Chantal Lauby

Chantal Lauby
Chantal Lauby
Narození	23. března 1948 (76 let) ; Gap
Děti	Jennifer Ayache
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chantal Lauby (* 23. března 1948 Gap) je francouzská herečka, komička, moderátorka, režisérka a scenáristka. Je členkou komediální skupiny Les Nuls.

V roce 2013 získala za svou roli ve snímku Zlatá klícka cenu na Mezinárodním festivalu komediálních filmů v Alpe-d'Huez. V roce 2014 jí byl udělen důstojnický titul Řádu umění a literatury. Od roku 2019 jí náleží rytířský titul Řádu čestné legie.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodila se ve francouzské obci Gap, dětství prožila v regionu Auvergne, ve městech Auzon a Clermont-Ferrand. V roce 1970 začala pracovat jako moderátorka na televizní stanici ORTF Auvergne a poté působila na regionálních stanicích France 3 a Radio France. V té době se seznámila s komikem Bruno Carettem, s nímž později uváděla komediální pořady Azur Rock, Un petit clip vaut mieux qu'une grande claque a Bzzz! v režii Philippa Carrese, které se skládaly ze skečů. Díky tomu si jich všimli programoví ředitelé placené televize Canal+ Alain de Greef a Albert Mathieu.

Lauby a Carette poté založili skupinu Les Nuls s Alainem Chabatem a Dominiquem Farrugiou. Skupina natáčela parodické pořady JTN, Nulle part ailleurs, TVN 595 a poté A.B.C.D. Nuls, pořad, který byl ukončen v prosinci 1989 smrtí Bruna Caretta. Lauby, Chabat a Farrugia pak v letech 1990–1992 uváděli pořad Les Nuls a v roce 1994 společně natočili satirickou komedii La Cité de la peur, kterou režíroval Alain Berbérian.

Po rozpadu skupiny se nejprve věnovala televizním rolím (ztvárnila hlavní hrdinku Louise v seriálu Evamag na stanici Canal+). Zároveň se podílela na prvních filmech svých bývalých kolegů z Les Nuls: Delphine 1, Yvan 0 Dominiqua Farrugia a Didier Alaina Chabata. Zahrála si také vedlejší roli v komedii Chromozómy XY režisérky Clémentine Célarié. V této době začaly přicházet také rozličnější role, v roce 1999 si zahrála v dramatické komedii Největší ženská naděje v hlavní roli s Bérénice Bejo a o roku později v komedii Antilles sur Seine, prvním celovečerním filmu Pascala Légitima. Po vzoru těchto herců z komediálního světa začala také režírovat.

V roce 2002 mělo premiéru její komediální drama Tvoje ruce na mé půlce, které režírovala, napsala k němu scénář a také si v něm zahrála. V témže roce se objevila v úspěšné komedii Asterix a Obelix: Mise Kleopatra, druhém celovečerním filmu svého kolegy Alaina Chabata. Následující rok jí Maurice Barthélémy, další bývalý kolega z Canal+, svěřil vedlejší roli ve svém prvním celovečerním filmu Boxer století.

Následně přišla velká řada vedlejších rolí, ať už v komediích (Ty a já, Jako všichni ostatní, Vilaine, Bancs publics (Versailles Rive-Droite)), hudebních filmech (Dancing Paris), tak i v dramatech (Le Thanato). V prvním desetiletí nového milénia připravovala scénář ke svému druhému filmu s názvem Comme un Ouragan, který si představovala jako melancholické komediální drama. Protože však cítila, že by neměla požadovanou svobodu, od projektu upustila a svěřila ho Olivieru Barouxovi. Z filmu se stala divácky úspěšná komedie Zbohatlíci.

V roce 2014 ztvárnila Marie Verneuil v komedii Co jsme komu udělali? a objevila se i v dalších dvou pokračováních filmu, Co jsme komu zase udělali? (2019) a Co jsme komu všichni udělali? (2021). Film pojednává o konzervativních manželích, jejichž dcery se vdaly za cizince. Jejího partnera ztvárnil Christian Clavier.