Arkáda (architektura)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Románsko-gotické arkády: rajský dvůr kláštera San Zeno Maggiore ve Veroně

Arkáda (z lat. arcus, oblouk) je v architektuře oblouk nebo častěji řada oblouků na sloupech nebo pilířích. Někdy se jako arkády označuje i arkádová chodba či podloubí, z jedné nebo obou stran oddělená sloupy.[1] Naproti tomu kolonáda a portikus nemají mezi sloupy oblouky, nýbrž rovná kladí (architráv). Lodžie se obvykle liší tím, že nevystupuje z obvodu stavby. Arkatura je řada arkád jako dekorativní opakování arkádového motivu.

Historie

Arkády se objevily s kamennou římskou architekturou a užívaly se u veřejných budov (divadla, amfiteátry), po obvodu veřejných prostranství (fórum) a hlavních ulic, kde poskytovaly stín i ochranu před deštěm. Několikakilometrové úseky akvaduktů se často budovaly jako arkády, někdy i ve dvou nebo třech podlažích nad sebou. Od Římanů je převzala architektura byzantská a od raného středověku románská. Pokud arkáda obíhá nádvoří či dvůr, hovoříme o arkádovém dvoru a arkádovém nádvoří, případně také ambitu. Arkády resp. arkádové chodby bývají součástí tzv. rajského dvora, kde tvoří prostupnou hranici vnitřní klášterní okrasné zahrady a ambitu s Křížovou cestou (tzv. Křížové chodby), který ho obklopuje. Patrové gotické arkády na nádvoří má v ČR například středověký hrad Zvíkov. Mezilodní arkády oddělovaly od sebe chrámové lodi vícelodního kostela a ve vrcholném středověku se objevují podloubí na tržištích a náměstích měst. Na renesančních zámcích je často použita vícepatrová arkáda (v ČR například Opočno, Jindřichův Hradec, Litomyšl aj.). Arkáda o (zpravidla) třech obloucích v přízemí zámeckých či palácových budov otevřená do parku či zahrady je tzv. Sala terrena. Pokud je arkáda přisazena ke stěně (ať už byla dodatečně zazděna, nebo tak byla postavena od počátku), nazýváme ji slepá arkáda. To je časté v klasicismu, ale také v katedrální gotice.

U patrové arkády by měl být podle zákonitostí klasické řádové architektury dodržován antický princip řádové superpozice s dórským řádem v přízemí a iónským a korintským ve svrchních patrech. Tento princip byl ovšem například v české renesanční architektuře velmi často porušován.

Arkádové zámky v Česku

Morava

Čechy

Slezsko

Galerie

Odkazy

Reference

  1. W. Koch, Evropská architektura, str. 429.

Literatura

  • W. Koch, Evropská architektura. Praha: Universum 2008
  • Ottův slovník naučný, heslo Arkáda. Sv. 2, str. 733

Související články

Externí odkazy