Bél-šarra-usur

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Bél-šarra-usur, známější jako Belšazar (také Belšasar, Belsazar, či Balsazar) byl korunní princ a syn posledního novobabylonského krále Nabonida. Žil v polovině 6. století př. Kr. a od čtvrtého roku vlády svého otce byl zapojován do výkonu vladařských povinností. Měl se po svém otci stát králem, k čemuž ale kvůli perské expanzi nedošlo.

Problémy v říši[editovat | editovat zdroj]

Belsazarův otec měl mnoho nepřátel, kteří usilovali o jeho pád. Babylónské kněžstvo boha Marduka stálo v opozici, zřejmě kvůli zanedbávání Mardukova kultu, a v říši navíc panovala ekonomická nestabilita. Nabonid tyto problémy zanedbával a raději odešel z Babylónu. Nechal si postavit nový palác v oáze Tajmá, ve kterém od té chvíle sídlil. V Babylónu za něj řídil státní povinnosti princ Belsazar. Mezitím však perský král Kýros II. porazil médského krále Astyaga, kterému do té doby byl vazalem, a také dobyl hlavní médské město Ekbatanu. Roku 546 př. Kr. dobyl též Lýdii a krátce poté lýdské město Sardy. Nabonid se ze strachu před Kýrem vrátil do Babylónu. Když však Peršané zaútočili na Mezopotámii, její obyvatelé je naopak vítali a otevírali jim brány. Nabonida zajali, avšak není jisté, co s ním provedli dále. Co se stalo s Belsazarem, není známo.[1]

Mapa Novobabylónské říše krátce před zánikem v roce 539 př. Kr.

Nabonid a Belsazar v Bibli[editovat | editovat zdroj]

Starozákonní Kniha Daniel zmiňuje oba vládce, otce i syna. Belsazarovi připisuje nestřídmost a aroganci před Hospodinem, když rozkázal pít ze zlatého a stříbrného nádobí, které jeho předchůdce (v Bibli: otec) Nabuchodonozor (Nebukadnesar II.) vynesl z jeruzalémského Chrámu.

5. kapitola starozákonní knihy Daniel popisuje, jak se během opulentní slavnosti zjevily lidské prsty, které na zeď napsaly jakési nesrozumitelné znaky. Žádní kejklíři ani hvězdopravci nedokázali jejich smysl králi vysvětlit, až přišel prorok Daniel, který je rozšifroval.

A totoť jest písmo napsané: Mene, mene, tekel, ufarsin, [totiž: Zčetl jsem, zčetl, zvážil a rozděluji.] Tento pak jest výklad slov: Mene, zčetl Bůh království tvé, a k konci je přivedl. Tekel, zvážen jsi na váze, a nalezen jsi lehký. Peres, rozděleno jest království tvé, a dáno jest Médským a Perským. Tedy z rozkazu Balsazarova oblékli Daniele v šarlat, a řetěz zlatý dali na hrdlo jeho, a rozhlašovali o něm, že má býti pánem třetím v království. V touž noc zabit jest Balsazar král Kaldejský. Darius pak Médský ujal království v letech okolo šedesáti a dvou.
— Bible kralická, Daniel 5, 25 - 31

Historicky vzato není vůbec známo, co se s Belsazarem po pádu Novobabylonské říše stalo, ale předpokládá se, že padl.[2] Starozákonní prorok Daniel, který působil na babylónském dvoře již od dob krále Nebukadnesara II.,[3] předpověděl Belsazarovi smrt. Poté, co roku 539 př. Kr. Novobabylónská říše zanikla, se vlády nad Babylónem ujal Dareios Médský,[4] jehož existence není prozatím jinými historickými prameny doložena.[5] Avšak i v případě samotného Belsazara nebyla jeho totožnost dlouho známa a byl pokládán za fiktivní postavu a výmysl pisatele biblické knihy Daniel.

Téma Belsazarovy hostiny se promítlo také do umění. Nizozemský malíř Rembrandt Harmenszoon van Rijn vytvořil velice známý obraz Belsazarova hostina a Robert Schumann napsal skladbu Belsatzar (Op. 57).

Belsazarova hostina
Mene, mene, tekel, ufarsin.

Možné podoby jména[editovat | editovat zdroj]

V různých překladech Bible a také v odborné literatuře se uvádí různé podoby Belšazarova jména.

České překlady Bible[editovat | editovat zdroj]

Cizí překlady Bible[editovat | editovat zdroj]

Česká odborná a slovníková literatura[editovat | editovat zdroj]

  • 3. díl Ottova slovníku naučného obsahuje heslo "Belšazar", které odkazuje na heslo "Baltazar". Heslo "Baltazar" říká: B., hebr. Belšazar (z. assyr. Bel-šar-usur = Bel krále chraň), poslední babylónský král a dle nejnovějších výzkumů písma klínového syn a spoluvládce Nabonidův (nikoliv Nebukadnezarův), jak udáno u Dan. 5., 13., kde B. jen v nevlastním smyslu nazývá tohoto >otcem< maje vnučku jeho za choť)... atd. [17]
  • Vysokoškolská učebnice Dějiny Mezopotámie od autorů Nováková, Pecha a Rahman: Bél-šar-usur [18]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dějiny Mezopotámie. Praha : Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy, 1998. 266 s. ISBN 80-7184-416-0. S. 156 - 166.  
  2. BIČ, Miloš. Při řekách babylónských. Praha : Vyšehrad, 1990. 382 s. ISBN 80-7021-032-X. S. 82.  
  3. Hlubší pochopení Písma [online].  [cit. 2014-1-25]. Dostupné online.  
  4. Bible kralická online [online].  [cit. 2014-1-25]. Dostupné online.  
  5. Hlubší pochopení Písma [online].  [cit. 2014-1-25]. Dostupné online.  
  6. Biblí svatá aneb všecka svatá písma Starého i Nového zákona : Podlé posledního vydání kralického z roku 1613. V Praze : Nákladem biblické společnosti britické a zahraniční, 1929. 953; 310 s. S. 894.  
  7. Jeruzalémská Bible. [s.l.] : Krystal OP v Praze a Karmelitánské nakladatelství v Kostelním Vydří, 2010. 2229 s. S. 1574.  
  8. Bible 21 online [online].  [cit. 2012-10-06]. [=B21&k=Da&styl=PR&kap=5&vyberpor=porovnat Dostupné online.]  
  9. Český ekumenický překlad online [online].  [cit. 2012-10-06]. Dostupné online.  
  10. Překlad nového světa online [online].  [cit. 2014-1-4]. Dostupné online.  
  11. Nova Vulgata online [online].  [cit. 2012-17-05]. Dostupné online.  
  12. King James Version online [online].  [cit. 2012-10-06]. Dostupné online.  
  13. American Standard Version online [online].  [cit. 2012-10-06]. Dostupné online.  
  14. Slovenský katolický překlad online [online].  [cit. 2012-10-06]. Dostupné online.  
  15. Překlad Károli Gáspára online [online].  [cit. 2012-10-06]. Dostupné online.  
  16. Překlad Martina Luthera online [online].  [cit. 2012-10-06]. Dostupné online.  
  17. Ottův slovník naučný : Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí : Třetí díl : B - Bianchi. V Praze : J. Otto, 1890. 946 s. S. 193.  
  18. Dějiny Mezopotámie. Praha : Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy, 1998. 266 s. ISBN 80-7184-416-0. S. 165.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOLEKTIV, autorů. Dějiny Mezopotámie. Praha : Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy, 1998.  
  • BIČ, Miloš. Při řekách babylónských. Praha : Vyšehrad, 1990.  
  • Biblí svatá aneb Všecka svatá písma Starého i Nového zákona : Podlé posledního vydání kralického z roku 1613. [s.l.] : Nákladem Biblické společnosti britické a zahraniční, 1929.  

Související články[editovat | editovat zdroj]