Bohumíra Ježková-Vacková
| Bohumíra Ježková-Vacková | |
|---|---|
| Rodné jméno | Bohumíra Ježková |
| Narození | 9. října 1904 Chvojnov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 7. února 1969 (ve věku 64 let) Praha  Československo |
| Povolání | malířka |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Bohumíra Ježková-Vacková, křtěná Bohumíra Františka, poprvé provdána Vacková[1] (9. října 1904 Chvojnov[2] - 7. února 1969 Praha), byla česká malířka, krajinářka.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodila se v malé obci Chvojnov nedaleko od Pelhřimova v rodině obchodníka Rudolfa Ježka a jeho ženy Marie roz. Šetkové.[2] Již od útlého mládí projevovala výtvarné cítění. Po obecné škole studovala 3 třídy na měšťanské škole, kterou absolvovala v roce 1918. Poté se rodina přestěhovala do Prahy, otec si otevřel starožitnictví a Bohumíra absolvoval v letech 1919–1921 trojtřídní školu ženského výrobního spolku v Praze.
Své první malířské školení získala v roce 1921/1922 na soukromé malířské škole[3] Ferdinanda Engelmüllera, následně studovala na pražské malířské akademii, kde se školila v letech 1922–1925 ve speciální škole prof. K. Krattnera. Během studia se stačila provdat za pana Vacka. Mezitím stačila ještě absolvovat soukromé studium v portrétní škole prof. Maxe Boháče a poté se vrátila na akademii a absolvovala zimní semestr 1929/1930 ve speciální škole prof. Williho Nowaka[4]. Tímto počinem zakončila svá studia a koncem roku 1930 byla již rozvedená.
Malířka se celoživotně věnovala krajinářství, malovala rovněž portréty a květinová zátiší.
Bohumíra Ježková se poprvé provdala ještě na studiích pražské akademii v ročníku 1924/25 a získala příjmení Vacková[5]. V posledním ročníku 1929/30 studia na akademii se však rozvedla. Během svého života se provdala ještě dvakrát a získala další příjmení Hrušková a Vejvodová.[1] Vyvdaná příjmení používala pro svoji tvorbu a sigaturu, nejčastěji Bohumíra Ježková-Vacková.
Výstavy[editovat | editovat zdroj]
Autorské[editovat | editovat zdroj]
- 1944 B. V. Hrušková[1], Grafický kabinet Leopold Mazáč (Kabinet grafického umění) - Mazáčova výstavní síň, Praha
- 1966 B. V. Hrušková[1]: Výstava obrazů, Kino Vesmír, Pelhřimov
Kolektivní[editovat | editovat zdroj]
- 1952 Členská výstava 1952, Obecní dům, Praha
- 1967 1. pražský salon, Bruselský pavilon, Praha
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 1995 Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 1999 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1999 (III. H), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1999 (IV. CH - J), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Bohumíra Ježková se za svůj život čtyřikrát provdala a používal jména Ježková-Vacková-Hrušková-Vejvodová. Vše je uváděno „a promisque“.
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Bohumíry Ježkové farnost Chvojnov
- ↑ Ferdinand Engelmüller, profesor (seznam žáků malířské školy Ferdinanda Engelmüllera)
- ↑ studium Buhumíry Ježkové-Vackové bylo ověřeno v archivu pražské malířské akademie (AVU)
- ↑ ověřeno v archivu pražské AVU
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohumíra Hrušková na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohumíra Ježková-Vacková
- Bohumíra Hrušková v informačním systému abART
- Databáze Národní knihovny ČR, Hrušková, Bohumíra, 1904-1969
- Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích. Hrušková Bohumíra 1904-1969
- Starožitnosti pod Kinskou, Hrušková Ježková Bohumíra
- ART+, Hrušková-Vacková (Ježková) Bohumíra (1904 – 1969)
