Cosimo Medicejský
| Kosma Medicejský | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. září 1389 Florencie |
| Úmrtí | 1. srpna 1464 (ve věku 74 let) Medicejská vila v Careggi |
| Místo pohřbení | Bazilika San Lorenzo |
| Bydliště | Medicejský palác |
| Povolání | politik, diplomat a bankéř |
| Choť | Contessina de Bardi (od 1414) |
| Děti | Piero di Cosimo de' Medici Jan Medicejský Carlo de' Medici |
| Rodiče | Giovanni di Bicci de' Medici a Piccarda Bueri |
| Rod | Medicejové |
| Příbuzní | Lorenzo starší Medicejský (sourozenec) Alessandro de Bardi (tchán) Nannina de' Medici, Lorenzo I. Medicejský[1], Giuliano de' Medici[1], Maria de' Medici a Bianca de' Medici (vnoučata) |
| Funkce | velvyslanec |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cosimo Medicejský (27. září 1389 – 1. srpna 1464) též nazývaný Il Vecchio (Starý) pocházel z rodu Medicejů a byl florentským bankéřem a neoficiálním vládcem města. Cosimo byl syn Jana z Bicci Medicejského.
Život
Florentská signorie, tvořená příznivci rodu Albizzi, poslala roku 1433 Cosima a jeho mladšího bratra Lorenza do vyhnanství. Roku 1434 se díky vítězství svých příznivců ve Florencii a vlivu papeže Evžena IV. vrátil do města. Medicejští poté vystřídali rodinu Albizzi a stali se neoficiálními vládci města. Oficiálně zůstalo zachováno republikánské zřízení – signorie a Cosimo, stejně jako jeho otec, se o úřady prakticky neucházel, pouze v případě, byl-li o to požádán (3x vykonával po dobu 2 měsíců funkci gonfaloniéra).
Velmi se zasloužil o rozvoj obchodu, ale také věd a umění, založil florentskou platónskou akademii. Financoval mnoho významných soukromých i veřejných staveb, mezi něž patří například Medicejský palác-(Riccardi) nebo kostel San Lorenzo, jehož přestavbou pověřil geniálního architekta Filippa Brunelleschiho. Tím, že nashromáždil velké množství knih a rukopisů, které zpřístupnil svým přátelům humanistům, položil základy Medicejské knihovny (Biblioteca Medicea Laurenziana), která se stala vzorem pro podobné instituce včetně o generaci mladší vatikánské knihovny.
Roku 1439 Cosimo umožnil, aby papež Evžen IV. přenesl do Florencie koncil, který se dosud konal ve Ferraře, kde vypukl mor. Na florentském jednání, které navštívil sám byzantský císař Jan VIII. a konstantinopolský patriarcha Jósefos, byla uzavřena tzv. florentská unie mezi východní a západní církví. Na koncilu se mimo jiné řešila také otázka husitství a basilejských kompaktát. Účastníky koncilu včetně Cosima Starého zachytil malíř Benozzo Gozzoli na stěnách kaple v paláci Medici-Riccardi ve známém výjevu Klanění tří králů.
Po smrti mu florentská signorie udělila titul Pater patriae - Otec vlasti, přiznaný kdysi Ciceronovi.
Literatura
- HIBBERT, Christopher: Vzestup a pád rodu Medici, Praha 1997. ISBN 80-7106-201-4.
- MACHIAVELLI, Nicollo.: Florentské letopisy, Odeon, 1975
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kosma Medicejský na Wikimedia Commons - Cosimo de Medici v encyklopedii Co je co
| Vládce Florencie | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: - |
1434–1464 Cosimo Medicejský |
Nástupce: Piero I. de Medici |
- ↑ a b Dostupné online.