Argentinský velvyslanec v Evropské unii

Velvyslanec Argentiny v Evropské unii
	Úřadující; Atilio Berardi ; od 19. června 2023
Sídlo	Brusel, Evropská unie
Předchůdce	Hernán Lorenzino
První ve funkci	Carlos Alberto Juni
Vytvoření	8. listopadu 1962
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Argentinský velvyslanec v Bruselu je oficiálním zástupcem argentinské vlády v institucích Evropské unie.

Seznam představitelů[editovat | editovat zdroj]


Nástup do úřadu	Velvyslanec	Poznámky	Seznam představitelů Argentiny	Předseda Evropské komise
8. listopadu 1962	Carlos Alberto Juni	V roce 1960 byl ministrem obchodu a průmyslu Argentinské republiky	José María Guido	Piero Malvestiti
29. července 1965	Hugo Boatti Ossario	V letech 1976 až 1980 byl argentinským velvyslancem ve Švédsku V letech 1984 až 1989 byl argentinským velvyslancem v Německu.^[1]	Arturo Umberto Illia	Rinaldo Del Bo
10. února 1967	Leopoldo Hugo Tettamanti	(* 12. října 1926 Buenos Aires) Syn Luise Tettamantiho a Amally Martínezové. Ženatý s Aurorou Alzuetou. Synové: Julián Luis, Pablo Anselmo, Diego Javier a Andrea Rexana. V letech 1976 až 1980 byl argentinským velvyslancem v Rusku ^[2]	Juan Carlos Onganía	Rinaldo Del Bo
5. března 1974	Ildefonso Recalde		Isabel Perón	François-Xavier Ortoli
14. července 1975	Antonio Cafiero	Antonio Francisco Cafiero	Isabel Perón	François-Xavier Ortoli
19. července 1976	Carlos Moyano Llerena		Jorge Rafael Videla	François-Xavier Ortoli
17. ledna 1978	Elvio Baldinelli	V letech 1968 až 1970 působil jako státní tajemník pro zahraniční obchod. V letech 1981 až 1982 působil jako tajemník pro těžbu a průmysl. V letech 1977 až 1982 působil jako velvyslanec v Evropském hospodářském společenství. V roce 1980 byl viceprezidentem argentinské centrální banky.	Jorge Rafael Videla	Roy Jenkins
4. října 1984	Luis Ramiro Alfonsin	(* 21. června 1930), je třetím dítětem Raúla Alfonsína.	Raúl Alfonsín	Gaston Thorn
7. listopadu 1989	Diego Ramiro Guelar		Carlos Menem	Jacques Delors
10. září 1996	Juan José Uranga	Syn Juana José Urangy V roce 2000 byl argentinským velvyslancem v Brazílii^[3]	Carlos Menem	Jacques Santer
1. srpna 2000	Roberto Lavagna		Fernando de la Rúa	Romano Prodi
17. července 2002	Jorge Remes Lenicov		Eduardo Duhalde	Romano Prodi
18. března 2014	Hernán Lorenzino	Hernán Gaspar Lorenzino	Cristina Fernández de Kirchner	José Manuel Barroso
1. července 2016	Mario Raúl Verón Guerra		Mauricio Macri	Jean-Claude Juncker
31. května 2018	Marcelo Cima		Mauricio Macri	Jean-Claude Juncker
13. května 2020	Pablo Grinspun		Alberto Fernández	Ursula von der Leyen
19. června 2023	Atilio Berardi	[1][2][3]	Alberto Fernández	Ursula von der Leyen

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Argentine Ambassador to the European Union na anglické Wikipedii.

↑ Hugo Boatti Ossorio - LA NACION. La Nación. Dostupné online [cit. 2021-07-14]. ISSN 0325-0946. (španělsky)
↑ Studia diplomatica. [s.l.]: Institut royal des relations internationales, Centre interuniversitaire de recherche indépendant 824 s. Dostupné online. (francouzsky) Google-Books-ID: xt5VAAAAYAAJ.
↑ Dolor en la Cancillería por la muerte del embajador Uranga - LA NACION. La Nación. Dostupné online [cit. 2021-07-14]. ISSN 0325-0946. (španělsky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Vztahy mezi Argentinou a Evropskou unií

[1] Hugo Boatti Ossorio - LA NACION. La Nación. Dostupné online [cit. 2021-07-14]. ISSN 0325-0946. (španělsky)

[2] Studia diplomatica. [s.l.]: Institut royal des relations internationales, Centre interuniversitaire de recherche indépendant 824 s. Dostupné online. (francouzsky) Google-Books-ID: xt5VAAAAYAAJ.

[3] Dolor en la Cancillería por la muerte del embajador Uranga - LA NACION. La Nación. Dostupné online [cit. 2021-07-14]. ISSN 0325-0946. (španělsky)

[1]

[2]

[3]