Baltský po vyrovnání

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mořský vodočet v Kronštadtu – výchozí bod systému Bpv

Jako balt(ský) po vyrovnání (zkratkou Bpv) se označuje výškový systém používaný v Česku a dalších zemích. Jeho výchozím bodem (bodem s nulovou nadmořskou výškou) je nula stupnice vodočtu umístěného na břehu Baltského moře v Kronštadtu (nedaleko Petrohradu). Systém je dále definován souborem normálních výšek z mezinárodního vyrovnání nivelačních sítí.[1] Výškové bodové pole tvoří Česká státní nivelační síť (následník bývalé Československé státní nivelační sítě – ČSJNS) a používá se normální výška (Moloděnského).[2] Výchozí nivelační bod české sítě – Lišov – má v tomto systému nadmořskou výšku 564,760 m.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od prvního přesného nivelačního měření, které v Česku jako části tehdejšího Rakouska-Uherska probíhalo v letech 187296, se jako základ výškové sítě používala střední hladina Jaderského moře v Terstu. Následně vzniklý tzv. jadranský výškový systém se používal i v Československu až do druhé světové války. Nedlouho po ní se Československo připojilo k východnímu bloku; kvůli sjednocení geodetických systémů ve všech státech tohoto bloku následně Československo přešlo na nový výškový systém, ve kterém se jako referenční používalo Baltské moře.[4] Od roku 1952 se tak v Československu začalo přecházet na baltský systém, jeho finální podoba, systém „baltský po vyrovnání“, začala fungovat v roce 1957,[2] před tím však bylo nutné provést složité přepočty nadmořských výšek (vyrovnání) – např. nadmořská výška bodu Lišov v systému Bpv je o 388,6 mm nižší než v systému jadranském (u dalších bodů v Česku činí rozdíl 350–420 mm).[4]

Bpv je dnes jediným závazným geodetickým systémem v Česku,[1] výjimečné používání jadranského systému bylo v některých lokalitách dovoleno do roku 2000.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Nařízení vlády č. 430/2006 Sb. ze dne 16. srpna 2006 o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání na ZákonyProLidi.cz, obsah částky na Portálu veřejné správy, výpis částek Sbírky zákonů roku 2006 na MVČR.cz.
  2. a b Doc. Ing. Václav Čada CSc.: Přednáškové texty z Geodézie. Západočeská univerzita, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky. Kapitola 10. Výšky, jejich určování a referenční plochy
  3. Nivelační údaje pro I. ZNB Základní niv. bod I. Lišov v Databázi bodových polí ČÚZK
  4. a b MARŠÍKOVÁ, Magdalena; MARŠÍK, Zbyněk. Dějiny zeměměřictví a pozemkových úprav v Čechách a na Moravě v kontextu světového vývoje. Praha : Libri, 2006. ISBN 978-80-7277-318-3. Kapitola 1.2.4 Nivelační sítě, s. 30–35.  
  5. Nařízení vlády č. 116/1995 Sb. ze dne 19. dubna 1995, kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání na ZákonyProLidi.cz, obsah částky na Portálu veřejné správy, výpis částek Sbírky zákonů roku 1995 na MVČR.cz.