Beneš ze Cvilína
| Beneš ze Cvilína | |
|---|---|
| Povolání | kněz |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Rod | Benešovici |
| Příbuzní | Milota z Dědic, Tobiáš z Bechyně a Ondřej z Tvorkova (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Beneš ze Cvilína (Beneš z Lobensteina) pocházel z významného rodu Benešoviců. Ti se ve 13. století rozdělili na pány z Bechyně, z Benešova, z Kravař, z Dubé, a z Dědic.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Benešovým otcem byl Vok z Benešova (1219–1222). Beneš měl pravděpodobně 7 bratrů. Prvním byl známý šlechtic Milota z Dědic, neméně známý byl Tobiáš z Bechyně (z Benešova), pozdější pražský biskup. Dalšími bratry byli Robert, Ondřej z Tvorkova, Vok z Kravař a Benešova, Zbyslav (zakladatel větve ze Štráleka) a Jan (zakladatel větve z Bučovic). V letech 1252 až 1253 byl podkomořím Českého království. V roce 1253 založil město Benešov, dnešní Horní Benešov, které spadalo pod Krnovské knížectví.[1]
Beneš ze Cvilína se účastnil bojů na straně českého krále Přemysla Otakara II. V roce 1260 bránil se svým bratrem Ondřejem Opavsko proti uherskému králi Bélovi IV. o Štýrsko.[2] Na straně českého krále bojovala česká a štýrská šlechta, oddíly bratří ze Sponheimu, oddíly slezských knížat, braniborské oddíly i koaliční jednotlivci. Za své věrné služby dostal od krále hrad Cvilín (Lobenstein).[3] V roce 1265 byl však obviněn ze zrady a společně se svým bratrem Milotou z Dědic a rakouským šlechticem Otou z Meissova zatčen. Všichni byli uvězněni na hradě Veveří. Zatímco Milota byl uznán nevinným a propuštěn, Beneš s Otou byli popraveni.
Prameny uvádějí, že Beneš měl dva syny – Beneše z Branic, který zdědil rodové panství, a Voka.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zakládací listina města: Z historie města: Horní Benešov. www.hbenesov.cz [online]. [cit. 2022-01-07]. Dostupné online.
- ↑ Historie Osoblažska | tremesna.cz. www.tremesna.cz [online]. [cit. 2022-01-07]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.severni-morava.cz [online]. [cit. 2010-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-12-05.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BALETKA, Tomáš. Páni z Kravař : z Moravy až na konec světa. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 488 s. ISBN 80-7106-682-6.
- DVORSKÝ, František. O starožitném panském rodě Benešoviců. Čásť I, O Benešovicích - vyjímaje rod pánů z Kravař. Brno: Musejní spolek, 1907. 132 s.