Blbec k večeři (film, 1998)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Blbec k večeři
Daniel Prévost a Jacques Villeret ocenění Césary
Daniel Prévost a Jacques Villeret ocenění Césary
Základní informace
Původní název Le Dîner de cons
Jazyk francouzština
Délka 77 min
Žánr komedie
Scénář Francis Veber
Režie Francis Veber
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Jacques Villeret: François Pignon
Thierry Lhermitte: Pierre Brochant
Francis Huster: Juste Leblanc
Daniel Prévost: Lucien Cheval
Alexandra Vandernoot: Christine Brochant
Catherine Frot: Marlène Sasseur
Christian Pereira: doktor Sorbier
Hudba Vladimir Cosma
Kamera Luciano Tovoli
Střih Georges Klotz
Výroba a distribuce
Premiéra Francie 15. dubna 1998
Česko11. listopadu 1999
Blbec k večeři na IMDb

Blbec k večeři (Le Dîner de cons) je francouzský film z roku 1998, který režíroval Francis Veber podle vlastního scénáře a podle vlastní divadelní hry z roku 1993. Jedná se o konverzační komedii, která se odehrává během jednoho večera v pařížském bytě. S více než 9 milióny diváků se v roce 1998 stal druhým nejnavštěvovanějším filmem ve Francii po filmu Titanic.[1] Film byl v roce 2010 zfilmován pod názvem Dinner for Schmucks jako americký remake se Stevem Carellem a Paulem Ruddem v hlavních rolích.[2]

Děj[editovat | editovat zdroj]

Pierre Brochant je vydavatel, který pořádá se svými přáteli pravidelné tzv. večeře blbců, na které zvou lidi, kterým se poté vysmívají. Jednou pozve na večeři úředníka ministerstva financí Françoise Pignona, jehož zálibou je stavba modelů ze zápalek. Avšak Brochant dostane při hraní golfu ischias, nemůže chodit a lékař mu doporučí zůstat doma. Brochantova manželka Christine odchází pryč z bytu, protože nesouhlasí s jeho způsobem zábavy. François Pignon, který se domnívá, že je na večeři pozván, protože chce Brochant vydat knihu s obrazy jeho modelů, mu vypráví o své zálibě. Pak ovšem zatelefonuje Brochantova manželka, že už se k němu nevrátí a opouští ho. Pignon se snaží Brochantovi pomoct, zatelefonuje proto Justovi Leblancovi, bývalému manželovi Christine, jestli není u něj. Ten o ní neví, ale přijede do bytu za Pierrem. Pignon také omylem zavolá Pierrově milence Marlène a ta se rozhodne přijet rovněž. Do bytu se rovněž vrací Christine, kterou Pignon považuje za milenku a tak ji z bytu vystrnadí. Just Leblanc si myslí, že Christine odešla k Pascalovi Meneauxovi, ale neznají jeho adresu. Tu může zjistit Pignon, jehož kolega z práce Lucien Cheval u něj provádí daňovou kontrolu. Přemluví ho proto, aby se spisem zajel k Brochantovi. Brochant s Leblancem nejprve uklidí všechny cenné nezdaněné věci. Když Cheval přijede, zavolají Meneauxovi, ale ten jim řekne, že u něj je pouze manželka jeho daňového kontrolora. Cheval i Leblanc odejdou a mezitím volají z nemocnice, že Christine měla autonehodu a je hospitalizována. Pignon se od Brochantovy milenky dozví pravý důvod, proč byl pozván na večeři. Přesto zavolá do nemocnice a manželce všechno vysvětlí, aby Pierrovi odpustila.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Film získal tři ceny César v kategoriích nejlepší scénář (Francis Veber), nejlepší herec (Jacques Villeret) a nejlepší herec ve vedlejší roli (Daniel Prévost). Na další tři kategorie byl nominován: nejlepší film, nejlepší režie (Francis Veber) a nejlepší herečka ve vedlejší roli (Catherine Frot). Film byl dále oceněn Prix Lumière za nejlepší scénář (Francis Veber) a nejlepší herec (Jacques Villeret).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. (francouzsky) Přehled návštěvnosti v kinech v roce 1998
  2. Film Blbec k večeři z roku 2010

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]