně jej napište na konec stránky a nad něj dejte nadpis == Popis tématu ==.
• Pokud jste na Wikipedii noví, přečtěte si úvod do nápovědy a často kladené otázky. Využijte průvodce diskusí.
• Prosíme, držte se slušného chování a předpokládejte dobrou vůli. Vyvarujte se osobních útoků a jednejte zdvořile.

Obecná diskuze

Napsat význam hesla v encyklopedii tak, že i neodborník okamžitě pozná, že je to zcela nedostatečné a chybné, to je zajisté ta největší "nevlídnost", resp. drzost. Popis inteligence proto doporučuji vyhledat v anglické verzi, kde je zpracován podstatně lépe. A jestli mi ten ... zase zablokuje přístup za nevlídnost k článku, tak se přihlásím z jiné IP adresy a přepracuji význam osobně, protože kdokoli se o to pokusí, bude mít zajisté lepší výsledek než je to, co tam je teď. – Tento nepodepsaný komentář přidal/a 80.95.98.65 ( diskuse • bloky) 20:00, 20. 1. 2007 SE(L)Č

Inu, nic Vám nebrání článek vylepšit. Ale vězte, že tady nejsou vítaná hodnocení jiných wikipedistů typu "pomatené až stupidní uvažování". --Luděk 16:01, 20. 1. 2007 (UTC)

Nemažte, prosím, cizí příspěvky. Děkuji. --Luděk 19:18, 20. 1. 2007 (UTC)

---

Opravil jsem v článku některé faktické chyby týkající se statistických charakteristik rozložení intelignece v populaci. Nechci se pouštět do ideologické diskuse o ostatním obsahu, ale jsem přesvěčen, že faktické chyby by se zde vyskytovat neměly. V tomto smyslu by to chtělo tabulku s rozložením inteligence buď smazat, nebo zásadně přepracovat. Nesouhlasí tam statistické ani psychologické charakteristiky. K tomu prvému se stačí dovzdělat ohledně tzv. normálního rozložení náhodných jevů (uvedená procenta jsou vymyšlená). Druhému vytýkám především to, že tvořivost i dispozice k managerské práci nemají s inteligencí mnoho společného. A samozřejmě je potřeba to přepracovat i s ohledem na změněné statistické charakteristiky. V této podobě je to dezinformace a ostuda. Jakub Jura Jakubjura 2. 10. 2009, 13:33 (UTC)

---

Dobře, já to vidím takhle:

Už první věta hovoří za vše: Inteligence je rozumová schopnost řešit nově vzniklé nebo obtížné situace.

"rozumová schopnost" - nejprve definujte rozum ;-) "nově vzniklé nebo obtížné situace" - inteligenci je třeba zapojit rovněž při řešení obvyklých i lehkých situací

Dále jsou pak v článku uvedeny různé polopravdy a vyzdviženy poznatky autora (zde nejspíše autorky "studované psycholožky") z dosavadního výzkumu inteligence, a to těch několik málo poznatků, které sám považuje za důležité. Mladý čtenář začátečník pak získá chabou představu o inteligenci, což je asi cíl autorky, aby se ve společnosti začalo uplatňovat hrubé píčovymezení inteligence.

!!!

Inteligence je (z hlediska omezené živé bytosti) schopnost mysli uvažovat, přičemž mysl je perpetuální (neutuchající, stálý) tok různých smyslových vjemů (obrazů, zvuků, chutí, vůní, pocitů), tok rozmanitých symbolů a pojmů i tok dosud nepojmenovaných nebo neurčitě vymezených "prvků". Uvažovat znamená zachytávat, uspořádávat a vyvozovat obsah mysli (toku). Toto se může odehrávat nejrůznější rychlostí, proměnným množstvím (v sérii a paralelně), všemožným způsobem (člověkem již popsaným či dosud nepopsaným).

Takto se střetáváme s pojmem inteligence v pravém světle - v její subtilnosti (jemnosti). Je nám jasné, že jsme konfrontováni s něčím co souvisí s podstatou hmotného bytí a identitou. Teprve nyní můžeme začít hovořit pojmech jako zkušenost, logika, generátory a inhibitory myšlení (asociace apod.), abstrakce, verbální a neverbální schopnosti, řešení situací, touhy atd., jak najdeme všude možně.

Vidíme tedy, že inteligencí disponuje kdekdo (třeba zvířátka či dokonce i "psycholožky", možná i wikipedista Luděk) a snažíme se pak hovořit o míře inteligence. A co více, inteligence není vázána jen na jednotlivé živé bytosti ale přesahuje je, takže živé bytosti nejsou zdrojem ale součástí. Vidíme, že ve vesmíru se uplatňuje inteligence, která zde existuje zcela nezávisle na pyšném člověku či stavebních prvcích hmoty. To jsme již ale přesáhli definici inteligence v rámci živé bytosti. Pro živé bytosti si naštěstí dříve či později přijde smrt a všechno jim odebere. Je možné, že "velký architekt" přidělí zas něco nového. Troufl bych si tvrdit (opřen mimo jiné o poznatky moderní fyziky), že hmota má duchovní podstatu...

A teď mi už laskavě polibte . – Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel 80.95.98.65 (diskuse • příspěvky).

Nehodlám být zdvořilý tam, kde mě krmí nesmysly. Nepředpokládám dobrý úmysl, když je to stupidita. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 80.95.98.65 (diskuse • bloky) 11:01, 28. 1. 2007 (CE(S)T)

Externí odkazy

Ten jeden odkaz co tam je se mi moc nezdá, navrhuji ho smazat. --R.U.R. 14:47, 1. 4. 2007 (UTC)

Co je to inteligence?

Že se vyskytnou u článku o inteligence spory, je nad slunce jasné. Dovolím si tedy napsat ani ne tak námět na přepracování článku, jako spíš námět k zamyšlení.

Psychologové a psychiatři si tak nějak pořád víc lámou hlavu s tím, co to ta inteligence vlastně je. Mají již spoustu druhů inteligence - prostorovou, matematickou, verbální, logickou, sociální, sexuální...

Inteligence by mělo být nějaké číslo, jež určuje jedincovu schopnost logicky myslet a tím se prosadit v profesním životě apod. Ale opravdu si myslíte, že to funguje a je to objektivní? To je přeci celkem humorné. Koneckonců, jistě jste si i vy občas krátili čas děláním podobných testů a patrně vám, stejně jako mně, vyšla čísla, která se od sebe v jednotlivých testech lišila asi tak o padesát bodů.

Můj názor, se kterým budou mnozí z vás hrubě nesouhlasit, ale který rozhodně nikomu nevnucuju, už vůbec ne autorovi tohoto článku je, že žádná inteligence de facto neexistuje, maximálně schopnosti v určitých oborech lidské činnosti (někoho více ve škole šla matematika, jinému jazyky), které jsou ovšem zcela diametrálně ovlivnitelné jeho snahou a právě tím zájmem - baví-li vás studium, například, českého jazyka, je pravděpodobné, že se mu budete věnovat mnohem více, než algebře. Samozřejmě, že se v populaci vyskytují jedinci, jejichž schopnosti myslet jsou velmi slabé, ale to je třeba způsobeno nemocí, např. Downovým syndromem apod., ale to už je na jinou diskusi. Zik 13:00, 27. 11. 2007 (UTC)

Mapa

Mapka vložená v editaci http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Inteligence&action=historysubmit&diff=5740900&oldid=5684285 uživatelem Wikipedista:Dezidor pochází z kontroverzní knihy IQ and Global Inequality, která není obecně přijata. V článku mapka působí velmi dominantně. V anglickém ani německém článku se mapka neobjevuje. Jsem tedy pro její odstranění. Teorie autora knihy mohou být zmíněny v textu (jako ne obecně přijaté). --Msm 31. 8. 2010, 12:28 (UTC)

Částečný souhlas, nejde to uvádět jako objektivní fakt, a takhle to tak vypadá, buď smazat nebo uvést na pravou míru nakolik jde o velmi kritizované a kontroverzní srovnání, které není vůbec všeobecně přijímáno. --Elm 31. 8. 2010, 12:38 (UTC)

Žádná kniha na světě není obecně přijata. Máte-li lepší nápad na obrazový materiál k článku, můžete tam dodat i jiné obrázky. Jinak doplňuji, že celý článek (vyjma té mapy) je zcela neozdrojovaný, takže by to, když už se tu řeší zdroje, chtělo ozdrojovat všechna tvrzení v něm uvedená. Nerad bych, abychom řešili strom a při jeho posuzování nám unikal celý les. --Dezidor 31. 8. 2010, 17:46 (UTC)

V míře přijatosti se různé teorie a knihy ale jistě liší. Minoritní teorie a názory se na Wikipedii vyskytují vždy s upozorněním nebo např. v sekcích kritizující majoritní názory. Ve článku o dorozumívání by jistě nebyla použita jako ilustrativní příklad telepatie. Mapka o které se bavíme může uvést čtenáře v omyl a do článku imho nepatří. --Msm 5. 9. 2010, 19:37 (UTC)

A co Vás vede k tezi o naprosté minoritnosti? Srovnání telepatie s dílem, které bylo kladně hodnoceno řadou odborných recenzí, je trochu mimo mísu. Ostatně, Vy jste do článku vložil obrázek Středověká představa lidského vnímání. To je podle Vás k většinovému názoru blíže? A to vynáchám fakt, zda je Robert Fludd reprezentantem celého středověkého myšlení a že podle velké řady názorů v roce 1619 už žádný středověk nebyl. --Dezidor 6. 9. 2010, 09:39 (UTC)

Zařazení obrázku do středověku byl omyl, už jsem to napravil. Obrázek jsem přidal jen jako ilustrativní, pro běžného čtenáře je to spíše estetické doplnění článku. Autor knihy, ze které pochází mapka je podle článku http://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Lynn označován jako kontroverzní a tedy dle mého názoru nevhodný jako zdroj jedné z dominantních informací v článku. Jeho jméno vůbec nefiguruje na anglické wikipedii a v obsáhlém německém článku je zmíněn v jedné větě jako zastánce minoritního názoru. Konkrétně k mapce - například nezanedbatelná část dat (79 zemí) byla získána průměrováním sousedících zemí (viz. http://en.wikipedia.org/wiki/IQ_and_Global_Inequality). To důvěryhodnost mapky výrazně snižuje. Na první pohled si také čtenář z článku odnese informaci, že v rovníkové Africe se průměrné IQ pohybuje v kategorii "Lehká mentální retardace.", což jistě není obecně přijatý názor. Podobné studie by bylo odpovádající v článku zmínit maximálně na úrovni věty (a to samé platí pro článek Inteligenční kvocient). Nevím, jestli se na výsledku debaty shodneme. Možná by se měl zapojit někdo další (Elm už svůj názor vyjádřil). --Msm 6. 9. 2010, 11:03 (UTC)

To, co je na en.wiki či jiném jazykovém projektu je zcela nepodstatné. Myslím, byť to každý asi cítíme trochu jiným směrem, mám za to, že se zrovna Elmem shodnu, že en.wiki je mnohdy spíše odstrašující případ. Co se odhadů týče, tak se odhady Lynna a Vanhanena ukazují ve světle dalších dat jako velice přesné. Mohu se zeptat, proč Richard Lynn a Tatu Vanhanen jsou podle Vás méně relevantní než Robert Fludd, kterého jste dokonce zařadil na první místo? --Dezidor 6. 9. 2010, 11:11 (UTC)

Na tom, že jiné jazykové projekty nemohou působit jako autorita se jistě shodneme. Můžeme je ale jistě používat jako jeden ze zdrojů informací - samozřejmě po kritickém zhodnocení. ad Fludd: Roberta Fludda nepovažuji za více relevantního, schéma jsem tam dal jen jako estetický doplněk nebo historickou sondu. Nijak na něm také netrvám, můžeme ho klidně smazat. ad validita knihy: Vámi odkazovanou recenzi knihy nepovažuji za nestrannou - je od J.Philippe Rushtona, který je prezidentem Pioneer Fund, který oba vědce financuje. Výzkum recenzenta je taktéž považovaný za kontroverzní. Ještě jednou tedy opakuji otázku: Má v článku o inteligenci své místo mapa, která má velkou část informací pochybného původu (průměrování, napadení metodiky), tvrdí, že průměrná inteligence ve státech rovníkové Afriky je na úrovni mentální retardace a pochází z výzkumu, který je silně kritizován? --Msm 6. 9. 2010, 18:35 (UTC)

Jde o přední a často citované výzkumy v oblasti inteligence. Jistě, že budí kontroverze, tak je tomu se všemi velkými díly a teoriemi. Vágní slovo kontroversní by se dalo napsat před každého z autorů ve vědách o společnosti. Stačí se kouknout na nositele Nobelových cen za ekonomii a také tam najdete dost autorů, kteří mají významné oponenty. Z hlavy mě napadne okamžitě Gary S. Becker. Z toho důvodu jsem pro to, aby to tam bylo uvedeno jako názor a nikoliv fakt. Co se nestrannosti týče, je Pioneer Fund asi tak problematický jako financování výzkumu z veřejných zdrojů, jelikož i vlády, ministerstva a zákonodárci mohou mít své výrazné zájmy. Ostatně Pioneer Fund financoval i takové kapacity jako Hans Eysenck, Arthur Jensen, William Shockley či mnohé další, takže jde spíše o prestižní záležitost. Tatu Vanhanen z něj zase financován není. Nebo jste pro vyřazení každého autora, kterého financovala ČR či EU? Nebo třeba Open Society Fund? Narozdíl od toho Vámi vkládaného esoterika ze 17. století (i ten tam své místo mít může, přeci nebudeme trpět recentismem) jde o novodobé solidní výzkumy vědců ze známých univerzit a jde též o jednu z nejdiskutovanějších otázek ve vztahu k inteligenci. Výsledky výzkumu ve vztahu k rovníkové Africe mi nepřijdou ničím zarážející, nevím, proč se na ně opakovaně ptáte. Ostatně spor o rozdílech v IQ u obyvatelstva různých zemí i různých skupin v rámci jedné země se ani moc nevede, spíše se vedou sporu o tom, o čem naměřené IQ vypovídá (např. zda je měření IQ použitelné mimo evropskou a asijskou kulturu) a zda má příčiny v sociálním prostředí či genetických vlivech, popř. v jakém poměru. Ale mám-li přistoupit na Váš způsob hodnocení obrázků, dám Vám návrh. Považujte mapu, stejně jako Vámi vložený obrázek, za pěknou dekoraci či sondu to jedné hodně známé a diskutované teorie. Možná by stálo také za úvahu, zda raději neozdrojovat celý zbylý článek, než se snažit vymazat jedinou věrohodným zdrojem doloženou informaci v něm obsaženou. --Dezidor 6. 9. 2010, 20:21 (UTC)

Debatu o mapě jsem vyvolal, protože ji považuji za největší problém článku o inteligenci. Chápu vaší kritiku pádnosti kontroverze jako argumentu. Zvlášť, pokud jde o tak delikátní téma, jako spojitost rasy a inteligence. Po přečtení různých zdrojů jsem ale nenabyl dojmu, že by výzkumy Lynna (http://en.wikipedia.org/wiki/IQ_and_Global_Inequality), Herrnsteina, Murraye (http://en.wikipedia.org/wiki/The_Bell_Curve) a dalších, kteří se zabývají spojitostí rasy a inteligence byly obecně přijaty. Jsou velmi kritizované (http://en.wikipedia.org/wiki/The_Bell_Curve_Debate, http://en.wikipedia.org/wiki/Inequality_by_Design:_Cracking_the_Bell_Curve_Myth, http://en.wikipedia.org/wiki/The_Mismeasure_of_Man) a za posledních 30 let o nich bylo rozpoutáno mnoho divokých debat včetně nařčení z vědeckého rasismu. Dobře ozdrojovaný článek http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_the_race_and_intelligence_controversy to podle mne pěkně shrnuje. Ještě přidávám kritiku sběru dat a práce s nimi z předchozí knihy R. Lynna, ze které imho dost dat v mapě pochází http://en.wikipedia.org/wiki/IQ_and_the_Wealth_of_Nations#Criticism Možná časem tyto kontroverzní teorie vyzrají, budou důkladněji a nezávisle ověřeny, majorita vědců v oboru je bude akceptovat a počet kritiků se výrazně zmenší. Potom bude vhodná chvíle, aby tyto teorie a výstupy z nich měly místo v obecném článku na Wikipedii, jako je článek o inteligenci. Zatím tomu tak ale není. --Msm 7. 9. 2010, 12:21 (UTC)

To, o čem píšete, potvrzuje dojem, kterak významné ono téma je. Každopádně, až budu mít čas, dopíši o tom odstavec. Když bude mapa u něj, snad bude jasné, co a jak dokládá. Zajím jsem mapu zmenšil a doplnil jsem i dva další obrázky. Ony řeči o rasismu bělochů, kteří vyzdvihují severovýchodní Asiaty, by možná šly jako vtipná vsuvka také vložit, ale to už spíš ukazuje absenci reálných argumentů (či něco, co připomíná Godwinův zákon). Zajímavé je v oněch výkřicích "fašisto, rasisto homofobe" ani tak nejde o spor vliv genů a prostředí, protože na rozdíl od inteligence třeba u otázky vrozenosti homosexuality jsou adresovány prozměnu naopak těm, kteří preferují vliv prostředí. --Dezidor 7. 9. 2010, 16:36 (UTC)

Považovat silnou odbornou kritiku za potvrzení významnosti určité teorie není logický argument. Jako fakta zařazujete do článků výstupy okruhu vědců podporovaných Pioneer Fund, který začal ve třicátých letech na eugenice a obdivu k nacistickým experimentům a po celou dobu jeho existence se v jeho vedení i mezi podporovanými objevují rasisticky smýšlející lidé. Podle mnoha kritiků je skupina okolo Pioneer Fund mašinerie (vědci, odborné časopisy, organizace New Century Foundation, rasistický časopis American Renaissance,...), která mnohými prostředky podporuje rasistické tvrzení o nadřazenost bílé rasy (převážně nad černou). K mapě konkrétně jsem napsal mnoho výhrad, které nebyly vyvráceny. Vzhledem k tomu, že mne v mých výhradách podpořili i Elm, Ladin a Jenda H., tak považuji debatu dál za bezpředmětnou. --Msm 9. 9. 2010, 09:12 (UTC)

Souhlasím s Elmem a Msm, kontroverzní teorie je třeba buď patřičně vysvětlit nebo smazat, rozhodně z nich nedělat klíčovou informaci článku. --Ladin 6. 9. 2010, 11:51 (UTC)

Myslím, že Fludda, kterého sem vložil Msm, není třeba blíže představovat. Rok vydání napoví. Založil jsem navíc k tomu účelu minipahýl, aby si každý mohl udělat obrázek jedním kliknutím základní obrázek o jeho osobě. U Lynna a Vanhanena již odkaz dávno exituje a obsahuje recenze pozitivní i negativní. Na první místo jsem dal klasickou a snad nejméně kontroverzní bell curve, možná by chtěla také přesněji popsat. --Dezidor 6. 9. 2010, 12:06 (UTC)

Je to prostě zavádějící, víte kolik existuje IQ testů? A víte, že se jednotlivé testy liší dle kultur? O tom, že matematizující měření inteligence podle jedné metodiky aplikované na celý svět není relevantní toho bylo napsáno už mraky, to, že je západní civilizace posedlá matikou je taky fakt, zatímco v mnoha kulturách je jí věnováno minimum času ve školách. Tady byl evidentně aplikován metodika používaná v západních zemích a celý svět a od toho se odvíjí jasná významná kritika. Názor, dosti vyvracovaný, nelze uvádět jako fakt, už jenom že v článku je vlastně uváděn jak fakt, že průměrná inteligence Afričana je pod 65, což odpovídá "Lehká mentální retardace. Je-li dobře veden, zvládne zvláštní školu.". Takže otázka zní budeme tu tvrdit pokrytecky a nekorektně řečeno (jak jsem zjistil mnozí nemají rádi politickou korektnost, tak proč to neříci otevřeně) fašistoidně rasisticky, že průměrný Afričan je lehce mentálně retardovaný? Jsou tři varianty: smazat, ponechat s vysvětlením, které to uvádí na pravou míru či prostě zpochybnit NPOV. --Elm 7. 9. 2010, 08:53 (UTC)

Je pravda fašistoidně rasistická? To, že průměrný subsaharský Afričan má IQ kolem 70, je dobře zdokumentováno. Tady už nejde o spor o validitu výsledků, řeší se pouze, jestli ty obrovské rozdíly v inteligenci jsou způsobeny genetikou nebo prostředím. Věc druhá je, že tohle je vysoce výbušná a politicky závažná (a ano, nekorektní) záležitost, o které by si mnozí přáli, aby neexistovala.--Kohelet 7. 9. 2010, 14:20 (UTC)

Vážně jsem chcete dát výsledky studie, která takto pracuje s daty? "Například, Lynn a Vanhanen (2006) udává národní IQ 69 Nigérie na základě tří vzorků (Fahrmeier, 1975; Ferron, 1965; Wober, 1969), ale nevzali v úvahu další relevantní publikované studie, které ukázaly, že průměrné IQ v Nigérii, je podstatně vyšší než 70 (Maqsud, 1980a, b; Nenty & Dinero, 1981; Okunrotifa, 1976). Jak správně poznamenal Lynn během konference v roce 2006 Mezinárodní společnost pro výzkum Intelligence (ISIR), odborná literatura zahrnuje spoustu možností. Nicméně, Lynn (a Vanhanen) pracují s literaturou nesystematicky." Minimálně při současné celkem pahýlovité podobě článku se mi to zdá scestné. S pozdravem --Jenda H. 9. 9. 2010, 08:46 (UTC)

Jistě, vědci si běžně vybírají studie, které považují za věrohodné a jiné z nějakých důvodu neakceptují. Ale když se dívám na současnou podobu článku, tak je tam tolik nesystematičnosti, neozdrojovaných údajů, chybějících informací atd. natolik mnoho, že v diskusi o něm diskutovat o zcestnosti umístění de facto jediného ozdrojovaného údaje je trochu mimo mísu. --Dezidor 9. 9. 2010, 09:32 (UTC)

Scarr and Weinberg

"Scarr and Weinberg (1976) studied IQ and school achievement of 130 black children adopted before the age of 12 months by advantaged white families. The adoptees from educationally average birth families scored above the average level of IQ and school achievement of the white population. The high IQ scores of the black adoptees suggested that IQ is malleable under rearing conditions that prepare children for high performance on achievement tests and in school and that deviate drastically from the preadoption social backgrounds." [1] Není to v protikladu k refu "S. Scarr and R.A. Weinberg"? --Elm 15. 10. 2010, 09:34 (UTC)

Nevěrohodný zdroj

Tento zdroj je zcela nevěrohodný, jednak jde o komentář a jednak rasistický en:Occidental Observer hájící bílý nacionalismus podle mě vylučuje vhodnost do článku inteligence, kde by měli být citováni vědci, ně nějací rasističtí bílý nacionalističtí komentátoři. --Elm 20. 10. 2010, 15:37 (UTC)

Komunistické zdroje

Jak můžete zdrojovat takovými nevěrohodnými komunistickými mašíbly jako Kamin? To už sem můžete dát rovnou Lysenka. --Petra Donátová 26. 10. 2010, 12:51 (UTC)

Kvůli takovému dotazu snad není nutné vytvářet loutkové účty (nebo nestvůrovitou zeď nářků). Politická orientace vědce nemůže být (tedy v totalitě by to určitě šlo) kritérium pro to, aby byl z vědecké diskuze vyřazován, vyžaduje to i princip Wikipedie:Nezaujatý úhel pohledu. Pokud si přečtěte na druhou stranu zdroj (viz o odstavec výše), který jen pouhým politickým komentářem nepokrytě rasistické organizace a tudíž propaguje jen politickou aplikaci rasové nerovnosti bez přinášení nějakého vlastního vědeckého výzkumu, pak tento zdroj je mašíblovský a nikoli Kamin. --Elm 26. 10. 2010, 13:11 (UTC)

Vzhledem k tomu určitému znečištění, které tato sekce kromě legitimních úprav a oprav překlepů díky některým editorům prodělala, by ji chtělo pochopitelně upravit, sám však teď nemám moc času se podívat. Na druhou stranu marxisty a neomarxisty nemá cenu z textů vylučovat, stačí jen jejich představy správně přiřadit k jejich ideové orientaci. Ostatně třeba v oblasti masmédií jsou častými komentátory tohoto jevu. Stejně jako marxismus v otázkách ekonomických hraje i kulturní marxismus v otázkách rasových podstatnou roli, v mediálním a politickém diskursu zvláště. --Dezidor 26. 10. 2010, 21:12 (UTC)

POV

Dal sem POV do sekce o souvislosto inteligence a rase. IMHO skrytě upřednostňuje rasistický úhel pohledu a opírá se především o značně kontroverzní publikaci Bakaláře, které ve vědeckých kruzích není považována za věrohodný zdroj, bylo to před lety hojně diskutováno i v médiích. -- Tento příspěvek přidal Nolanus (diskuse • příspěvky) 22:34, 4. 9. 2011 (CE(S)T)

Díky za úpravy. Jo, ta část je dost šílená. Osobně si myslím, že by možná bylo lepší vyčlenit tuhle část článku z Inteligence, nechat zde jen shrnutí a založit nový článek. Do toho se mi ovšem nechce, nejraději bych to celé smazal :-) --Hynas 5. 9. 2011, 07:58 (UTC)

@Hynas: Ono zaleží, jak velký článek o inteligenci tu budeme mít. Pokud je tahle sekce vlastně jediná řádně ozdrojovaná a ostatní části jsou na úrovni zcela nedoloženého pahýlu, subpahýlu či tu zcela chybí, je zjevné, že jde o nepoměr oproti ostatním pasážím. Pokud by tu byl kvalitní obsah o jiných jevech spjatých s inteligencí, zas tak by ta pasáž nevyčnívala. Vámi navrhovaný název "Rozdíly v inteligenci mezi národy" je zcela nevhodný a zavádějící, protože se text z velké části věnuje mezirasovým rozdílům a to i v rámci jednoho národa (třeba Američanů). --Dezidor 5. 9. 2011, 14:06 (UTC)

@Nolanus: Bakalářova kniha je použita jako zdroj samostatně je pro jedno jediné a IMHO zcela nesporné a nekonfliktní tvrzení a to, že enviromentalismus i hereditarismus jsou spíše orientace než absolutní pozice s tím, že je mu navíc výrok připsán. --Dezidor 5. 9. 2011, 14:06 (UTC)

Máte pravdu, mnou navržený název je nevhodný. Nicméně jsem stále pro vyčlenění (např. pod "Rasové rozdíly v inteligenci apod.) a jen okrajové zmínění, článek by měl podle mého názoru být spíše o pojetí inteligence, způsobech měření, využití atd., rasové rozdíly jsou v tomto ohledu minoritní záležitostí. Zkusím výhledově rozšířit ostatní kapitoly a pak uvidíme, jak to bude vypadat.--Hynas 9. 9. 2011, 12:02 (UTC)

Dunning-Krugerův efekt

Neexistuje studie (nedokázal jsem ji nikdy dohledat), která by prokazovala vliv Dunning-Krugerova efektu na intextu v klasickém chápání smyslu tohoto slova. Článek citované v této editaci je nepravdivý, cituje klasické studie na kompetence. Pokud nebude zdroj doložen adekvátněji, s dovolením pasáž smažu. --Hynas (diskuse) 26. 6. 2014, 14:56 (UTC)

A nebylo by lepší místo smazání uvést informace do zmíněného kontextu, např. něco ve smyslu:

• Existuje snaha prokázat, že lidé s nižší inteligencí přeceňují své schopnosti, naopak lidé s vyšší inteligencí mají tendenci své schopnosti podceňovat, nicméně tato cituje klasické studie na kompetence[šablona Fakt] a studie, která by prokazovala vliv Dunning-Krugerova efektu na intextu v klasickém chápání smyslu tohoto slova neexistuje.

--147.32.160.187 27. 6. 2014, 08:43 (UTC)

To je dobrý postřeh. Ta snaha prokázat to je samozřejmá (ostatně se něčemu podobnému zrovna věnuji), nicméně ty studie skutečně nejsou - a neexistence nějakých výzkumný zjištění se dokládá blbě :-) Ale zkusím. --Hynas (diskuse) 27. 6. 2014, 10:17 (UTC)