Bartošovická vrchovina
| Bartošovická vrchovina | |
|---|---|
 Hřeben Bartošovické vrchoviny u Zaječin | |
| Nejvyšší bod | 704[1] m n. m. (bezejmenný vrchol) |
| Poznámka | známější jako Žamberské lesy |
| Nadřazená jednotka | Orlické hory / Mladkovská vrchovina |
| Sousední jednotky | Pastvinská vrchovina, Deštenská hornatina, Podorlická pahorkatina, Bystřické hory |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Povodí | Divoká Orlice |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bartošovická vrchovina je geomorfologický okrsek Mladkovské vrchoviny potažmo Orlických hor nacházející se na jihovýchodním okraji Královéhradeckého kraje.[2]
Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]
Bartošovická vrchovina tvoří nejnižší část hlavního hřebenu Orlických hor. Nachází se v prostoru jihovýchodně od jeho pomyslného středu. Na severozápadě rozhraní vrchoviny a sousedního celku Orlických hor Deštenské hornatiny probíhá přibližně podél zelené turistické značky z Rokytnice v Orlických horách do Bartošovic a dále na východ podél Bartošovického potoka do místa jeho soutoku s Divokou Orlicí. Ta poté na východě tvoří hranici vrchoviny s Bystřickými horami a na jihovýchodě v prostoru Zemské brány s dalším návazným celkem Orlických hor Pastvinskou vrchovinou. Bartošovická a Pastvinská vrchovina tvoří dohromady vrchovinu Mladkovskou. Jihozápadní svahy Bartošovické vrchoviny spadají do Podorlické pahorkatiny.[3]
Prostor Bartošovické vrchoviny je spíše známější pod názvem zdejšího polesí jako Žamberské lesy.[4]
| Geomorfologické členění Orlických hor | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Orlická oblast | ||
| DEŠTENSKÁ HORNATINA |
Orlický hřbet | Olešnický hřbet (bezejmenný, 835 m)
Vrchmezský hřbet (Vrchmezí, 1084 m) Deštenský hřbet (Velká Deštná, 1116 m) Kunštátský hřbet (Tetřevec, 1044 m) Anenský hřbet (Anenský vrch, 997 m) |
| Orlické rozsochy | ||
| Orlickozáhorská brázda | nečlení se (bezejmenný, 790 m)
| |
| MLADKOVSKÁ VRCHOVINA |
Bartošovická vrchovina | nečlení se (bezejmenný, 704 m)
|
| Pastvinská vrchovina | nečlení se (Adam, 766 m)
| |
| BUKOVOHORSKÁ HORNATINA |
Orličský hřbet | |
| Výprachtická vrchovina | nečlení se (Špičák, 799 m)
| |
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) | ||
Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]
Hlavní hřeben vrchoviny nevykazuje velká převýšení a proto jednotlivé vrcholy, jejichž nadmořská výška se pohybuje mezi 600 a 700 metry, nejsou pro své okolí příliš dominantní. Nejvyšším bodem je v rámci hřebenu nevýrazná vyvýšenina s výškou 704 metrů v blízkosti hranice vrchoviny s Deštenskou hornatinou. Dalším a jediným pojmenovaným vrcholem je Přední kopec (679 m).[5]
Vodstvo[editovat | editovat zdroj]
Celý prostor Bartošovické vrchoviny patří do povodí Divoké Orlice, která ji z východu obtéká.
Vegetace[editovat | editovat zdroj]
Hřeben vrchoviny je porostlý souvislým pásem hospodářského lesa, nižší partie svahů jsou pokryty loukami.
Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]
Východní polovina vrchoviny je součástí CHKO Orlické hory.[6] Prostor Zemské brány na jejím jihovýchodním okraji nese status přírodní rezervace a pod východním svahem dotyčného vrchu se nachází přírodní památka Rašeliniště pod Předním vrchem.[7]
Komunikace[editovat | editovat zdroj]
Prostor vrchoviny je obsluhován sítí lesních cest různé kvality, přičemž ty vhodné pro běžnou silniční dopravu jsou uzavřeny závorami. Napříč hřebenem přibližně v jeho polovině prochází jediná silnice z Bartošovic do Kunvaldu. Východní okraj lemuje po dně údolí Divoké Orlice silnice II/311 rovněž z Bartošovic do Českých Petrovic. Celou délkou vrchoviny prochází červeně značená Jiráskova cesta, která tvoří hlavní hřebenovou cestu celým Orlickým horám.
Stavby[editovat | editovat zdroj]
Celý prostor hlavního hřebenu vrchoviny je pokryt velkým množstvím těžkých i lehkých objektů československého předválečného opevnění. Další významnější stavby se nacházejí na jihovýchodním konci, jedná se o tzv. Horní hájovnu a turistickou Orlickou chatu.[8] Na jihozápadním svahu leží osady Zaječiny a Kunačice.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-04-26]. Dostupné online.
- ↑ Bartošovická vrchovina na Mapách.cz
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
- ↑ Žamberské lesy na Mapách.cz
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-04-26]. Dostupné online.
- ↑ CHKO Orlické hory. www.orlickehory.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2010-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-07.
- ↑ Rašeliniště pod Předním vrchem
- ↑ Orlická chata[nedostupný zdroj]