Britský expediční sbor
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Britský expediční sbor (British Expeditionary Force (BEF), méně používaný překlad Britské expediční síly) je označení kontingentu jednotek Britské armády, který se v první světové válce v letech 1914-1918 účastnil bojů ve Francii a Belgii.
Toto označení dostaly i britské jednotky vyslané do Evropy proti Německu na počátku druhé světové války (1939-1940), a později evakuované z Francie po jejich obklíčení u Dunkerque během Operace Dynamo.
Plánování vzniku těchto jednotek souviselo s reformami ministra války Richarda Haldanea, kterými prošla armáda po skončení druhé búrské války. Sbor měl být připraven pro případ budoucí další války za hranicemi Velké Británie.
Velitelé [editovat]
během I. světové války:
- 1914–1915 John Denton French
- 1915–1918 Douglas Haig
během II. světové války:
- 1939–1940 John Vereker (Lord Gort)