DAR-8

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
DAR-8
Cvičný letoun DAR-8
Cvičný letoun DAR-8
Určenícvičný letoun
VýrobceDAR
ŠéfkonstruktérKiril Petkov
První let1936
Zařazeno1937
UživatelBulharsko
Vyrobeno kusů12
VariantyDAR-8, DAR-8A
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sportovní a cvičné letadlo DAR-8 Slavey (Slavík) navrhla a vyráběla bulharská společnost DAR – Daržavna Aeroplanna Rabotilnica (bulharsky: Държавна Аеропланна Работилница, česky: Státní letecká dílna) z Božuriště nedaleko Sofie. Prototyp byl vybaven řadovým motorem de Havilland Gipsy. Sériové letouny byly osazeny řadovým invertním motorem Walter Major 4 (varianta DAR-8) a některé byly přestavěny na použití hvězdicového motoru Walter Mars (varianta DAR-8A). Celkem bylo vyrobeno 12 letounů.[1]

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

V roce 1931 začal pracovat ve společnosti DAR jako konstruktér, absolvent University of Michigan (USA), ing. Kiril Petkov, absolvent se zlatým odznakem, specialista na aerodynamiku a bezkonkurenční specialista na výpočty pevnosti. Petkov vytvořil tento cvičný letoun DAR-8 v roce 1935.[2] Po neúspěchu s dolnoplošníkem DAR-7 SS se Petkov vrátil k osvědčeným, tradičním konstrukcím dvouplošníků DAR (DAR-6 a předtím DAR-1), byť tato koncepce dvouplošníku smíšené konstrukce je v roce 1935 již dosti zastaralá. První let se uskutečnil v lednu 1936.[3]

Sériové stroje (v. č. 47-58) byly imatrikulovány v roce 1937 (LZ-BAA až LZ-BAN). Na verzi DAR-8A byly v roce 1938 přestavěny letouny v. č. 48 (LZ-BAB) a v. č. 50 (LZ-BAD).[1]

DAR-8 s motorem Walter Major 4 (1936), čelní pohled

Letoun byl používán pro pokračovací pilotní výcvik a akrobacii. Sloužil v bulharském letectvu až do počátku 40. let 20. století.[4]

Popis letounu[editovat | editovat zdroj]

Letoun DAR-8 byl smíšené konstrukce. Křídla byla dřevěná potažená překližkou a impregnovanou tkaninou. Horní křídlo bylo dělené, skládající se z části centroplánu a dvou polokřídel. Křídlo bylo k trupu připevněno trubkami eliptického průřezu. Spodní křídlo se skládalo rovněž ze dvou polovin, které byly pevně připojena k trupu. Obě křídla byla spojena vzpěrami ve tvaru N a ocelovými popruhy.

DAR-8A s motorem Walter Mars (1938)

Trup byl vyroben z tenkostěnných ocelových trubek. Vyznačoval se dlouhým aerodynamickým tvarem s eliptickým průřezem. V přední části a kolem kabiny byl oplátován plechy z duralu a zbytek byl potažen impregnovanou textilií. Ocasní plochy měly kovovou konstrukci potaženou plátnem. Kabina byla dvoumístná s tandemově uspořádanými sedadly. Podvozek byl třídílný se zadní ostruhou. Každé kolo bylo neseno dvěma nezávislými vzpěrami spojenými do tvaru písmene V. Brzdy kol byly vzduchové, ovládané pomocí páky v kokpitu.[5]

Mezi motorovým prostorem a zbytkem karoserie byla protipožární stěna vyrobená z azbestu tl. 2,5 mm. Kapota motoru měla velmi líbivý design a spolu s elegantně protáhlou karoserií dávala letadlu elegantní vzhled. Z aerodynamického hlediska je DAR-8 ztělesněním stylu inženýra Petkova.[3] Rozdíl v délce o 49 cm a hmotnosti letounu o 10 kg byl dán použitými motory na obou verzích. Na základní variantě byl instalován vzduchem chlazený čtyřválcový řadový invertní letecký motor Walter Major 4, na variantě DAR-8A potom vzduchem chlazený devítiválcový hvězdicový letecký motor Walter Mars. Dvojlistá vrtule byla dřevěná s pevně nastavenými listy.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Data dle[2][5]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 2 (pilot a žák)
  • Rozpětí: horní křídlo 9,47 m, dolní křídlo 9,12 m
  • Délka: 7,05 m (DAR-8), 6,56 m (DAR-8-A)
  • Výška: 3,70 m
  • Celková nosná plocha: 16,20 m2
  • Prázdná hmotnost: 525 kg (DAR-8), 535 kg (DAR-8A)
  • Max. vzletová hmotnost: 814 kg (DAR-8), 824 kg (DAR-8A)
  • Pohonná jednotka (typ DAR-8): vzduchem chlazený čtyřválcový invertní letecký motor Walter Major 4
  • Výkon pohonné jednotky:
    • jmenovitý: 88,3 kW (120 k) při 2100 ot/min
    • vzletový: 95,6 kW (130 k) při 2350 ot/min 130 k (95,6 kW)
  • Pohonná jednotka (typ DAR-8A): vzduchem chlazený devítiválcový hvězdicový motor Walter Mars
  • Výkon pohonné jednotky:
    • jmenovitý: 107 kW (145 k) při 1750 ot/min
    • vzletový: 110 kW (150 k) při 1800 ot/min
  • Spotřeba paliva: 235–250 g·h−1·k−1 / 320–340 g·h−1·kW−1 (DAR–8), 225 g·h−1·k−1 / 306 g·h−1·kW−1 (DAR-8A)
  • Vrtule: dvoulistá dřevěná vrtule

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 178 km/h (DAR-8), 190 km/h (DAR-8A)
  • Cestovní rychlost: 160 km/h
  • Dolet: 640 km (DAR-8), 520 km (DAR-8A)
  • Dostup: 4 500 m (DAR-8), 6 000 m (DAR-8A)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Darschawna Aeroplanna Rabotilniza na německé Wikipedii a DAR-8 na bulharské Wikipedii.

  1. a b Bulgarian Air Force – Aircraft Types] (typy a imatrikulace bulharských letadel) [online]. aeroflight.co.uk [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. 
  2. a b Curlov, Cyril. Letecké inženýrství v Bulharsku (Самолетостроенето в България), upraveno a předmluva prof. Borisem Bonevem, tisk Vanyo Nedkov IC Sofia, 2008, s. 55, ISBN 978-954-9462-30-2
  3. a b ДАР-8 Славей (DAR-8 Slavík) [online]. Уголок неба (www.airwar.ru) [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. 
  4. Borislavov, Ivan, Rumen Kirilov, Vzdušné síly Jeho Veličenstva 1935-1945 (Въздушните на Негово Величество войски 1935-1945 г.), část první, Air Group 2000, Sofia, 2000, s. 27, 60
  5. a b Petrov, Ing. Ivan, DAR-8 „Slavík“ (ДАР-8 „Славей“), časopis Krile, ročník X, vydání. 7, 1990, str. 12-15

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • (bulharsky) BORISLAVOV, Ivan, RUMEN, Kirilov. Letadla Bulharska, první část od Blériota k Messerschmittu, Prima Publishing House, Sofia, 1996, s. 219 ISBN 954-8163-57-8
  • (anglicky) Air Enthusiast No.94 July/August 2001 pp18-30
  • (anglicky) Insignia Issue 9 August 1998 pp26-31
  • (anglicky) Insignia Issue 10 November 1998 pp64-67
  • (anglicky) Air Power of the Kingdom of Bulgaria Part III
  • (anglicky) Wings of Fame Vol.13

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]