Bible olomoucká
| Bible olomoucká | |
|---|---|
 titulní list prvního dílu | |
| Typ | bible |
| Doba vzniku | 1417 |
| Jazyk | čeština |
| Psací látka | pergamen |
| Rozsah | I. díl 290 (chybí list 24) II. díl 289 (některé listy chybějí) |
| Formát | 50 x 33 cm |
| Písmo | stejnoměrná gotická minuskule, psáno uhlíkovým inkoustem |
| Iluminace | I. díl 29 z původních 30 iluminací II. díl 47 z původních 49 iluminací |
| Bývalý majitel | Jezuité v Olomouci |
Bible olomoucká je jednou z rukopisných biblí se staročeským překladem takzvané 1. redakce. Uchovává se ve Vědecké knihovně v Olomouci. V tomto městě je její přítomnost dosvědčena od roku 1787 a podle něho dostala tato bible také své jméno. Samotný rukopis pochází z roku 1417[1]. Je to kulturní památka České republiky.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Podobně jako Bible litoměřicko-třeboňská je opisem překladu 1. redakce, avšak s výjimkou katolických listů a Skutků apoštolů, které pocházejí z 2. redakce. Písař totiž neměl k dispozici původní předlohu, a proto si musel posloužit jinou. Matoušovo evangelium je navíc převzato ze staročeského překladu Evangelia svatého Matouše s homiliemi. Nakonec bylo připsáno i Zjevení Janovo. Ze staršího samostatného Matoušova evangelia se zde uchoval i komentář Tomáše Akvinského na 27. kapitolu.
Text není úplný, některé listy chybějí:
- Genesis 49,10-Exodus 1,15;
- Sírachovec 48,16-Izajáš 14,12;
- 1 Makabejská 5,27-7,17;
- List Římanům 1,1-15,19.
Pro poznání původního překladu textu je velmi poučné srovnání textu této a litoměřicko-třeboňské bible, neboť oba písaři používali stejnou předlohu, ale oba příležitostně vsouvali vlastní opravy.
Ilustrace
[editovat | editovat zdroj]Bible je ilustrována iluminacemi. Většina má rozměry přibližně 60 x 60 mm, některé jsou ale větší. Například trojdílná scéna Stvoření světa na začátku knihy Genesis má rozměry 180 x 90 mm. V prvním dílu se dochovalo 29 z původních 30 iluminací. Ve druhém dílu 47 z původních 49 iluminací.
Dále jsou oba díly vyzdobeny písařskými iniciálami provedenými střídavě červenou a modrou barvou, přičemž ornamenty jsou v opačných barvách než vlastní iniciála.
Vazba
[editovat | editovat zdroj]Původní pozdně gotická vazba byla v roce 1965 nahrazena novodobou replikou, přičemž původní kožený potah desek i zachované části kování byly přeneseny na nové desky. Rekonstrukci vazby stejně jako restaurování vlastního rukopisu bylo provedeno restaurátorským ateliérem Ústředí uměleckých řemesel v Hodoníně v roce 1965 pod vedením Ladislava Kolaříka.[2]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Vazba prvního dílu -
Počátek knihy Genesis, iluminace stvoření světa -
Titulní list druhého dílu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Bible olomoucká, I. díl, sign. M III 1/I, popis [online]. Vědecká knihovna v Olomouci, 2003 [cit. 2016-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-21.
- ↑ KOLAŘÍK, Ladislav. Restaurátorská zpráva na zadní předsádce II. dílu [online]. restaurátorský ateliér Ústředí uměleckých řemesel v Hodoníně, prosinec 1965 [cit. 2016-09-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bible olomoucká na Wikimedia Commons - http://dig.vkol.cz/dig/miii1i/index.htm Archivováno 11. 6. 2007 na Wayback Machine. 1. díl
- http://dig.vkol.cz/dig/miii1ii/index.htm Archivováno 12. 6. 2007 na Wayback Machine. 2. díl
- http://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-VKO___M_III_1_I___2DRPLSF-cs
1. díl
2. díl