Chlumec (starý zámek)
| Starý chlumecký zámek | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | 1592–1596 |
| Přestavba | 1707, 1780 |
| Zánik | po roce 1950 |
| Stavebník | Kölblové z Geysinku |
| Další majitelé | Kölblové z Geysinku páni ze Strahlendorfu Krakovští z Kolovrat Libštejnští z Kolovrat |
| Poloha | |
| Adresa | Chlumec,  Česko |
| Souřadnice | 50°41′50,64″ s. š., 13°56′29,04″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Starý chlumecký zámek stával v obci Chlumec nedaleko Krupky a Ústí nad Labem.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Doba vzniku staršího z vrchnostenských sídel v Chlumci je nejasná a je možné, že ve vsi nějaké stálo už od čtrnáctého století. Doloženo je až v letech 1592–1596, kdy je Kölblové z Geisingu nechali přestavět nebo nově postavit v renesančním slohu. Synové Petra Kölbla z Geysingu o panství přišli za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620.[1] Roku 1623 je koupil Petr Jindřich ze Strahlendorfu. Ke statku tehdy kromě tvrze a vsi patřil poplužní dvůr, dva mlýny, vinice a lesy[1] a nový majitel panství rozšířil o Otovice a Hrbovice.[2] Majetek po něm zdědil Volfgang Lepold ze Strahlendorfu, ale krátce poté zemřel. Panství zdědila vdova Anna Kateřina z Rozdražova a jejich dva nezletilí synové, kteří zemřeli brzy po otci.[2]
Anna Kateřina se podruhé vdala za Viléma Albrechta Krakovského z Kolovrat, čímž panství přešlo na její děti z druhého manželství. Sama zemřela v roce 1652 a Vilém Albrecht chlumecký statek přenechal synovi Janu Františkovi Krakovskému z Kolovrat. Jan František se zadlužil, a roku 1707 byl nucen Chlumec přenechat svým věřitelům. Panství tak získal Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat. Dalším majitelem se roku 1716 stal jeho syn Norbert Vincenc Libštejnský z Kolovrat, po němž v roce 1727 dědil syn Jan Vincent Libštejnský z Kolovrat.[2]
Někdy za Kolovratů byla tvrz přestavěna na barokní zámek. Jako šlechtické sídlo přestala budova sloužit kolem roku 1780, kdy hraběnka Marie Anna Kolovratová-Thunová (dcera Jana Vincenta Libštejnského[2]) nechala postavit nový zámek. Starý zámek byl přestavěn pro hospodářské a administrativní účely. Ve druhé polovině 20. století se zbytky budovy starého zámku objevovaly ve zdech areálu státního statku.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Chlumec – starý zámek, s. 169.
- ↑ a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Kyšperka, s. 339.